Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Záhadné mordy v brněnských ulicích. Barťák má k jihomoravské metropoli vztah díky svému studiu herectví v místní "marmeládovně", divačky z něj v té éře padaly do mdlob, což stačilo k tomu, aby se z něj stal vyšetřovatel, který má k ruce asistenci Oldy Navrátila a Vlastimila Haška. Jejich detektivní premiéra by se vlastně ani ničím nevymykala ze zaběhaného standardu osmdesátkového Pitavalu, který celkem v té době udával tón tehdejší televizní tvorbě, jen byl přece jen divácky chytlavější. Pachatel (zlo)činů se dá odhalit velice snadno, vyšetřovatelé se ovšem pohybují v méně zažitých kulisách Brna, což už je slušný bizár, navíc v těch nefilmově působících končinách vznikaly mírně nevýrazné až zapomenutelné kusy, což je i případ tohoto kriminálního pátrání. Stanislav Strnad drží jistou autentičnost, nepůsobí to vyloženě stupidně, jen to nemá silné tvůrčí aspekty. Ovšem stále to předčí současné televizní krimi bláboly. A rozhodně dám šanci dalším případům z tohoto méně známého kriminálního cyklu. 6/10 (14.08.2020)

Loupež klenotů, vraždy, pokus o vraždu krásné Hudečkové - člověk by řekl, že to musí být akční jízda, ale pravda je taková, že Bartoška a spol. jen chodí a někoho se na něco ptají a celé to je tak nudné, že jsem u toho málem usnul. Probral mne pouze moment, kdy se objevila na scéně učitelka Líbalová ( Marcela Chlupová), která jako víla v košilce věšela prádlo. Akční závěr, kdy detektivové naskákali na vraha byla klasická česká parodie. (04.08.2018)

,,Tak jsme byli na návštěvě v klenotech!“ Tohle Alibi mi přišlo děravé a nikoli jako řemen. Je to taková podprůměrná detektivka s mizerně hrajícím Bartoškou i Navrátilem. Hašek, který exceloval v Malém pitavalovi, zde hraje vlastně totožnou postavu Rudly Pekaře, jen s jiným jménem, ale bohužel zde dostává jen minimum prostoru na úkor Bartošky s Navrátilem. Příběh je zpočátku příliš překombinovaný, od druhé půlky je už zase zločinec jistý a tak mě trochu nudilo to přešlapování okolo, než jsem se dostal k vytouženému finále. (03.08.2014)

Ta čtvrtá hvězda je však pouze za Brno a brněnské herce. ;-) Ale na jedno shlédnutí před spaním celkem solidní podívaná. :-) Klidně bych brala i delší stopáž. Mimochodem - Jaroslava Dufka jsem poznala jen podle hlasu, nikoliv obličeje. :-D Jsem na něj (z divadla) zvyklá pouze s vousy, bez nich jsem ho snad nikdy neviděla. ;-) Nehledě na to, že zde byl i podstatně mladší a méně prostorově výrazný. ;-) Což samozřejmě nemyslím tak, že starší a silnější nebyl v divadle úchvatný, ba naopak. ;-) (19.07.2019)

Občas je na tom znát scenáristická a režijní bezradnost, kdy sami herci netuší, co říkat a co dělat ("Pojď sem. Tak ne, pojď jinam."), ale příběh samotný má hlavu a patu, slušnou atmosféru a za Brno 80. let, včetně těch plácků, dnes už zastavěných moderními prosklenými kostkami, a činžovních domů, musím dát hvězdu nahoru. (08.12.2021)