Hadi ve vlaku

Asylum opět nezklamalo a natočilo další „kvalitní“ film, který je hodný rochnit se v odpadních vodách. Tentokrát bych film zas až tak úplně necupoval, protože v některých momentech vypadá přece jenom zajímavě. Tvůrci se alespoň pokusili trošku rozvinout charakteristiky jednotlivých postav, čehož se v jiných filmech mockrát nedočkáme. I některé „brutální“ scény jsou překvapivě dobře natočené( v rámci možností této společnosti) , takže já tohle jako odpad hodnotit nebudu. Samozřejmě však ani nikomu doporučovat nebudu, aby se na to díval! Polykání vlakové soupravy ani komentovat nebudu, protože na podobné hovadiny jsem si už dávno u asyláků zvykl. 30% (24.05.2011)

Čekal jsem to hrozné, ale Asylumáci mě zase překvapili, protože to bylo ještě mnohem horší. Kurva, jak může natočit dneska někdo tak neuvěřitelnou sračku?? Starej, hnusnej, studenej interiér vlaku, asi jedenáct cestujících, ve skladovacích prostorech hulí nějakej zfetovanej magik nějakou prastarou dýmku a všem fouká do ksichtů nějakej bordel. Vedle něj polehává ženská, která je obětí dávné kletby, či co, teče z ní černá krev, bleje nějakou želatinu, žere hady a nakonec se promění v gigantickou gumovou žížalu. Film je vskutku dementní (všichni hadi chřestí, ačkoliv se jedná o užovky, max. krajty nebo hroznýše, chřestýše jsem nezahlédl... opakující se stejné záběry - shit, tohle fakt nesnáším), odehrává se snad v jednom vagónu a pak v tom přepravním skladišti dole, užovečky se noří do lidských předloktí (nějaká tak krev tu stříká, ale ty záběry rozřezávané kůže nebo vytrženého srdce jsou strašlivě amatérské)... no a pak přichází velké finále, to už jsem na to čuměl, jako kdybych byl paralizovanej hadím jedem, prostě příšerný... ale zase je pravda, že si budu navždycky pamatovat, že jsem viděl film, kde had sežere vlak. 80 minut života v prdeli. Snažte se je využít lépe než já a na tohle se nikdy nekoukejte... (24.07.2008)

Je to sice šílenost na entou, ale zase je to celkem koukatelný. První co mě zajímalo, bylo jak se asi hadi dostanou do vlaku. A musí se nechat, že je to celkem originální ala Vetřelec. Pak se seznámíme s poměrně malou skupinkou lidí co cestuje vlakem (na to , že ve vlaku byl jídelák a lúžkový vagon, tak byl vlak prakticky prázdný) Co mě asi nejvíc zarazilo, že vůbec nazavírají dveře což je naprostý nesmysl, všude na světě se zavírají před jízdou dveře s výjímkou možná v Indii, kvůli přeplnění. Za výtku hlavně první polovina filmu, je takový táhlý nezážívný děj, prostě to nemá spád. Mimoneustálýho zvracení hadů a slizu se nic moc neděje. Naštěstí jsou tu k mámí i pěkný prsa. Spoiler-Konec s obr hadem je už kokotina non plus ultra a zvláště taky tolik přeživších. (03.05.2011)

Má rodina v osmdesátých letech minulého století pobývala v malém mexickém městečku nedaleko hranic s USA, otec se tehdy živil jako námezdní dělník a moje matka pracovala jako posluhovačka v haciendě dona Mervise. Já a mí početní sourozenci jsme si často hrávali na rozlehlém pozemku Mervisových a v té době jsem se seznámil s Peterem. Chlapec to byl neduživý a zádumčivý, ale jako jediný syn starého dona měl mnohá privilegia. Jedním z nich byl i přístup do zbrojnice. Často jsme si s Peterem odtud půjčovali rozličné zbraně a po zuby ozbrojení jsme s klukovskou nevinností děsili obyvatele města. Na jedné z takových bezstarostných toulek, tentokrát s nabitou RPG-7, se nám však stala nepříjemná nehoda, která měla za následek naše odloučení a Peterovi způsobila duševní otřes, ze kterého se dodnes nevzpamatoval.. Cílem naší cesty byl tentokrát starý opuštěný důl s již nepoužívanou železniční tratí, kde jsme chtěli vypálit několik střel z naší erpégésedmičky. Dorazili jsme na místo a Peter celý dychtivý ihned odpálil první raketu přímo proti zejícímu vstupu do domnělého dolu, píšu záměrně domnělého, protože jaké bylo naše zděšení když se v ústí temného vchodu těsně pře dopadem střely objevila světla přijíždějícího vlaku. Nebyli jsme totiž na správném místě a Peter tak odpálil protitankovou střelu do ústí tunelu na plně vytížené trati do Mexico City. Následky byly nedozírné, 154 mrtvých, 54 těžce a 65 lehce zraněných osob, škoda na majetku 10 milionů pesos. Peter díky intervenci dona Mervise nakonec skončil jen v ústavu pro duševně choré, mne čekalo dlouhých deset let v mexickém nápravném zařízení pro mladistvé delikventy a má rodina byla z Mexika vyhoštěna. S Peterem jsem se pak už nikdy nesetkal, ale vím, že tato událost byla příčinou rozvoje jeho schizofrenie. Po propuštění z léčení ho jeho otec dostal na studia filmové režie a získal pak pro něj místo u filmové společnosti Asylum, kde Peter tvoří pod příznačným pseudonynem The Malachi Brothers. V hlavě mi pořád zní poslední slova, která pronesl těsně před dopadem toho nešťastné odpáleného projektilu : Ona ho sežere !.... (04.02.2014)

Nejhorší film za několik měsíců, který jsem viděl (a to jsem někdy 14 dní zpět koukal na Jezero 3). Efekty, scénář, herci, hadi.. všechno naprosto příšerné. Myslím, že sám bych vymyslel a natočil mnohem lepší film (asi tak za dva dny) a to s tím nemám nejmenší zkušenosti. Tihle tvůrci ale určitě také neměli. 0/10 (06.06.2013)