Srbský film

Snuff s dějem, snuff v hávu antické tragédie. Silné, skvěle zahrané, vyhrocené jako máloco, překvapivě zcela neamatérské, řemeslně bezchybné, ale i tak bych to nikomu nikdy nedoporučil. Nikdy. Stejně tak jako bezpečně vím, že se na to již nikdy nepodívám. Nikdy. Ve své podstatě naprosto nehodnotitelné, protože co pár minut to oscilace po celé hodnotící stupnici od nefalšovaného nadšení, přes znechucení nad sebou sama, pohrdání tvůrci až po vyhlášení války Srbsku... PS: Krásně to vyjádřil Tim Anderson z Bloody Disgusting: "You don´t want to see Serbian Film. You just think you do." (25.07.2010)

Nelze jinak, než žasnout. Srpski film rozmetal bariéry stravitelného vkusu „pornografie“ a povýšil chlípnou zvrácenost na roveň avantgardního díla. Prolínající se sekvence z důrazností vybičují vjemy, až na sám vrchol; nejsem schopná odtrhnout zrak. Přerušení je citelně bolestivé, proto nepřestávej! Pulsující hudba s ostře nabroušenými hroty, zařezávajícím se jako skalpel do ochablého masa omámeného drogou podkresluje, až neúnosnou perverzitu. Lascivní výjevy sekundují s drásající brutalitou, která se narůstající intenzitou stává jakýmsi uměleckým výtvorem choré, přesto však geniální mysli. ---- Dodatečné vyjádření: určené těm, kteří jsou ochotni si tato slova, přečíst(případná odezva vítána). Neberme se tak vážně ! Tvůrci jistě nezamýšleli předhodit chtivým konzumentům jen syrovou, perverzní brutalitu(možná taky ano, to je na každém), která je vyjádřena formou pro mnohé „nestravitelnou“. Spíš lze vnímat Srpski film, jako účelovou provokaci, nebo také jako určitý mezník, či připomínku na „krutá zvěrstva“ páchaná na civilistech za války v dnes již rozdělené Jugoslávii. V prvé řadě by tato témata měla rozdmýchávat vášně! A ne, pohoršovat se nad postoji „některých uživatelů“ a poukazovat na míru úpadku jejich lidských hodnot, když, jen považte; jsou schopni shlédnout ukázku toho „nejodpornějšího“ co kdy Srbové vytvořili, bez znechucení, a ihned tento „škvár“ rezolutně neodsoudit. Neuvěřitelné! A ještě dalekosáhlejší troufalosti se dopouští, když nezatíženi předsudky vyjádří svůj osobní názor, což je jim naštěstí umožněno, za to díky. Tím, že preferuji žánr „horror“, tak se přece nestávám automaticky „degradovaným článkem čsfd“. Není to jen o neskrývané rivalitě, ale hlavně o vzájemné komunikaci, to především.(13. 8. 2010) (04.08.2010)

Je bez diskuze, že Srpski film posouvá hranice viděného zase o kousek dál, ale já budu mezi horrorovými fandy patřit k menšině, která o takové posouvání opravdu nestojí. Vždy mi bude mnohem bližší pomalu se valící mlha na blatech, vrzající vchodové dveře starého sídla a vzdálené vytí vlkodlaků, než explicitní znásilňování novorozenců. Nadšená hodnocení chápu, ale odmítám je. Více netřeba dodávat. (25.07.2010)

Problematický film z hlediska samotné své podstavy - je to jen samoúčelná provokace nebo expresivní metafora pro současné Srbsko (či v širším smyslu východní Evropu, která se ve vidině cizího mamonu zaprodává k ledasčemu, a to nejen v oblasti porna) a pokud je to metafora, je opravdu adekvátní ji pojmout jako deliricky odpudivou přehlídku nechutností? Tvůrci dávají divákům provokativní a šokující dílo, které umně balancuje na hraně groteskna, tedy mezi znepokojením a burleskně karnevalovou podívanou, ale při tom dokáže rezonovat s publikem. Efektu zásadní mírou napomáhá nepřehlédnutelná řemeslná profesionalita zpracování. "Srpski film" je na jednu stranu jen další stupeň na nekonečné linii nejodpornějších či nejzvrácenějších "filmů všech dob", ale podobně jako například původní "I Spit on Your Grave" má kvality, které přestojí příchod dalšícho konkurenta v dané kategorii. Těmi jsou právě možnost snímek interpretovat jako obraz jisté doby a společnosti či se pozastavovat nad tím, zda ona možnost interpretace světí prostředky. u ryze prvoplánového díla jako např. "The Human Centipede" takováto otázka ani nevyvstává. (22.10.2010)

No nevím, nevím. Vše zazdil již nepovedený casting, neboť chce-li někdo obsadit do role pornoherce řádného macha, nesmí vybrat exemplář s takhle titěrným kladélkem. Až jsem se mu vysmál...... Todorovič sice jebe sve oko svoje kuće, ale tak nějak bez nadšení i bez invence. Mírně vyniká scéna s dekapitací dámy v poloze psíka, neboť se jedná o kvalitní návod, jak alespoň na chvíli dosáhnout skutečně pevného sevření reprodukčního aparátku. Jinak ale tento rodinný film nenaplnil má skromná očekávání zcela, bohužel. Asi zveřejním některé slabší a cenzurované kousky z mé domácí videotéky, ať mají moralisti o čem brečet. (24.08.2012)