Muži, kteří nenávidí ženy

Asi takhle: Mám ráda švédské kriminálky, protože už jen ono chladné prostředí dokáže krásně vykreslit ponurou, nejasnou atmosféru. A ještě radši mám kriminálky, které jsou vlastně více o hlavních hrdinech (vyšetřovatelích) než případu samotném. A Män som hatar kvinnor oba tyto požadavky splňuje dokonale. Příběh se možná odvíjí pomalu, zvláště jste-li navyklí, že v podobné stopáži hollywoodští detektivové dotáhnou ke konci průměrně 3 - 4 případy, ale mně tenhle poklidný, strohý děj seděl, vlastně mě až místy mrzelo, když došlo k nějaké té honičce a dlouhému rozebírání, proč kdo co vlastně (ne)udělal. Knihu jsem nečetla (a jak se znám, asi si ji v nejbližší době ani nepřečtu), ale film si mě pomalu omotal kolem cívky a zdá se, že mě v nejbližší době nepustí. Chci vidět další dva díly trilogie a upřímně se obávám, co z toho za dva roky vytvoří Fincher s Danielem Craigem. Švédské příběhy by měly být ponechány ke zpracování Švédům. I když třeba takový Wallander z produkce BBC s Kennethem Branaghem v hlavní roli je důkazem, že se někdy i cizinci severského filmu zhostí výborně. (23.07.2010)

150 minút čakania na hrdinkin úsmev. Oplatí sa, v úplne poslednom zábere príde a je to väčšie zadosťučinenie ako odhalenie vraha. Tvorcovia vedeli, že dobrá detektívka potrebuje okrem zaujímavého a poriadne zamotaného prípadu aj výrazné postavy samotných vyšetrovateľov. To prvé sa celkom nepodarilo - vrah je odhadnuteľný už v okamihu, keď sa prvýkrát objaví na plátne (našťastie pátranie po tom, čo sa vtedy pred rokmi presne stalo, je stále zaujímavé). Osobná rovina je omnoho lepšia a hoci ani ona nejde dostatočne do hĺbky, v kombinácii s kriminálnou líniou nám to nakoniec dáva jednoznačne nadpriemerný žánrový kúsok. Viem si to predstaviť zrežírované aj svižnejšie, ale typicky severské pomalé tempo dodáva filmu tú správnu atmosféru a nuda rozhodne nehrozí. Americký remake považujem za obzvlášť zbytočný - už teraz je vlastne zodiacovsky-fincherovské. P. S.: Ak je kniha naozaj stokrát lepšia, tak musí ísť o fantastické čítanie. (06.06.2010)

Knihu mám rozečtenou, film byl první... ač se v komplexnosti nemůže a nechce vyrovnat Larssonovu molochu, atmosférou a zpracováním patří do první ligy. Oplev je vynikající stylař, který sice točí polopaticky, ale s citem pro logiku i tempo. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí, jak scénář chytře posunul Mikaela od sebevědomého svůdníka k uzavřenému podivínovi – duet Rapace / Nyqvist je díky tomu pro účely filmu naprosto excelentní. Apropos, Noomi je neobyčejně charismatická a Lisbeth trefila dokonale. Prostě vše, co filmu chybí "knižního", má velmi kvalitní filmový ekvivalent. Výsledkem je nakažlivá a chytlavá detektivka... sice postrádá onen sociálně kritický rozměr předlohy, ale ve svém žánru se pohybuje zcela suverénně. Pro Finchera strašně těžká výzva... (20.07.2010)

Severní vítr je krutý, snů továrno počítej s tím, teď vládnou tři korunky žlutý, pak Fincher snad slávu navrá-tí.. I když můžete spát, atmosféra jak z Insomnie, po krůčcích budované napětí kolem košatého rodinného stromu Vangerů, tajemná postava dívky s dračím tetováním (scéna s prokurátorem "Lizbeth Strikes Back" úchvatná) a kapka toho vyšetřovacího mysteriózna. Skandinávský drsný styl můžu, ovšem kvůli poslední půlhodině (tradiční klišé s vrahem vysvětlujícím své pohnutky, následná Pošta pro Tebe a konec z Kajmanů, kterým už režisér pošilhává na západ přes Atlantik) nemohu dát hotelu Millenium plný počet hvězd, což ovšem neznamená, že se v něm za pár měsíců nebudu chtít zase ubytovat. A pak potřetí.. (26.07.2010)

Ten film je taková slušná detektivka, ale tísnivou atmosféru knihy to dost postrádalo, Lisbeth mi přišla starší a ne tak sympatická a o Mikaelovi raději ani nemluvím - nejenže ve filmu působí dojmem, že sám vlastně nevyřešil nic, ale ještě ke všemu nevím, kam se poděl ten úžasný, chytrý a sebevědomý sympaťák, do kterého se zblázní prakticky každá žena v okolí. (30.12.2009)