Čtvrtý druh

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Flight To Nome [3:09] ,2. Owolowa [3:58] ,3. Hypnosis [2:45] ,4. The Owl [2:53] ,5. Ashley [1:40] ,6. Completely Surreal [3:58] ,7. They're Not From Here [2:46] ,8. The Fourth Kind [2:45] ,9. Torn Apart [4:31] ,10. Abduction [4:27] ,11. Northern Lights [4:06] ,12. Conclusion [2:41], (14.06.2011)

Buď lidi v aljašském Nome moc chlastají a nebo jim fakt sedá na okno alienská bubo bubo a unáší je paprskem (pokud je to někdo fyzické konstituce Homera Simpsona, použije dva).. Vkládání rádoby autentických pasáží dělením obrazu mi přišlo zbytečné až kontraproduktivní a s přibývajícím časem se tak Osunsamniho mulderovský hoax začne měnit na laciný domeček z karet, v kterém mi v samotném finále chyběl už jen pan Kuřák z Akta X, vyfukující obláček cigaretového dýmu přímo do režisérského "believe or not" ksichtu. Přesto některým scénám nelze upřít punc napínavosti a kdyby vám zrovna v daný okamžik usedla na okenní římsu bílá sova, mohly by vaše spodky a vaše stolice klidně zažít blízká setkání třetího druhu... (22.11.2010)

Filmy o "blízkých setkáních" patří mezi můj oblíbený žánr a Čtvrtý druh mu ostudu rozhodně neudělal. O Mille Jovovich jsem si nikdy nemyslela, že je to nějaká fenomenální herečka, ale tady jsem ji snad poprvé viděla opravdu poctivě "hrát." Pro mě se jedná o slušné psycho. Snímek se sice skládá převážně jen z rozhovorů mezi doktorkou Abigail a jejími pacienty, ale o to mají větší sílu. Výpovědi těch lidí jsou samy o sobě docela strašidelné. Mnohdy je nejvíce děsivé to, o čem člověk jen slyší, co poslouchá, náznaky. Představivost pak zmůže své, stejně jako strach. Pak události dostávají konkrétní podobu. Měla jsem pocit, že kdyby ukázali, co se tehdy opravdu stalo, ty hrůzy, asi bych to nevydržela. Jo, docela jsem se bála:) Už jen ta sova byla tak děsivá, že jsem byla ráda, když nebyla v záběru. A díky Bohu, že ta hlavní "Alien possession" scéna byla docela nerozpoznatelná díky "technické závadě" na záznamovém zařízení:) Mně stačily jen ty hrůzné zvuky, co z ní vycházely. Čtvrtý druh si své publikum rozhodně najde, stejně jako je stejná část těch, co si k němu cestu nenajdou. Já patřím mezi první skupinu. (18.10.2015)

Pravda v tomhle filmu prý podle studia Universal není. Ale je jen na nás, jak tenhle film pochopíme a pochopit ho můžeme skutečně všelijak. Ve skutečnosti přesně ten příběh, co se odehrál v tomhle filmu, realita není. Autoři to všechno geniálně vymysleli. Zakomponovali dohromady skutečný horor a třesoucí se šílenost a la Záhada Blair Witch do jednoho takovým stylem, že se tomu věřit prostě musí. A pokud do toho filmu jdete s tím, že chcete vidět zajímavý, originální přběh a o něm toho příliš nevíte, tak si ho užijete. I když ten začátek se nezdá, později se to rozjede. Nutno dodat, že ne všecko na filmu je lež. Když Milla Jovovich tvrdí, že deset milionů lidí na světě má zkušenosti se setkáním s mimozemšťany. Je třeba si uvědomit, že ten film vůbec nemusí být lež. Už se stalo, že pár sci-fi bylo natočeno a pár let na to přišel nějaký vyvrhel vědec z Oblasti 51 v rozhovoru, že ten film vlastně žádná fikce není. Nedivil bych se, kdyby tohle byl jeden z těch utajených případů, o kterém nějaký jiný vědec bude za pár let mluvit jako o dobře zakamuflované realitě. Jen by mě zajímalo, jak autory napadlo použít jako komunikační jazyk mimozemšťanů právě summerštinu. Zajímavý nápad, nebo spíš jen čerpali ze skutečných faktů? Bůhví. (30.01.2010)

Tenhle film se hrozně těžko hodnotí. Mám v sobě takový tok myšlenek a emocí, že pořádně nevím jak tohle zhodnotit. Po dlouhé době první film, u kterého jsem cítil zděšení. Na horory koukám často, jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, ale sleduji je kvůli strachu, zděšení nesnáším. Jako horor mě Čtvrtý druh rozsekal na kousky, bál jsem se jako malé dítě. Kdyby tvůrci nezařadili skutečné záběry do filmu, neuspěl by. Strach a hrůzu totiž nenahání hraná část, ale ta reálná, nebo spíše hraná podpořená reálnou? Těžko říct. Film šíří strach do myslí diváků nikoliv snad obrazem, který sledují ale podsouváním myšlenek. Největší hrůzu si tedy způsobí divák sám a to ve své hlavě. Málokdo by přijmul fakt, že se mu stává to samé jako obyvatelům alijašského městečka. Příjmout fakt, že nad lidmi je vyšší druh, který má špatné úmysly je hrůzostrašné samo o sobě. Film si mě podmanil a tento komentář je toho důkazem. Pokud mám dodržet odstup, tak se musím zamyslet nad hlavním prvkem - reálným záběrem. Těžko usoudit zda je skutečným. Těžko hodnotit zda by psycholožka přišla po dvou letech na setkání s režisérem nenamalovaná, mastná a s výrazem smrtky. Těžko hodnotit zda by vůbec chtěla spolupracovat. Největší otázkou tak je proč se vlastně nechala natáčet v roce 2002 a film byl zrežírovaný o sedm let později stejným člověkem, se kterým se bavila ve studiu. Film znesl spousty otázek, které se netýkají jeho děje, ale okolností při natáčení. Proto neřeším "šum při únosech", ale zda byl film realný příběh, podpořený reálným záběrem, nebo jeden velký fake začínajícího režiséra, který chtěl za každou cenu Blair Witch 2. Mimochodem, neznám žádnou policejní jednotku na světě, která by propůjčila záběry vyvraždění rodiny, pochybnému filmu o únosech mimozemšťanů. (psáno v době masivní reklamní kampaně, která tvrdila, že film je podle skutečných událostí a obsahuje real záběry) 70% 23.01. 2010 (23.01.2010)