Režie:
J.A. BayonaScénář:
Sergio G. SánchezKamera:
Óscar FauraHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Belén Rueda, Fernando Cayo, Geraldine Chaplin, Mabel Rivera, Edgar Vivar, Roger Príncep, Andrés Gertrúdix, Montserrat Carulla, Óscar CasasVOD (1)
Obsahy(2)
Mrtvé děti si chtějí hrát... Laura vyrůstala v sirotčinci na mořském pobřeží a po třiceti letech se spolu s manželem a synem vrací do míst dětství. Ráda by znovu otevřela opuštěný ústav jako domov pro postižené děti. Její syn se však na novém místě začíná chovat zvláštně a Laura se pomalu přesvědčuje, že starý dům má své hrůzostrašné tajemství, o kterém neměla ani potuchy! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (968)
Tak tohle me fakt zklamalo, cekal jsem nejakej atmosferickej horor a nakonec nic. Ani by nevadilo, ze pribeh neprinasi nic moc novyho a vetsina zvratu je jasna predem a ze tu je vcelku idiotskej konec, kdy to nejdriv vypada fajn, pak je z toho najednou happyend, pak zase zmena, zase, zase a zase az me ten opravdovej konec uz prestal zajimat. Jenze problem je, ze se tu vetsinou nic nedeje. Neda se tesit na naky gore sceny, pac se jedna o ducharinu, ale film nema zadnou hororovou atmosferu, zadnou lekacku a za pozornost tu tak stoji 2, 3 trosku mrazivy sceny, ktery jsou ale az nekdy po polovine filmu a tu prvni pulku sem se celkem nudil. Aspon, ze Belen Rueda v hlavni roli neni naka urvana kravka a trochu to aspon zachranuje. Ne vylozene spatnej film, ale jako horor absolutne nefunguje. ()
Po dlouho dlouhé době se objevil horor, kde netečou potoky krve, nepadají hlavy po stovkách, ale přitom svojí tajemnou atmosférou rozehranou na minimálním prostoru dokáže uržet napětí a několikrát diváka pořádně polekat. A přestože scénář není zas tak moc originální a půjčuje si nápady z vícera podobných filmů, jeho zpracování se povedlo na výbornou, navíc Belén Rueda je výborná jako hysterická matka, která dodává hororu navíc ještě nový rozměr směřující spíš k dramatu. Jak si vše vyložíme je jen na nás, přestože na konci dostaneme dostatečně uspokojující racionální vysvětlení. ()
Tyhle španělský filmy maj takovou zvláštní mysteriózní atmosféru, která se mi fakt strašně líbí, krom toho Del torův rukopis je na tom taky hodně znát. Možná to neni úplně horor, kterej by nějakej děsil, ale že je celkem mrazivej to už říct můžu a hlavně má skvělej příběh s parádním nečekaným zakončením a pointou ()
Je pouze otázkou času kdy Juan Antonio Bayona nebude potřebovat ke zviditelnění svého filmu jméno producenta Guillerma del Tora. Takový talent prostě nemůže zapadnout. Místy sice ještě staví formu nad obsah, ale to ani v nejmenším neznamená, že by ho nějak opomínal či snad dokonce zanedbával. Atmosféra je perfektní. Ne přímo strašidelná, ale taková ta příjemně mrazivá (což neznamená, že mi párkrát řádně nezatrnulo). Velký podíl na ní má dokonalá hudba Fernanda Velázqueze a úžasná ruchová stránka filmu. Španělsko se na tento typ horrorů snad specializuje. Vyloženě geniální je pasáž s moderním médiem - ač je pro film nepodstatná. Co potěší je závěr. Ani ne tak (ne)pointa jako spíše jeho krása. Kdyby si byl Bayona více ohlídal tempo v některých pasážích (čtěte zkrátil to o deset minut), tak se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Pomyslné absolutorium si tak odnáší aspoň Belén Rueda za hlavní roli. ()
Sirotčinec je velmi napínavý a strašidelný film a toto si dokáže udržet po celou dobu. Problém mám s tím, že vztahy a citové vazby členů rodiny mi připadaly nedotažené. Tím pádem mi místy postava např. Laury připadala jako hysterka z béčkového hororu, která je ve filmu jenom proto, aby bylo koho strašit. Zrovna tak jsem úplně nerozuměl motivacím staré/mladé vychovatelky. Takže kdyby byly motivace a chování postav uvěřitelnější a pochopitelnější, uvažoval bych o plném hodnocení. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (21)
- Jeden ze sirotků se jmenuje Guillermo (Óscar Lara), což je jasný odkaz na producenta Guillerma del Tora. (HellFire)
- V úvodu filmu, kdy Simón (Roger Príncep) volá na matku, se venku rozednívá. Při pohledu přes okno na maják je ale tma a venku svítí měsíc. (Sufferer)
- Film si odbyl premiéru na festivalu v Cannes, kde se mu poté dostalo desetiminutového potlesku ve stoje. (Šakalík)
Reklama