Northangerské opatství

Romantický příběh zasazený do mnou velmi oblíbeného prostředí staré dobré Anglie. Pro někoho kdo vyžaduje neustálou akci to patrně musela být nuda, ale já od tohodle filmu dostal v podstatě to co jsem od něj tak nějak i čekal. Co se týče hodnocení, tak kdyby bylo divákovi naservírováno malinko více tajemna s nějakou hlubší zápletkou, tak bych možná ještě i přitlačil, ale celkově spokojenost. (19.05.2009)

Poněkud slabší "Austenka"... Nebylo to zlé, ale taky to nebylo nic převratného, pokud bych měla srovnat například s R&C. Jako anglofilka mám slabost pro éru regentství, anglickou krajinu, krásná stavení a samozřejmě britský akcent, ale to je tak vše, tudíž dnes to bude za průměrné 3 hvězdy a to ještě musím trochu přimhouřit své viktoriánské oko... (11.04.2017)

Obstojná adaptace, která k příběhu, jímž se Austenová lehce vysmívala gotickým románům, přidala scény hrdinčiných romantických představ. Většinou spojených s vášnivostí a evidentní touze po sexu - což teda u Austenové takhle otevřeně nenajdeme. Zajímavé, že se filmová Cate domnívá, že její vyvolený prozradil svému otci, co za bláznivé podezření pojala. Přitom v knize jasně stojí, že věděla, že by jí něco takového nikdy neudělal. Knižní Cate věřila charakteru Henryho mnohem víc než ta filmová. Že by se nám morálka od časů Austenové posunula k horšímu? SHRNUTÍ: Když se muž vyzná v mušelínu, je to výhra v loterii. (01.12.2018)

Ač jde o adaptaci Jane Austenové, film se jí téměř nepodobá, ale v podstatě mu to modernější balení není na škodu. Snové představy mladistvě naivní Catherine jsou s nadhledem vtipné, čestný Henry Tilney je vážně pan příjemný, i jeho kultivovaná setra Eleanor taková, jak má být, Isabella ukázkově povrchní a hloupá, jen proradný pan Thorpe nemusel být od prvních minut tak slizce odpudivý, je myslím škoda, že většina charakterů je servírována už hotových a neprocházejí žádným vývojem...Trocha napětí a překvapivých odhalování skutečných charakterů k autorce patří, takto by se mi třeba zamlouvalo obsadit Thorpea hercem typu Orlanda Blooma nebo Ruperta Frienda, s jejichž líbivou vizáží by ničemná povaha zajímavě korespondovala a kteří by diváka, resp. divačku alespoň na moment zmátli…. (14.10.2008)

Ne bezdůvodně má Northangerské opatství nejméně adaptací ze všech děl Jane Austenové. Jeho kouzlo totiž tkví v tom, že se v něm vlastně vůbec nic neděje, přičemž je ono nic prokládáno popisy toho, co by se stát mohlo a co se obyčejně stává v ostatních románech. Tenhle nádech parodie, který autorka svému poslednímu románu dala, má jistý půvab, ale obávám se, že je nezfilmovatelný. Nevykládejte si to špatně, mě se tohle zpracování líbílo, jenom si nedokážu představit, jak moc takový příběh-nepříběh funguje pro někoho, kdo nezná předlohu. Co ale naopak musí fungovat na všechny, to je šarm a široký úsměv Henryho Tilneye, který má na mém hodnocení podstatný podíl. (04.10.2009)