Fimfárum – Do třetice všeho dobrého 3D

,,NO A CO JEŠTĚ ZBÝVÁ PRO POUČENÍ? ŠTĚSTÍ SE RÁDO FLÁKÁ...“.... /// Hezká výtvarná stránka (3D neznám, ale postavičky s červenými frňáky mám rád), líbil se mi i vtípek s rozklepanou dokumentární kamerou (v prvním příběhu). Vyprávění si stále drží slušný tempo, ale pomaličku se mi zdá, že (3x) opakovanej vtip přestává bejt vtipnej. Na druhou stranu – českejch (slušnejch!!!) pohádek není nikdy dost. Že? 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, proč na Šumavě zakázali hru ,,na většího“. 2.) Stejská se mi po vypravěčským talentu J.Wericha. 3.) Nevím, jestli lidi víc ,,baštěj“ rozum nebo štěstí. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.10.2011)

Bolo to milé. Dokonca milšie, ako som čakala. Bábky mám rada, Wericha ešte radšej. Najviac ma potešili asi všetky tie drobnosti, ktoré sa v 3 rozprávkach nachádzali - fotka Kája G., vykupovanie železa a fliaš, ruleta, Bugasseratti, gúgl aj prasiatka. A hláška s pivom v Klouboučku stála za to. Už teraz sa teším na prvé dve Fimfára, ktoré som ešte nevidela a o ktorých si myslím, že budú ešte oveľa lepšie. (predpremiéra v 2D verzii, 26.4.2011, PC Aupark) (26.04.2011)

Autoři se hrdinně pokusili uválet z prdu kuličku, žel, poslední díl Fimfára stává se sám o sobě pohádkou "O Nastavované kaši". Pouhopouhých 72 minut i s titulkama , které se z diváckého hlediska zdají být osmi hodinami, jsem vyloženě protrpěl. Kdybych měl hledat nějaká pozitiva, byli by to pánové Werich a Poš. Zásadním pozitivem tohto animáče ale zůstává skutečnost, že film nakonec skončí. Sice asi tak 72 minut po tom, co správně skončit měl, ale skončí. A věřte mi, je to neskutečně úlevné. (20.12.2013)

Tyyyjo. Tak to bych ani neřekl, že to jde tak posrat. Co s tím Fimfárem najednou udělali tyyjo? První dva díly byly naprosto skvostné, já nechápu, jak je možné, že se tohle třetí od prvních dvou tak strašně a obrovitánsky liší. Tohle je jako zlý, třetí, zlý, rozmazlený, zlý, zlý, zmutovaný a šeredný bratr dvou krásných a hodných miminek. nechápu. (21.05.2014)

Co se mého vztahu k Werichovým pohádkám týče, takřka jsem na nich vyrůstal. Jsou to nostalgické střípky vzpomínek, praskající zvuk starých půdních LP. Musím přesto konstatovat, že, stejně jako u Fimfára 2, jsem tyto pohádky neznal, což je znevýhodňuje o tuto nostalgickou protekci. Fimfarum 3 by ji totiž v mnoha ohledech potřebovalo. Jak na Šumavě obři vyhynuli * Snaha o osobité pojetízazdilo pohádku pana Wericha a člověk se nestačil orientovat mezi nabytou akcí loutkových herců a klidným hlasem vypravěče, jehož vyprávění nemělo s vizuální podívanou nic společného. Obry (velice pěkně udělané animací hlíny/modelíny) zde záhlédnem v loutce pouze parkrát, za tu se tu vykouří krabka cigaret. K dabingu Oty Jiráka (nebo lépe řečeno k šumům) přibily i další hlasy, což je z mého hlediska spíše na škodu, teprve když se až po 5ti minutach po začátku rozmluvil Werich, tak jsem se uklidnil. Výtvarno precizní, provedení podivné. O klobouku s pérkem sojčím ** je poměrně přesně odvyprávěná pohádka s hezkým, přestože lehce nemoderním (loutky nemají mimiku), výtvarnem Petra Poše. Zde je škoda, že tvůrci zbytečně dlouho pohádku trochu nepokrátili, vyhnuli by se nepovedenému experimentu s kombinací loutky a reálných archivních záběrů a velice ošklivé 3D kytek na louce. Rozum a štěstí**** Ten patří pravděpodobně k nejlépe zpracovaným fimfárovským příběhům vůbec a to nejen díky vynikajícímu burtonovskému výtvarnému doprovodu Patricie Ortiz Martinéz. Kino se smálo a bylo opravdu čemu, protože chytrých vtipů v animovaných filmech člověk moc nenachází. Co mi také příliš nesedlo byla hudba, především absence jakékoli české tradice (přeci jenom je to ryze české dílko), výběr známého námořnického popěvku mi trochu uniká. Rozum ve stylu hippies (proč doprčic?!) a další výše zmíněné přešlapy působí, jakoby si každý z režiséru vyráběl tajně epizodu bez dozoru dramaturga a producenta a pak se to prostě nějak slepilo. Fimfarum 3 není prostě film, je to exhibice 3 výtvarníků, kteří se snaží za každou cenu být originálnější v adaptaci vybrané povídky, než jejich kolegové. No a co dodat k 3D? To co vždycky. Máte to rádi=budete nadšeni, protože tradiční česká loutková animace v 3D se jen tak nevidí / nemáte to rádi = bude vás to štvát jako mě. Nevím jak to bude technicky vyřešeno v multikinech, ale v Lucerně prostorové zobrazení místy zlobilo, a tak se stalo, že fotka na zdi (v hospodě v druhé pohádce) se zobrazovala nelogicky 3D jako holografický snímek. (09.02.2011)