Oddělen

Henry je novým suplujúcim učiteľom na strednej škole, kde je najväčším problémom disciplína či rešpekt voči autoritám. V jeho triede je množstvo vyvrheľov, čiže právom patrí medzi najhoršie na škole. Henry je veľmi špecifickým profesorom s vlastnými metódami vzdelávania. No napriek jeho výborným výsledkom je zároveň veľmi svojskou osobnosťou. Uzavretý so slabou komunikáciou s kolegami. Jedného večera spoznáva mladú prostitútku, ktorú sa snaží rovnako, ako svojich žiakov priviesť na správnu cestu. Podarí sa mu splniť svoje "osobné" ciele? Film s množstvom hlbokých myšlienok z ktorého Vás môže hlava rozbolieť. Ale také už ( dobré ) drámy proste sú. (05.12.2013)

4,5*/5... Adrien Brody je pre podobné role zrodený, jeho smutné oči hrajú prím. Dráma, ktorá triafa do čierneho a je silnou reflexiou toho, "čo sa deje okolo nás" v mikro (osobnom) aj makro (školstvo a spoločnosť) pohľade. Je vidno, že Tony Kaye je prioritne kameramanom, jeho kamera často krát povie viac ako slová. Silný film, smutný a depresívny, ale zároveň neskutočne dobre a citlivo natočený. Jediná výhrada (tak ako písali Nunka a Wormboy) je prílišné a okaté tlačenie na pílu, ktoré ten film vôbec nepotreboval. Ale inak tlieskam a zároveň sa zamýšlam kam to speje... (08.11.2012)

And never have I felt so deeply at one and the same time so detached from myself and so present in the world. Film otvára tento výrok Alberta Camusa, ktorý patril medzi existencialistov – skupinu, ktorá hľadala odpovede na otázky o zmysle ľudskej existencie a jediné východisko nachádzali v smrti. Celý film pripomína také novodobé existencialistické dielo. Sme svedkami mnohých úvah o živote, ktoré nie sú práve najoptimistickejšie. Drobným nedostatkom je pre mňa len práca s kamerou. Inak skvelý herecký koncert Adriena Brodyho a už len preňho sa oplatí film vidieť. Bolestná snímka, ktorá ma od začiatku do konca hypnotizovala svojím pútavým rozprávaním natoľko, že som sa od nej nevedel odtrhnúť. (03.08.2012)

Bolestivá pravda o lidském životě, aneb zoufalá zpráva o stavu světa. Úvahy v obrazech načmáraných na školní tabuli pro všechny oběti systému. Smutná přehlídka duševních sešlostí v těkavých etudách, hlubokých jako deprese nebo úzkost. Inspirativní výzva pro všechny, kteří si ještě touží zachovat rysy své tváře. Film má velice klidný děj, takže to určitě spousty diváků odradí. Ale když prijde na mě, neznám osobnější film. Nejde ani tak o to, že by mluvil přímo k mé osobě, jako spíše o to, že promlouvá ke všem. Bez jakéhokoliv vynuceného podsouvání poukazuje na fakta, před kterými lidé zavírají oči. Nikdy bych nečekala, že se tak ukázkový film se vším všudy vejde jen do 97 minut. Tento snímek je pravý důkaz toho, že i kratší film může být na úrovni, když se toho ujme správná ruka režiséra, kameramana a zvukaře. Nemohu si pomoct, ale tento film je teď zaručeně jedním z mých oblíbených, zamilovala jsem si ho okamžitě. Všechno co je řečeno, prezentováno, je učiněno tak jemným přitom velice realistickým způsobem. Líbí se mi, že se tvůrci vůbec nebáli a film postavili na zcela depresivním, ovšem jak už zmiňuji výse, realistickém podstavci. Protože jak většina z nás ví, pravdy a bolestivé reality se bojí naprosto každý. A herecké obsazení v podání Adriena Brodyho? Naprostá trefa do černého; ty jeho smutné oči jsou prostě pro tento typ filmů jako stvořené. - "I'm a numb person. I'm not here. You may see me. But I'm hollow." (11.08.2017)

Spíše než příběhem - který je mozaikou temných a depresivních epizod - mě tenhle snímek zaujal budováním a navozením temné a bezvýchodné atmosféry, která sice ústí do krátkého světlého bodu, ale ani ten není jednoznačně pozitivní. Pocit vyhoření jednoho středoškolského učitele je tak hluboký, že nenalézá nic hezkého ani v osobním ani v profesním životě. A nejspíš to už ani nehledá, protože je tak ubitý, že nechce cítit nic než nekonečný smutek. /7. 1. 13./ (07.01.2013)