Zodiac

Není nic lepšího, než když jdete na film s velkým očekáváním a film ho ještě předčí. A to se stalo právě mně s tímto thrillerem. Hodně jsem si od něj sliboval a to se zcela vyplnilo. Nevím zda to byl fakt, že film režíroval osvědčený David Fincher (Sedm, Hra) nebo zajímavé téma, ale opravdu jsem se těšil. Skutečný příběh masového vraha je rozehrán podle toho jak se odehrával a to filmu svědčí. Autoři se sice mohli vyhnout trochu hlušším místům tím, že by fakta překopali a udělali scénář po hollywoodovsku – neuvěřitelný a nabitý akcí. Tomu se vyhli a já si toho cením. Přesto je Zodiac pořádně napínavý a vše graduje závěrečnou půlhodinou. A samotný rozřešení? Takové, jak ho napsal sám život. Pro mě (zatím) film roku, na záda dýchá snad jen Bourneovo ultimátum. (09.05.2009)

David Fincher je génius, na Zodiaca jsem se chystal dlouho, ale měl jsem po něm skočit hned jak byla šance, včera jsem totiž musel ponocovat ;-) nedalo se to jen tak vypnout, výborná práce kamery, mrazivý soundtrack, retro atmosféra bez faxů ;-) Výborné, fakt špičkové výkony herců: Jake Gyllenhaal, Robert Downey Jr., Mark Ruffalo…stoprocentní spokojenost, ještě navíc podle skutečné události…10/10* (28.03.2008)

David Fincher se vrací na pole režie filmem o vrahovi, který nikdy nebyl dopaden a odsouzen. V úctyhodných 160 minutách mapuje celý případ Zodiaca a sekundují mu k tomu Jake Gyllenhaal (jedna z jeho nejlepších rolí v životě), Mark Ruffalo a Robert Downey Jr. . Fincher vytvořil hodně retro film, který je vizuálně nádherný a působivý. Bohužel si vzal velké sousto, protože případ byl vyšetřován cca 30 let a většinu těchto let uvidíte ve filmu. Časté skákání v čase z filmu skoro děla filmovou verzi kroniky jednoho případu. I přes dlouhou stopáž, která možná odradí hodně lidí, je Zodiac velmi kvalitní film, který se do kin nedostává příliš často. (17.08.2007)

...90%...I am not the Zodiac. And if I were, I wouldn´t certainly tell you....Chcete-li sedět v otáčivém hledišti, netřeba jezdit do Krumlova. Stačí věnovat 160 minut života příběhu, který protéká mezi prsty. Být před návštěvou kina tabula rasa, rozhodně bych poslepu neurčila, že tuhle brilantní výtvarnou oldschoolovku natočil David Fincher. Potlačil své režisérské ego a do centra umístil posedlost. Posedlost zabíjet, posedlost chytit, posedlost zjistit pravdu...........Tohle není hra na kočku-detektiva a na myš-vraha, na jejímž konci se před očima vyjeví, kdo, kde, kdy a proč. Fincherovo nedoslovné poselství spočívá v humovské skepsi, že člověk nemůže dosáhnout všeobsažného celistvého poznání, že je limitován. Že zůstává jen nejnebezpečnějším zvířetem....... Oproti tradičně americkým psychoanalytickým vrtům režisér motivace vraha i jeho pronásledovatelů nerozebírá "na gauči", ale jen je jemně naťukává. Snaha chytit zrnka písku holýma rukama nebyla nikdy tak fascinující, jako když sledujeme skautíka dušínovského typu Graysmithe, kterak se honí za fantomem po celém západním pobřeží a určuje tempo filmu jako dirigent orchestru. Sedí-li na okraji stolku a luští šifry, film plyne poklidně, ale v okamžiku, kdy se Graysmith dostává do hlavního proudu a téma ho začíná požírat, akceleruje a pádí zběsile kupředu, zatímco část otěží třímá druhý hrdina, sanfranciský detektiv Dave Toschi...... Gyllenhaal s Ruffalem prolnuli se svými postavami dokonale a na ilustrované procházce několika érami moderní Ameriky jsou poutavými společníky. Ještě něco zvláštního? Hitchcockovská práce s atmosférou dokázala diváka vypreparovat několika syrovými záběry tak, že ho Zodiac až do samého konce držel pod krkem matně tušenou hrozbou. Bála jsem se. Přemýšlela jsem. Byla jsem uvnitř. Můj nejmilejší Fincher. (16.06.2007)

Perfektní. Perfektní porovnání filmové detektivařiny a skutečné kriminalistiky. Principů, podle kterých se píšou scénáře detektivek, kde prostě stačí umanutost drsného Harryho, a skutečného vyšetřování, kde stonásobné přesvědčení zkrátka nestačí, pokud se nemůže opřít o důkazy. Co se týče filmového hlediska, líbilo se mi, jak málo hudby se ve filmu vyskytovalo ve vypjatých situacích, maximálně několik znepokojivých tónů, atmosféra tak byla daleko syrovější a autentičtější. K tomu chytré dialogy včetně několika povedených černých vtípků. Jasné maximum. (08.06.2007)