Režie:
Adrian LyneKamera:
Donald PetermanHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Jennifer Beals, Michael Nouri, Lilia Skala, Sunny Johnson, Kyle T. Heffner, Lee Ving, Ron Karabatsos, Belinda Bauer, Malcolm Danare, Philip Bruns (více)VOD (3)
Obsahy(1)
What a Feeling! Jennifer Bealsová v hlavní roli amerického muzikálu o nebojácné a půvabné Alex, která se každou noc mění ze svářečky v tanečnici... Populární muzikál vypráví příběh mladičké svářečky Alex Owensové, která po nocích tančí v baru a sní o studiu na konzervatoři. Naivní příběh s parametry Popelky (osiřelá hlavní hrdinka, deus ex machina v podobě bohatého a atraktivního Nicka) dokáže i dnes okouzlit nábojem tvrdohlavé mladistvé energie a samozřejmě ústředními hity jako „Flashdance – What a Feeling“ či „Maniac“. Zajímavostí je, že nejslavnější taneční scénu filmu – konkurs na konzervatoř – tančily tři různé taneční dublérky: Marine Jahanová dublovala tancování, gymnastka Sharon Shapirová výskoky a tanečnice Crazy Legs breakdancing. Snímek byl v československých kinech poprvé uveden v roce 1987, přičemž z něj cenzura vystřihla zpověď hlavní hrdinky v kostele. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (293)
Klasický muzikálek, který byl ve své době velkým hitem, má stále něco do sebe: špičkové taneční scény - nezapomenutelná je ta z "talentovek", kterou nedávno vykradla J.Lopez (au, au), spoustu chytlavých a dnes reinkarnovaných písniček, miloučkou Jennifer Beals v hlavní roli a když přimhouříte oko nad množstvím plynu ve svářečce, docela se pobavíte. ()
V době ČR (pardon, ČSSR) premiéry mi mohlo být kolem patnácti a tahle osmnáctka se svářečkou, co bydlí sama jenom s drsně vypadajícím čoklem v bývalém skladu (dneska by se tomu říkalo loft a bylo by to prestižní bydlení, tehdá to bylo myšleno jako znak nižší společenské vrstvy, to jsou mi paradoxy), po odpolednách trénuje baletní figury a po večerech řádí na barovém pódiu, mezitím balí šéfa, chvíli je něha a křehkost sama, chvíli rozbíjí okna a je sprostá jako dlaždič, aby za chvíli brečela knězi ve zpovědnici, a při tom všem z ní čiší živočišná radost ze života a z pohybu, tahle holka mi tenkrát otevřela oči. Z dnešního pohledu se to může zdát legrační, ale tenkrát mi poprvé naplno došlo, že je vlastně jenom na mě, co se svým životem udělám, a že mě vlastně můžou čekat docela zajímavé věci. A ani teď po letech v tomhle bijáku, kde má každá druhá postava svůj sen, který se holt někomu splní a někomu ne, nedokážu při vší cukrkandlovitosti vidět jenom blbej řadovej muzikál o tom, jak chudá holka dík své kráse k princeznovství přišla. Ta osmdesátková popina je tu vlastně nejslabší stránkou, i když dneska už i k ní člověk cítí jistý sentiment. Zato taneční scény dokážou ještě dnes i mně, totálnímu pohybovému dřevu, zprostředkovat ten „What a feeling!“ pocit. Tak tedy za čtyři. ()
Nechápu, jak někoho může napadnout jako hlavní postava holka, celkem pohledná (nebo aspoň na tu dobu určitě splňovala ideály krásy), co pracuje jako svářečka a v noci tancuje ve strip baru. To je jako kdyby ostravský horník po večerech pletl vlněné ponožky. Ok, fantazii se meze nekladou a dnešní svět vede k genderové vyváženosti, ale tohle byla první věc co mi překvapila. Jinak mi ale Flashdance zas tak víc nepřekvapil a dopadlo podle mého očekávání. Klasická slaďárna, holka najde svou lásku, občas se pohádají, ale nakonec jim to klape. Zároveň se chce dostat že svého stereotypního života a prosadit se v baletu (přičemž netancuje na Čajkovského labutí jezero, ale na popové a disko hity z 80 let). Možná má v sobě Flashdance nějakou skrytou message. Jako třeba:,, I ženy mohou svařovat" nebo,,balet a krasobruslení není jen pro klasickou hudbu'". Ale nevím jestli to byl záměr autora tímto muzikálem vysílat nějaká skrytá poselství, spíš asi ne. Je to hlavně film o problémech mladé slečny (ve které se určitě řada holek najde) a o hitech tehdejší doby. Ač se vám hudba může líbít nebo ne, nutno podotknout, že je zvolená dobře a určitě poznáte řadu písní, co jste slyšeli. Třeba omylem(na rádiu,které nemůžete přeladit, nebo kantáre v nějakém retro klubu, ve 4 hodiny ráno) nebo jde o hity vašeho srdce a nedáte na ně dopustit. Stejně dobře fungují i taneční čísla, kterým je ale dán menší prostor, což je škoda. Velkou část tvoří konverze o tom, jak je život na h*vno, jak jsem se konečně zamilovala a rady do života: ,,Nebuď tak hloupá a nedělej stejnou chybu jako já". Pokud od filmu nečekáte nic víc než pohádkový příběh a hudbu z 80.let Flashdance je přesně film pro vás. Ale pro člověka, který k té době nemá úplně vztah a nejraději by ji vymazal z dějin to úplně není. Což byl i můj případ. 5/10 ()
Jít v ca šestnácti na Václavák do Alfy na Flashdance, pak na kafe do Koruny a po nové pěší zóně na hranolky do Arbatu, mi kdysi přišlo jako existenciálně hluboce naplněný večer. A ještě druhý třetí den rozvíjet s kamarády fantazie o skvělém a sexy životě v zemích zahnívajícího kapitalismu a zcela soukromě snít o skvostném zadečku a krásné tvářičce Jennifer Beals... jo jo, to byly časy... Díky bohům že už jsou nenávratně v tahu. Ale je to holt nostalgie. ()
Skvělá hudba, a to už od prvních vteřin, skvělá taneční vystoupení, také od první chvíle, a navíc výtečná atmosféra 80. let, která je tady nádherně koncentrovaná. Tohle není film, který by mě okouzlil svým příběhem, i když ten je naivně roztomilý, ale prostě tím, jaké prostředí zachycuje, jakou dobu a s jakými postavami. Jennifer Beals je kouzelná! ()
Galerie (106)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (43)
- Kevin Costner neuspěl v konkurzu na postavu Nicka Hurleyho. (don corleone)
- David Cronenberg odmínul film režírovat. (don corleone)
- Gene Simmons ze skupiny KISS dostal nabídku na roli Nicka Hurleyho, ale odmítnul, aby si nezkazil svůj démonický image. (don corleone)
Reklama