That's What I Am

Tento snímek měl hned dva silné momenty - vystoupení "ušopleska" Stanleyho,který všem hlupákům vytřel zrak svým krásným hlasem a skladbou,kterou složil.Dalším srdcervoucím momentem pro mě bylo uznání žáků starému oblíbenému učiteli Mr.Simonovi.Přestože se celou dobu tento film točil kolem tématu šikany a předsudků tak musím říct,že to nebylo vůbec nepříjemné sledovat.Skvělý herecký výstup Eda Harrise stojí za ocenění.Co bych vytkla je asi jedině způsob uvádění hlavních titulků s útržky historických amerických zpráv,jelikož mi to příliš evokuje válečné období, ale oceňuji konečné dovyprávění příběhů studentů.Ano tolerance je něco, co nás jakýmsi způsobem posune dál,protože nikdo z nás už nechce znovu vstoupit takto negativně do dějin jako tomu bylo před námi... (21.07.2012)

Rozhodně příjemná, indiem trochu šmrncnutá jednohubka, na které mě baví, že přes navenek puberťácky působící prostředí hovoří Pavone k divákovi hodně dospělou formou. Mě to sedlo a to i přes to, že tyhle naivní zápletky s přesahem moc nemusím. Tentokrát ale čtyři, i když trochu odřené. Human dignity + Compassion = Peace (21.07.2011)

Skolni prostredi nabizi celou radu nametu pro filmy. Pocinaje hororem Fakulta a konce filmem That's what I am. Tenhle film je o hledani sebe sama. Bez kompromisu. A to je asi neco, co mi nedovoluje dat filmu patou hvezdicku. Svet je tu vykresleny jako idealni misto, kde se sice najde nejaky ten lump, ktery se vzepre, dostane par na zadek, pokusi se nekomu ublizit. Ale - nic se nedeje. Tak to prece chodi. A nakonec je spravne, ze film konci, jak konci. Ne podle me. Myslim, ze by filmu neuskodilo trochu vic syrovosti ve smyslu opravdovosti. Uz jen proto, ze i na nasich skolach je sikana problem, ktery vetsina ucitelu radsi neresi. Nicmene i tak me That's what I am oslovilo vic, nez jsem cekala. (25.07.2011)

Pan učitel je bukvice. No a co? V době letních táborů vedených sbormistrem Kulínským a demonstrativních pochodů řiťopichů a lízalek hlavními městy nic, co by moderního rodiče zvedlo ze židle. Jsou však padesátá léta v Americe, kdy vás veřejná deklarace záliby ke kolonoskopii stavěla na úroveň komunistů a negrů. To byly časy! A tak to tenhle vyteplený Ámos nemá nikterak jednoduché. Přitom dává těm frackům ze šosáckých rodin to nejlepší, co může a prudérní společnost se mu odvděčí tím, že jej pošle tam, kam vždycky toužil. Do prdele. Jak už to u takových cajdáků podle skutečné události bývá, stříká z toho patos a kýč na všechny strany a náš estrogenový hrdina důstojně bojuje za teplejší zítřky i pomocí svého cool kréda, které mu vyhrálo růžový Cadillac - Human dick + Compression = Piss (15.08.2011)

Subžánr dramat ze školního prostředí se silným vnitřním poselstvím má v americké kinematografii své nesporné místo a už v něm také vznikla celá řada silných snímků, film mně dosud utajeného režiséra Michaela Pavoneho aspiruje ovšem zařadit se k těm nejpůsobivějším. Příběh zasazený do 60. let v sobě na malém prostoru kombinuje závažnější momenty (zpravidla obecnějšího charakteru vypovídajících cosi o bolavých místech americké společnosti) a odlehčenější okamžiky spojené s životem školou a dospíváním povinného mladého muže, jehož rastr je mírněn a idealizován blahosklonnou optikou mládí. Ve výsledku jde ale mnohem více o drama, než o komedii. Skvělý herecký výkon podal Ed Harris, který tak překvapivě vybočil ze své obvyklé škatulky drsných mužů různých amerických silových složek. Při jeho sledování jsem si nejednou říkal: Jsem rád divákem, to jsem... ,,Lidská důstojnost + Soucit = Mír" (14.08.2011)