84. Annual Academy Awards

Nemůžu si pomoct, ale nejpovedenější "Oscary" za uplynulých 5 let uváděl Hugh Jackman. Měli spád, měli vtip a "diamantové" jeviště (v kombinaci s pěveckým vystoupením pana Jackmana) hladilo po duši. Jediné, co pohladilo po duši letos, bylo vystoupení Cirque de Soleil, které bylo opět famózní. Billy Crystalovi se to nepodařilo. Jako moderátor je sice fajn (navíc ostřílený), ale poslední dobou začíná být lehce monotónní, takže není divu, že ho hvězdy jako Robert Downey Jr. a Gwyneth Paltrow, popřípadě Chris Rock, Will Farrel nebo Ben Stiller lehce převálcovali... Spokojená jsem letos nebyla ani s vítězi, neboť reklamou nafouknutý "Hugo" a (pro mě) průměrný "The Artist" bodovali de facto ve všech hlavních i vedlejších kategoriích, zatímco skvělé kousky jako "Černobílý svět" nebo "Jeden musí z kola ven" zůstaly zapomenuty.:-( (27.02.2012)

upustíme-li od toho, že akademie to s nominacemi zase pěkně podělala, samotná show byla opravdu krásná. Hlavně pak vystoupení těch gymnastů, pak zase vzpomínka na "padlé" a nostalgický nádech a vzdání cti průkopníkům průmyslu. Ale samozřejmě zase to určitě nebylo na plný počet, už jen kvůli tomu, že moderátoři nebyli vždy takoví, jací by být měli. (18.04.2012)

Klasický rozjezd v podobě klipu, kde se objevují nominované filmy a hlavně moderátor večera. Hm, nebylo to tady už? Ano, loňští moderátoři Hugh Jackman a Anne Hathaway to měli stejně. Jinak mi ale tahle civilní forma s Billy Crystalem docela vyhovuje. Atmosféra amerických Oscarů a Českých lvů se prostě nedá srovnávat. Nejen kvůli krásným šatům, ale zejména celá show je koncipována úplně jinak. Z Oscarů je cítit láska k řemeslu. Snad proto je tento pořad každoročně tak bedlivě sledován. Koukala jsem na streamu (s francouzkým komentářem, takže jsem si u toho procvičila jak anglinu, tak fráninu. Ženiální zážitek) a musím říct, že český překlad jsem nepostrádala. Co mi chybělo, byla atmosféra světozoráckého kina. Jenže vzhledem k množství reklam a proklatě dlouhých hbo bloků, se příští rok asi opět uchýlím ke streamu. (27.02.2012)

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)

Můj první přenos předávání nejcenějšího filmového ocenění. Některé gegy byly vtipné, jiné méně, ale celý večer si myslím byl zvládnut dobře. Jediné, co mi opravdu vadilo byly reklamy. Chápu, že se jedná nejspíš o jeden z nejlukrativnějších reklamních časů roku, ale nějakých 15, nebo kolik jich bylo, to je trochu moc. Kdyby jich raději pár zrušili a těch pár minut věnovali kráťoučkým reportážím o, pro mě, největším trojlístku hvězd, které loni odešly: Peter Falk, Sidney Lumet, Elizabeth Taylor. Co chválím moc, je okamžité vyhlášení výsledků po rozbalení obálky, to u nás není až tak zvykem :D (27.02.2012)