Princ Chocholouš

Moc krásně zahraná pohádka. Jasná ukázka toho, že výborní herci dokážou i s průměrným scénářem, malou výpravou a cenzurou za patami udělat zázraky. Princezna krásná, leč ne nejchytřejší, princové jak z enciklopedie pro prince. Jeden kňučna poeta, druhý silný buran, třetí chytrý šereda s tak sexy hlasem, až člověka napadají nepohádkové myšlenky. Jedna z mých nejoblíbenějších již od plenek. Po letech je velmi zábavné si připomenout, jak začínali herci jako Roman Skamene atd. Naprosto excelentní byla první dvorní dáma Marie Dokoupilová, tak krásná, elegantní a diplomatická, že by se od ní i dnes mohli učit všichni politici. Když jsem tuto pohádku pustila vlastním dětem, moc se jim líbila, až na to, že je černobílá, to jim vadilo. Mně ani po letech ne. (24.11.2015)

No nevím, tahle pohádka mohla trvat klidně o půl hodiny míň. Plejáda vynikajících herců a pohádka bez nápadů, bez sebemenší zápletky, bez vysvětlení proč je ten třetí najednou krasavec... atd. atd. Dávám hvězdičku jen za krásnou princeznu. Šulcová v té době svou krásou zářila v každém díle, i v těch nepovedených (16.12.2021)

jo, když z ošklivého prince se stane krásný tím, že se učeše a umyje ty namalované pihy, to má pak princezna celkem snadné. A protože jsme v 70. letech, tak zásadní roli tu má prostý lid - proto se král i princezna svěřují zásadně jen chůvě a proto závěr patří nikoli šťastné dvojici, ale mladému a v pohádce úplně zbytečnému švíckovi. (04.09.2018)

Jak už to tak v pohádkách bývá, král ji chce provdat a ona nechce. Alespoň ne za ty, co se jí nabízí. A přirozeně se zamiluje do někoho úplně jiného. Jenže princ Chocholouš si dá dost na čas, než princeznu sbalí a konečně se rozhodne ji pojmout za ženu. A tak mezitím princezna utíká, vzdoruje a divák trpí. Po sedmdesáti minutách se konečně stane to, k čemu se po celou dobu schyluje. Nutno dodat, že oba hlavní představitele se pohybovali již kolem třicítky a je to docela znát. Nebýt té trojice podivínských princů asi by nebylo u čeho vydržet tak dlouho. (04.11.2021)

Jedna z mých pohádkových srdečních záležitostí. Kombinace Charlese Perraulta a Františka Pavlíčka mně dokonale vyhovuje, ovšem není to už pohádka :-) spíš romantický, poetický film. Princezna si v něm nachází cestu k princi, který je jaksi trochu jiný, než čekala :-) František Pavlíček v něm načrtl myšlenky a hodnoty, které dokonale rozvinul v Princi Bajajovi, Vadim Petrov ještě skládal krásnou hudbu a Josef Abrhám - po zhlédnutí jsem měla pocit, že už se vůbec nedivím paní Šafránkové :-) Pro mě rozhodně nejkrásnější a nejromantičtější z prvních pohádek po roce 1968. Podle Charlese Perraulta byla u nás natočena také např. pohádka "A nebojíš se, princezničko?", která má tak trochu podobné téma. (19.08.2013)