Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Sice feministky nemám rád, ale tenhle film ani moc o feminismu není (jak napsala Lucyane, je spíše o hledání sebe sama). Kromě pohodové atmosféry a milého příběhu (ikdyž ne moc orginálního) je největší síla v hereckých výkonech; Julia po celou dobu výborná, Kirsten si velice dobře poradila se zápornou rolí a za příjemné překvapení považuju Maggie Gyllenhaal. Pohodý snímek, který doporučuju třeba na víkendový večer, hodnotím 4*. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Tak Monu Lízu považujem za prvú maľbu mužatky na svete a jej krivý úsmev mi vôbec neimponuje, ale zas stále lepšie ako úsmev Julie Roberts. Tá keď otvorí ústa, vždy sa bojím, že ma zje. A čo ešte keď si zívne! A že tu zívali poriadne všetky protagonistky, no z úst im unikal hlavne vzduch feminizmu. Unavili ma. Neviem, či to bolo cieľom. ()

Reklama

N.Strauber 

všechny recenze uživatele

Nemám potřebu se komukoli omlouvat za to, že jsem to v polovině vypnul a dal 2*. Zas tak strašně blbý, aby se na to nedalo vydržet dokoukat, to zase teda nebylo a 1* si to skutečně nezaslouží, ale prostě jednoduše mě to zkrátka vůbec nebavilo. Slušně řečeno to byla šílená nuda a je mi naprosto jasné, že druhá polovina se ponese v naprosto totožném duchu. Newell mi potvrdil, že je na světě spousta mnohem lepších režisérů a scénárista by se také měl podrbat na hlavě... Někdo může nnamítnout, že tento snímek akorát není můj styl a správně jsem se na něj nenaladil. To je možné, už jsem se dodíval do konce i na horší filmy. Ale nedá se nic dělat. Všichni mě tam otravovali (nebo spíš otravovaly) - dokonce i Kirsten Dunst. Už dlouho jsem s ní nic neviděl a tímto mě opravdu nepotěšila. To už je druhý film s ní, na který jsem se nedokoukal. Radši nepřiznám, co bylo tím prvním nebo mě bude chtít plno zdejších rozhořčených horlivců zabít. :-) Poslední informace, jen tak na okraj: no a český dabing tomu také příliš nepomáhal... ()

Dudek odpad!

všechny recenze uživatele

Moje v poslední době čím dál oblíbenější Julia Roberts zklamala na plné čáře. Jako hlavní postava nefunguje tak jak by měla. Scénář jí dává docela velký prostor, ale ona působí spíše takovým zadupaným dojmem. Ve vyhrocených chvílích jsem jí vůbec nevěřil, mnohem lépe jí seděla klidná fáze příběhu, například scéna, kdy hrála se svými studentkami hru na pravdu. Prakticky mohu říct, že ji překonávají v hereckém projevu skoro všichni. Scénář je příliš plytký a ani Mike Newell jej nezvedá svou řemeslností o moc výše. Zajímavé lokace, které měly být jedním z hlavních lákadel jsou též příliš zazděné a nevýrazné. Úsměv Mony Lisy není zrovna vzorkem funkčního filmu. Až na jednu, dvě scény a jednu výborně napsanou postavu nemá absolutně co nabídnout. Jediným kladem tak zůstavá - alespoň pro mě překvapivě skvěle hrající - Kirsten Dunst, která od samotného začátku přebírá roli tahouna příběhu a jedině s ní se stávají vyhrocené chvíli opravdu funkčními (může za to i velmi dobře napsaná postava - v porovnání s ostatními). Ale vraťme se ke scénáři. Hlavní linie příběhu je nezajímavá a rozhodně nepůsobí dojmem, že by mohla udržet diváka u televizních obrazovek. Vedlejší linky jsou o poznání lepší, ale scénárista do nich vchází skoro stejně rychle jako je opouští. Příběh postrádá větší soudržnost a na romantickou komedii překvapuje i přílišným soustředěním na hlavní hrdinku a její práci - nikoli soukromí. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Příběh o puritánství americké společnosti vybízí ke srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků , ale ani pohled, úsměv a snaha Julie Roberts tento příjemně koukatelný snímek nepovýší do dramatické roviny. A komediálních prvků je taky poskrovnu. Nejvíc se asi naplňuje ten romantický náboj. Škoda, celkové vyznění je polovičaté. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Producenti chtěli původně pro film použít Bryan Mawr College, nakonec ale využili Wellesley College. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)
  • Kirsten Dunst, která je normálně blondýna, si kvůli filmu přebarvila vlasy na hnědo. Naopak normálně hnědovlasá Julia Roberts se přebarvila na blond. (HappySmile)

Reklama

Reklama