Nebel über dem Moor
Mist on the Moors
Režie:
František ČápHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Marie Blažková, Vladimír Salač, Jarmila Smejkalová, Terezie Brzková, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Zrotal, Jaroslav Průcha (více)Obsahy(1)
Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (41)
Rebel bez příčiny z jižních Čech ()
Radost pohledět na tu nádhernou a krušnou dobu! Rudolf Hrušínský jako vždy úžasný, akorát tady hrál nepříjemnýho pruďase. ()
Rebel Hrušínský pobíhá po blatech a buduje kariéru místního Krále Krysy, a to za zády svého pantáty a pod nosem vrchnosti. Jediným minusem dramatu (které dle titulků „natočil František Čáp podle jihočeských vyprávění“ a jméno Klostermann se tu vůbec neobjeví) je překotně idylický konec. Ten se dal možná čekat – na rozdíl od vynikající kamery, rámující kravky jdoucí na pastvu, venkovskou práci zaniklých dob a krajinu vůbec – úvodní scéna, kdy se skrz průsvity v korunách stromů dostáváme k jako socha nehybnému Vojtovi zasazenému po pás do vody, s nahým trupem a s trojzubcem v jedné a loučí v druhé ruce, zatímco po blatech se valí mlhy, je překvapivá a skoro mýtická. Druhá věc je erotické dusno jak před bouřkou. Jinak živelný Vojta se snaží ovládnout, ale Apolenka mu to rozhodně neulehčuje, když za ním přijde do sena nebo se povaluje v trávě a pozoruje šnečí páření. No a scéna „Vykasej si sukni, ať si ji nenamočíš“… ()
Hezký film o těžkém životě sedláků a napraveném hříšníkovi. ()
Není divu, proč se tento film za našeho režimu moc nepromítal, bylo tam poněkud přepánbíčkováno. Ale to je nutné přehlédnout. Tenhle film jinak patří k jedinečným dílům naší kinematografie. Zajímavá u mě byla konfrontace dvou českých legend dvou hereckých generací - Zdeňka Štěpánka a Rudolfa Hrušínského. Ten v dobách svých počátků ještě poněkud přehrával, čímž ale zdůraznil rozdíl mezí ním - schovancem, a slabošským sedláckým synkem (V. Salač). Jarmila Smejkalová byla méně výrazná, Průchova scéna opilce byla opravdu skvostná. ()
Téměř idilická selanka z jihočeské vesnice, popisují až dokumentárně jednoduchý selský život. U hyperférového hospořáře Zdeňka Štěpánka, který na grunt patří, jakoby se tam narodil a celý život pracoval, slouží i mládenec v podání mladičkého, démonického až ďábelského Rudolfa Hrušínského. Jeho herecký projev, ze kterého místy opravdu běhá mráz po zádech nachází bohužel partnera jen ve Štěpánkovi, tradičně skvělém. ___S napětím jsem sledoval nenásilné výchovné působení hospodáře na nevycválaného pacholka i jeho postupnou proměnu. Jo to tenkrát bývaly doby, když si pro někoho přišel četník, vedl ho přes celou vesnici a celá rodina z toho měla téměř smrtelnou ostudu.___Na můj vkus však ve filmu bylo příliš málo mlhy a ještě méně blat. Podivuhodnou temnou atmosféru snímku podtrhovat tak pouze Rudolf Hrušínský, tak mladinký herec a přitom podávající tak úžasný a suverénní výkon. ()
Stará dobrá klasika, která upřímné a vnímavé duši přináší útěchu a povzbuzení. ()
Lehce naivní vesnický (jihočeský) film o tom, že i ze zlobivého pytláka může vyrůst slušný chlapík. Rudolf Hrušínský hraje zpurného chlapce opravdu přesvědčivě a vedle nádherné Jarmily Smejkalové mu to vysloveně sluší. Škoda jen, že některé scény (zejména ta závěrečná) kazí svou naivností celkový dojem. Štěpánkovi jeho pantátu věřím, ale myslím si, že v těch letech mohl ze sebe vydat víc. ()
Výborný snímek nabitý dějem, krásné filmové obrazy, autentické dialogy, ryzí charakterní Štěpánek v roli hospodáře ze starých časů a živelně přírodní Hrušínský, procházející proměnou - ke své mužské síle na konci přidá i srdce. ()
Pravé vesnické drámo s nepříjemným Hrušínským. Snímek však má spád, herci jsou velmi dobří a děj je klasika nad klasiky. Podívat se na tento film není rozhodně ztráta času. ()
