Laponská odysea

Svižná finská veselohra, trochu ovšem bez podstaty, neboť její podstatou je nějaký digibox, který měl jeden z trojice anti-hrdinů koupit svojí partnerce: jako doklad svojí schopnosti vzít si peníze, zajít do obchodu, koupit ho a přinést domů. Snad jako zásnubní dáreček, ale nakonec se ukáže, že oním dárečkem je on sám… Aneb jak se lehkovážný floutek po řadě komicko-drastických peripetií stane řádným manželem a otcem (na jak dlouho?)… Aneb: když jsem na veletrhu v Jyväskylä (odskočil jsem si i do Rovaniemi) prodával tiskové stroje, divil jsem se první den po ránu, jak jsou Finové neteční, chodí napůl jako pávi a supové, a žádný pokus o kontakt je netěší. Odpoledne však byli jako vyměnění, samý zájem, aktivita, diskuse. Prokoukl jsem je ovšem velice brzo. Ráno se starali jen o to, jak si dát co nejdříve pár panáků - a odpoledne už to z nich bylo sakra cítit… A to je má laponská odysea. (28.08.2014)

No, ak sú v tom Fínsku všetci tak v pohode, dokonca i Rusáci, tak to ja tam potom valím. Film je ináč klasická oddychovka, pri ktorej sa celý čas len uškrňate a možno dva razy i vybuchnete od smiechu, ale ideálna hlavne po desaťhodinovej šichte, to bezdebaty. Pamela Tola je kočka a Jasper Pääkkönen by snádˇ nemohol hrať vo filme bez toho, aby nemal nejakú štrikovanú čiapku nasadenú na tej svojej kotrbe ( inak, ja ho mám celkom rád ) no a ten koniec to zadrel! Záver: ukrutne silné 3* , alebo pomerne slabšie štyri, no . (13.06.2011)

Dome Karukoski má skutečně talent jako prase. A s každým dalším filmem to jenom potvrzuje. Jsem rád, že jsem to, jak výborným režisérem bude, rozpoznal hned u prvního filmu od něj, který jsem viděl - Domova šedých motýlů. Napapiirin sankarit tentokrát není citlivým dramatem o mladistvých, ale lehce nahořklou komediální road movie. Zde se však označení "hořká komedie" nemusí používat v pejorativním slova smyslu jako u novodobých českých filmů, ale ve smyslu naprosto pozitivním. Tragika s komikou se tady střídá tak hladkým způsobem, že téměř ani nerozeznáte hranice mezi jedním a druhým, Nejlépe je to patrné ve scéně s elektrickým taserem, kde to opravdu bije do očí :). Zmiňovat zimní atmosféru, velmi sympatické herce, příjemnou hudbu nebo několik lakonických a nenápadných, ale o to více potěšujících režisérských vychytávek by bylo nošením sněhu do Finska. Jen tak dál Dome. (20.02.2012)

Škoda. Laponská odysea bola až na pár dobrých scén poriadne suchá, čo ma poriadne sklamalo. Je to len nezaujímavý ohraný námet s minimálnou porciou humoru alebo drámy bez akejkoľvek citovej naviazanosti na postavy pri jeho sledovaní. Tie boli napísané veľmi plytko, nudne zahrané s absenciou čohokoľvek, čo by ich nejak vyzdvihlo. Navyše, s koncom som nebol vôbec spokojný... a nie tak, že by som bol spokojný s tým, ako som nespokojný, keď film skončí nešťastne... bol som nespokojne nespokojný s tým akože "koncom", ktorý mi pripadal len ako trápna zlátanina všetkého možného, len nie zmysluplného. Ale napriek tomu si myslím, že ako večerná odreagovačka môže poslúžiť dobre. Okrem fajnovej kamery a krásnych záberov fínskej prírody však ale ozaj nie je od Napapiirin sankarit príliš čo čakať. 50% (25.02.2015)

Vyborna europska komedia od rezisera Dome Karukoskiho /Lvi srdce, Domov sedych motylu/ o beznom zivote a beznych problemoch kdesi v Skandinavii, presnejsie vo Finsku. Film ma len volny dej a rozhodne nejde o nejake strhujuce momenty ani akciu, je to skor len sled volne pospajanych casti, ktore drzia pohromade vdaka slusnej rezii. Dialogy su z bezneho zivota, ale dobre sa daju pocuvat a hodne mala do seba aj finska blazniva road movie /chranim, chranim si tie krasne blaznovstva/. Jasper Paakonen /Laska je Laska 2004/ to dobre ustal a aj sexice boli na urovni. Dokonca nechybala vlozka a o Rusoch a rustina - raz darmo, Finsko nesmie zapriet svoje korene a tvorilo pocas Studenej Vojny akusi sedu zonu medzi Zapadom a a ZSSR : na jednej ceste ste mohli vidiet klasicku rusku Volgu, Skodovku ale aj stare americke auta. Za mna teda dalsi vyborny kusok z europskej kinematografie : 80 % (18.06.2016)