Kruhy

Tak po tomhle budete koukat na dvojku jako na docela dobrej horor. Její pokračování je totiž jen smutnym odrazem hollywoodské sterility. Lekačky absolutně nefunkční, atmosféra se utopila asi někde ve studni a napětí se smrsklo na jedinou palčivou otázku: nedojde si profesor Leonard Hofstadter pro radu k profesoru Sheldonovi Cooperovi? Jenže nedošel, a tak je divák, počítající počet hlav v poloprázdnym sálu, svědkem toho, jak je Samara degradovaná na pouhou oběť v nepříliš funkčních family vztazích. Jediné, co zbylo, je známý hudební motiv a celkem mrdatelná hlavní hrdinka. "Ale no tak, Blooďáku, přece to nemůže bejt až tak zlý!" Ale ono to je, ty vole, ještě horší! Však uvidíte sami... (02.02.2017)

Inu sledovat Leonarda se Samarou bylo pro mě poněkud bizarním zážitkem... Ale pořád se to snaží ždímat původní vizi a nutno říct, že pořád se na to dá dívat. Samara už pro mě není tím bubákem, kterým pro mě byla v prvních kruzích z počátku milénia. Je mi jí spíš líto a byla jsem zvědavá, kam se pátrání letos vydá. A povedlo se: byla jsem překvapená výsledkem výzkumu. Lekačky mi nepřišly nijak smrtelné a myslím, že to není film, který bych musela vidět. (24.04.2017)

Johnny Galecki v hororu, to je jako by ste dali Luďku Sobotovi roli v novém Terminátorovi, ale tohle je jen vrcholek hoven na hromadě nepochopitelně zbabrané žumpy. Kruhy byly tím nádherným ukázkovým příkladem, kdy už z traileru poznáte, že ten film bude prostě sračka. Občas je prostě film tak špatný, že ani geninální střihač nedokáže udělat minutu a půl dlouhý trailer který by navnadil diváka, protože prostě nemá ani z čeho brát. Samotný příběh není vůbec špatný, jakkoliv je jeho konec předvídatelný a myšlenka je možná opravdu zajímavá, nicméně je zabalená v naprosto sterilním hávu, bez náznaku atmosféry, nějaké lekačky, nebo napětí...prostě prázdné nic. Dostat do ruky takovou značku a neumět jí prodat, tomu se prostě řiká ryzí režisérské břídilství. Samotná Samara nebyla nijak děsivá ani v kruhu z roku 2002, tam to spíš všechno dělala atmosféra a ani tady se jí fakt neleknete, občas sem se spíš přistihnul jak prskám smíchy, hlavně když lezla z mobilu. Za celý film se objeví asi na deset vteřin a když 100 minut civíte na nic, potom přežijete regulérně vykradenou pasaž z filmu Don't Breathe (to jsem normálně nevěřil vlastním očím, asi i víc než samotný D'Onofrio) tak se znovu objeví na deset vteřin ve finálním zůčtování....uuuuffff. Finalní pasaž má sice onu zmiňovanou dobrou, leč předvídatelnou pointu, zase je to celé ale mdlé, bezbarvé, unylé....Když točí horor někdo, kdo o něm nemá ani páru, je to opravdu těžké. Nic jsem od toho nečekal, věděl jsem, že to bude průser no a nakonec to není úplná žumpa, jen bezbarvé hovno v líbivém pozlátku značky, která kdysi znamenala kult hororu, ale teď se jí všichni smějí. Bolavé konce.35%. (06.03.2017)

Brácha mně minulej tejden barvitě líčil jeho novej objev. Že se seznámili na plese, že dobře tancuje, že je to kost, že by s náma taky chtěla cestovat, no a že má ráda kino. Tak ji prej do kina vzal. "A na co?" ptám se ho podle mě na zbytečnou otázku, protože očekávám odpověď La La Land. "Nó...na Kruhy." - "Ty vole, bratře, ta už se neozve." říkám mu a odcházím vyprsknout smíchy za roh. Dneska jsme se sešli u našich na obědě a on mi mezi polívkou a druhým jídlem tiše povídá "měls pravdu..." (11.02.2017)

Verbinského jednotku dodnes pokladám za jeden z najstrašidelnejších a najinšpiratívnejších hororov, aké k nám od roku 2002 zavítali. Ale trojka je dosť biedna. Pritom scenár nie je zlý. Ak si odmyslíme ledva postačujúce postavy a plno neskutočne prestarnutých klišé (postava X má pre ostatných zásadnú informáciu, uteká im ju povedať a cestou k nim zomrie), tak je zaujímavé venovať sa zrodu Samary (hoci Japonci prequel nakrútili už v roku 2000, ehm). Poteší aj vedľajšia dejová linka s univerzitnou „sektou“, snažiacou sa vedecky (!) bojovať proti Samare (znie to blbo, ale má to niečo do seba). Takisto prostredie malého mestečka, kde sa to všetko začalo, je príjemné; mám rád vidiecke horory. A hoci sú postavy ozaj nie príliš prepracované, na Vincenta D´Onofria, Johnnyho Galeckého a Talianku Matildu Annu Lutz sa aspoň dobre pozerá. No je zvláštne, že Samara sa objavuje iba minimálne. Miestami to dokonca vyzerá skôr ako nejaký „iný“ horor, do ktorého sa štúdio prostredníctvom dotáčok rozhodlo dodatočne dodať Samaru, aby bol aspoň niečím zaujímavý. Ono už v jednotkách Hidea Nakatau/Gorea Verbinského sa Samara/Sadako objavovala iba v náznakoch a potom až na konci a o to desivejšie to bolo. Ale teraz to pôsobí predsa len dosť čudne. Ako návrat k legende, ktorá svoju studňovú púť začala pred 15. resp. 19. rokmi síce príjemné, no chcelo to oveľa viac a to ako na strane režiséra, tak hercov, producentov, maskérov, šéfov výpravy, kameramana, hudobného skladateľa, strihača... koho som zabudol? (14.04.2017)