Metoda

Chce to hodně kuráže, pustit se do intenzivního konverzačního dramatu ve stylu 12 Angry Men. Bezpodmínečně musíte mít silný scénář s mimořádně kvalitními dialogy. --- Tohle je velmi dobré, opravdu. A zajímavé. Ale přece jen, nebyl jsem úplně nasycen. Špetka brilance mi v tom chyběla. Snad že nejméně dva hráči byli evidentně slabí a do závěrečného výběru neměli vůbec postoupit. A některé vítězné argumenty nebylo tak těžké zpochybnit. Zkrátka - dobré, nikoli ohromující. --- A paralelní linka s antiglobalizačními demonstracemi mě vyloženě rozčilovala. (09.05.2014)

Film, který vás možná naučí nenávidět kapitalismus. Metoda, která ponižujícím způsobem vybírá člověka na post vrcholového manažera, nutí k zamýšlení nad tím, co všechno jsou lidé schopni vydržet a kam až zajít, aby dostali top místo bílého límečku a jak firma pohlíží na možné kandidáty. Celý děj se prakticky odehrává v jedné místnosti a na toaletě a působí jako dobrý materiál pro divadelní hru. To ale není na škodu, protože statičnost místa vyrovnává dynamičnost rozhovorů a zvyšující se napětí ve tváři zúčastněných. Ve filmu je možná náznak, kdo je hlavním hrdinou, ale ani jeden z nich není kladným hrdinou a k nikomu si tak nevytvoříte vztah. O postavách nevíme více, než o nich říkají jejich životopisy a co si o sobě řeknou navzájem. A tudíž se sami ocitáme v pozici vedoucího, který má ty stejné informace a s odstupem a bez převažujících sympatií ke komkoliv má střízlivě a objektivně kandidáty vytřídit. (22.12.2013)

Život je váš, metoda naše... . . . Inu, není nad to budovat si pozici, že... %-] . . . Jeden až může šťasten být, že tenhle svět je zcela mimo něj a že se mu může vysmát do očí... A že jsem pár všelijakých takových podobných kreatur za posledních dvaadvacet let díky své branži poznal na vlastní oči! Hm... . . . Filmek je trošku zdlouhavý, místy trošku nudný, zajímavý, jizlivě provokativní... . . . No, jak říkám, život je náš, metoda vaše... - - - P.S. Za ten závěr - no, možná jednou po repete tu pátou hvězdu ještě přidám... - - - - - (Poprvé viděno 12.9.2011 na >metodickém prostoru< /v původním znění s titulky a s originálním formátem obrazu/, hodnocení 422., komentář zde trošku unavený jako padesátý - 13.9.2011) (13.09.2011)

Aspoň nemuseli kresliť domček, stromček, rybníček a slniečko a ani sa ich nepýtali, či uprednostňujú sedan alebo kabriolet. Nápad fantastický a do určitého bodu som mala štvorhviezdičkový zážitok. Čakala som však, že v stresovej situácii nám účastníci pohovoru predvedú lepšie reakcie. Ženské kandidátky sa topili v stereotypoch a dusno v skupine by sa tiež dalo viac vyšpičkovať. A ak si niekto myslí, že jeho by nikdy nikto k niečomu takému nedonútil, tak sa prudko mýli. Špeciálne, keď pokyn príde od autority a zodpovednosť za následné jednanie sa presúva na ňu. Ľudia sa k sebe správajú ako hovädá, aj keď stávky nie sú až také vysoké. Ako postava u mňa bezkonkurenčne vyhráva asistentka. (05.07.2018)

Celý tento “nápad”, okolo prezentácie “Gronhómovej metódy” sa mi nesmierne pozdáva. Divák má tak jedinečnú príležitosť “pochopiť”, aké vie byť neúprosné, neustále skúšanie jednotlivca, po psychologickej stránke. Lenže scéna na “záchode”, ma natoľko “vykoľajila”, že snímok, ktorý som do daného okamihu vnímal, ako takmer dokonalú sondu do duše človeka, som zrazu prestal “rešpektovať”, respektíve, plnohodnotne vnímať. Už mi bolo takpovediac úplne jedno, “kto je kto”. A to je jednoducho, pri snímku, s takouto tématikou - “neodpustiteľné”. (25.09.2018)