Pro milovníky Klostermanna a Hrušínského, mezi něž se dovoluji rovněž započítati, jest tento kousek povinností milou. Ostatním pak nevím, bylo by lze ten kus doporučit, ježto dnes už poněkud archaicky může působiti. Avšak rčení "Poctivost, nejlepší je cnost" je platné toliko i v dnešních časech. ()
Rudolf Hrušínský jako dokonalý rebel bez příčiny. Dávno před Marlonem Brandem nebo Jamesem Deanem. ()
Ani se moc nedivím, že Vojtěch toužil po tom si něco ulít. Když viděl, že celý život někteří sedlačí a mají z toho jen dřinu, chtěl něco víc. Na druhé straně kradl a ke všem se choval odměřeně a násilnicky. Škoda, že tak rychle a snadno otočil, to bylo pro mě až moc naivní i na tehdejší dobu. A přestože Karel Klostermann zemřel již před druhou světovou válkou, v době natáčení byl její konec stále v nedohlednu. A nacisté se chovali právě tak jako hlavní hrdina. Možná je to odvážná myšlenka, ale třeba F. Čáp zakomponoval do snímku i trochu optimismu, že násilí a zlo brzo skončí... Tomu měla jistě pomoci i upřímnost a nepoddávání se zlu a temným myšlenkám, což mnozí Češi znali, když šli nacistům tzv. na ruku a někteří i udávali, protože vyhrají jen ti, co mají smysl pro čest a spravedlnost. Místy mi přijde, že Rudla Hrušínský přehrává, ale jinak samozřejmě převyšuje všechny ostatní. Druhá strana mince je, že jeho postava má největší prostor. ()
Pěkný film, který zaujme celkem dobrými hereckými výkony. Hodnocení: 70 % ()
Zaujímavý pohľad do života na českom vidieku z čias ešte pred komunistickým prevratom. Film prekvapivo dobre natočený. ()
Prostý príbeh o obrátení jedného papľuha po tom, čo je pobodaný. Nečakajte žiaden postupný či zložitý proces. Počas celého filmu je Vojta nepríjemný pytliak, potom ho bodnú, urobí sa okolo toho scéna, Vojta sa kajá a zrazu seká (nielen) dobrotu. Koniec.↵ ↵ Na filme som naozaj nemusel Vojtovo neustále štekanie, ktoré asi malo slúžiť na ovplyvnenie sympatií diváka. To sa podarilo až moc - celý čas som mal chuť dať cez držku - avšak režisérovi Františkovi Čápovi. Vďaka Bohu, že výkony ostatných hercov sa mu zmrviť nepodarilo.↵ Ani ukotvenie v realite nie je režisérova silná stránka. Vojta pobodaný do hrude vstane a odíde po svojich domov cez bažinu za zvuku dramatickej hudby, ktorá korunuje holú nezmyselnosť celej scény.↵ V priebehu filmu vo mne navyše rástlo presvedčenie, že film je natočený podľa nejakej hutnej knihy, z ktorej sa na plátno však vošlo len niekoľko scén, ktoré na seba nie vždy dobre naväzovali. Žiarivým príkladom je scéna, kde pantáta Vojtu chváli do neba, a tá je zakrátko nasledovaná scénou, v ktorej by ho nechal umrieť potom, čo Vojta príde pobodaný. Odstup medzi nimi je desať minút a v nich dôjde len k pobodaniu a návratu Vojtu. ()
Působivé drama z jihočeské vesnice pod kterým je podepsán František Čáp, jeden z nejlepších režisérů předválečné doby. Po vyhnání soudruhy uplatňoval svůj nesporný talent v zahraničí až do předčasné smrti. Film prostřednictvím dokonalých obrazů citlivě zachycuje romantickou a místy i drsnou atmosféru venkovského života. V roli vzpurného čeledína exceluje mladičký Rudolf Hrušínský. ()
Nádherný film z prostředí nádherného jihočeského budějovicka. Užasní herci, špetka erotiky a happy end... Pro mě naprosto skvělý film ze série jihočeských selských idyl, které mám tak rád... ()
Krásný venkov, krásná příroda, kamera, která to vše podtrhuje. Rudolf Hrušínský v roli, která má naprosto odlišnou polohu, než na kterou byl divák zvyklý. Klostermann by jistě souhlasil. Tyto filmy mají kouzlo v tom, co krajinu jižních Čech opouštělo a opouští. Atmosféra venkova. ()
Souhlasím, že film je odlišný od literární předlohy. Hrušínský to ve svém drsňáství dost přehání. ()