Serge Gainsbourg
Gainsbourg (Vie héroïque)
Gainsbourg: A Heroic Life
Režie:
Joann SfarKamera:
Guillaume SchiffmanHrají:
Eric Elmosnino, Lucy Gordon, Laetitia Casta, Doug Jones, Anna Mouglalis, Mylène Jampanoï, Sara Forestier, Răzvan Vasilescu, Kacey Mottet Klein (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t'aime... moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (137)
Joann Sfar zde předvedl své vizuální schopnosti a natočil životopisný film, který má ale i hodně fabulovaného a specifického o jednom z největších francouzských hudebníků. Krásné herečky byly vybrány pro role svých starších kolegyň, s nimiž měl Gainsbourg románky nebo i něco víc. Nejzajímavější je ale stejně ten pohled dovnitř, do nitra. ()
Ušatý bohém alebo kľudne aj heterosexuálny deviant, ale oni tomu hovoria umelec. Škaredý kabareťák, ktorý ulovil koho chcel, lebo 100 cigariet denne a smrad z huby nevadí, ak zahráš na piano a len sa váľaš v posteli. Proste art jak sviňa ten Gainsbourg, ktorý sa najprv preslávil pesničkou o fajčení vtáka, chudera speváčka to ani nevedela ako ju odrbal, pritom jasne naznačil, že bude spievať o lízatkách, potom tam stvoril orgazmickú mega bombu, čo treba uznať, že na objednávku Bardot ako najmilostnejšia pieseň všetkých čias platí asi aj dodnes, no a potom ešte pred infarktom stihol s dcérou naspievať pieseň Lemon Incest, čiže úplne že umenie non plus ultra. I potom sa človek nečuduje, že jeho dcéruška Šarlotka potom v Nymfomanke v rámci svojej výchovy dovolila všelijaké dabl penetrácie, aj keď skrze dablérku. Nuž o živote som sa nedozvedel veľa, ale asi nič iné tam ani nemal, klavír, cigy a ženy a všetko to striedal až kým sa nepobral na večnú zodpovednosť. To alter ego ale mohli vypustiť, úplne to rušilo celý film. ()
Možná jsem vůči těm letošním filmům nějak přísnější, ale... očekávání holt předčilo realitu. Podoba jednotlivých celebrit té doby je opravdu věrná, víc kladů se mi ovšem hledá těžko. Vlastně je to takové čekání, kdy přijde Je t'aime... moi non plus – a zbytek už je pak poněkud prázdný. Silné momenty aby pohledal... ()
Lucien Ginsburg, neboli Serge Gainsbourg, byl výraznou personou francouzského uměleckého světa. Do mého podvědomí se dostal již před lety na základě své vlastní osobité hudební tvorby a otevřených textů věčného rebela a společenského provokatéra. Jeho bouřlivé bohémství nenechávalo nikoho chladným, jeho způsob přitahoval, podmaňoval a rozeštvával. I dnes je jeho aura a odkaz lákavým zbožím, se kterým chtějí ostatní zaujmout, či vzdát originálnímu umělci zasloužený hold. Joann Sfar dokázal zachytit rozpolcenou duši, která se dříve, nebo později snaží uniknout ze sevření a objetí, byť milovaného a nezištného. Film má svůj originální styl, se kterým se provádí až freudovská psychoanalýza svérázného umělce. Ústřední postavou životopisného příběhu je Lucien Ginsburg alias Serge Gainsbourg (velmi dobrý Eric Elmosnino, jako malý pozoruhodný Kacey Mottet Klein) a jeho neobvyklá individuální cesta životem a uměleckým světem již od útlého mládí. Bez předsudků a přetvářky, bez strachu a prospěchářství. Po překonání posledního zbytku ostýchavé zdrženlivosti se mu otevírá svět bez hranic. Mince a život ovšem mají dvě odvrácené strany a otvírají těžkou kovovou petlici vrat rozpolcené duše v osvobozujících omamných bouřích a sebevědomého skandalizování. Sebedestruktivně a upřímně. Není to ovšem zapšklá provokace, nýbrž odhození všech masek standardizovaného společenského chování a přijímání života. Hlavní ženskou postavou je Lucienova životní partnerka a obletovaná atraktivní herečka Jane Birkin (šarmantní Lucy Gordon) v bezprostřednosti, okouzlení i konečném zklamání. Pozoruhodnou postavou je La Gueule - Ksicht (zajímavý Doug Jones s hlasem Erica Elmosnina, jako malý Montse Ribé) v jedinečné metafoře Lucienova vnitřního hlasu dychtivé a dekadentní rozbouřenosti, která nenasytně nabírá rozkoše, rozhazuje je vůkol a ničí vybudované symboly. Zvláštní kategorií jsou ženy, které podléhali neodbytnému šarmu rozháraného života: nenaplněná francouzská herecká hvězda Brigitte Bardot (elegantní Laetitia Casta), trpící a ostražitá první manželka Lise Levitzky (velmi zajímavá Deborah Grall), vytažená růže z popela a poslední umělcova manželka Bambou alias Caroline von Paulus (zajímavá Mylène Jampanoï), sebevědomá oblíbená šansoniérka Juliette Gréco (půvabná Anna Mouglalis), či modelka z malířské akademie (pozoruhodná Ophélia Kolb). Z dalších rolí: slavná zpěvačka v odkvětu Fréhel (zajímavá Yolande Moreau), nevyzrálá zpěvačka France Gall (křehká Sara Forestier), přísný i nadšený otec Joseph Ginsburg (dobrý Razvan Vasilescu), starostlivá matka Olga Ginsburg (elegantní Dinara Drukarova), významný a extravagantní francouzský hudební skladatel a kritik Boris Vian (příjemný Philippe Katerine), či odvážný hudební producent (Claude Chabrol). Film se záměrně přehrabuje ve skandálních situacích, libuje si v nich a provokuje. Celková forma v osobitém autorském stylu sugestivním způsobem zasvěcuje do života uměleckého velikána s upřímnou a rozervanou duší. Pobaví, uchvátí a uspokojí a inspiruje. () (méně) (více)
Nezamlouval se mi příliš způsob, jakým byl Gainsbourgův život vylíčen, nicméně to je jen otázka vkusu, jelikož jsem však jeho velkým fanouškem, jistá z mých osobních očekávání snímek splnil. Největší minus - ve filmu nezazněly mé dvě nejmilejší písničky - Je suis venu te dire que je m´en vais a Ne dis rien...:-( ()
Galerie (78)
Zajímavosti (16)
- Na soundtracku sú použité iba dve pôvodné piesne Serge Gainsbourga – „Je t'aime...Moi non plus“ a „Valse de Melody“. Zvyšok vytvoril Eric Elmosnino. (Arsenal83)
- Pôvodne posledným dejstvom filmu mal byť Serge Gainsbourg (Eric Elmosnino) v jeho grotesknom štýle, ktorý pokračuje zo scény v kaderníctve. Producenti filmu ale povedali, že by to stratilo divákov a neodporúčali to. (Arsenal83)
- Režisér Joann Sfar strávil svoje detstvo fascinovaný mystikou Sergea Gainsbourga. Ako dospelý sa presťahoval do Paríža, aby sa stretol so svojím idolom, ale nanešťastie Gainsbourg o mesiac neskôr zomrel na infarkt. (Arsenal83)
Reklama