Ztraceni na cestě

„Trochu rozdíl od hollywoodských filmů. Kdo říká, že když se auto převrátí, tak musí vybuchnout?“ Pár dobrých vtipů a příhod mě pobavilo, ale asi jsem si mohl na první setkání s čínskou kinematografií (pokud nepočítám povídku Kaige Chena z Dalších deseti minut) vybrat něco „serióznějšího“, hodnotnějšího a víc vypovídajícího o tamnější kultuře, životě nebo historii. Jelikož mě však zlákala komedie v červených číslech, road movie k tomu a měl jsem chuť na nenáročnou oddychovku, konala se čínská Letadla, vlaky, automobily... náklaďáky, autobusy, povozy a lodě. :o) Ono je sice milé, kolik různých dopravních prostředků ti dva využijí, než se jim podaří dostat se na svátek domů, ale zároveň těch prostředků i přestupů z jednoho do druhého, kdy se navíc skoro všechno porouchá, havaruje nebo zcela náhle se vůbec nemůže pokračovat dál, je tu nacpáno za krátkou dobu tolik, až to celý příběh přehnaně zahlcuje patáliemi na ten samý způsob, nedokáže působit ani trochu uvěřitelně (včetně tak veselého vyváznutí po tak dramatické havárce) a oproti americké klasice z roku 1987 nefungovali na mě Ztraceni na cestě tak úderně a zábavně. Road movie žánr mám docela v oblibě a nepamatuji si, kdy mě podobné cestování a putování v nějakém filmu naposledy nechávalo tak často chladným jako zde. Hlavní problém je, že celý film má hodně jednoduchý i rozkolísaný humor včetně naprosto trapných momentů. Už když jsem viděl výstřední pijatku se sudem mléka na letišti a následné pohnutky k vracení jednoho z hlavní dvojice, tušil jsem, že bude zle pravidelně po celý film. Pokus o přesah v závěru během klišéovitého dojáku se teprve míjí účinkem a kdyby ten film pocházel z jiné krajiny, asi velmi brzy na něj zapomenu. Ani kvůli původu však nadhodnocovat nehodlám. // POINTA: 1.12.2022 jsem v poště jednomu kolegovi napsal, že jsem zatím žádný čínský film neviděl, ale chystám se něco alespoň zkusit. O pár minut pro jistotu filtruji na svém profilu a uvítají mě Ztraceni na cestě! Hmm, takže mi moc neutkvěli v paměti ani navzdory původu. [45%] (13.10.2022)

Jak může být těžké dojet na oslavu nového roku domů? Počkejte až se vám na nohy přilepí velkohubý čínan, jež neštěstí přivolává jen tím že na ně pomyslí. Nijak zvlášt originální komedie, která ale skvěle využívá specifického prostředí současné Číny a především je opravdu zábavná. Pokud chcete vědět, jak v téhle šílene zemi funguje doprava vlakem, nebo jakým hotelům se vyvarovat, podívejte se na Lost on Journey! Škoda, že se tvůrci nevyhli morálním poselstvím, napravování pokřivených charakterů a scény chytání výherního ticketu. (05.12.2012)

skvely film zo zivota nejedneho cinana snaziaceho sa dostat na Novy rok domov. Ako to uz ale v Cine byva, doma chcu byt vsetci a tak je cely narod v pohybe, co znamena pretazenie vsetkych druhov dopravy. v takejto situacii sa ocita aj Li "boss" Chenggong, ktoremu ostava len nepohodlna cesta domov za rodinou. aby nestacilo nepohodlie, ktore sa cim dalej stupnuje, jeho spolucestujucim sa stava prostoduchy dobracky Niu "Big Mouth" Dan. Herec Baoqiang Wang si ma znovu ziskal v roli naivneho dedincana (a mozno aj toho isteho) ako vo filme A World Without Thieves (2004) (01.12.2013)

On se v nějakém americkém filmu na stejné téma objeví někdo ještě nesnesitelnější než tento prostý chlapec od krav? Božínku, to asi musí chodit pozpátku. Kdyby film vypadal tak jako na úplném začátku a konci, byl bych maximálně spokojen. Na začátku vtipná rozmluva s přitroublými podřízenými, na konci morální ponaučení, to bych bral. Jenže tenhle primitiv z mlékárny mi znechutil celý film. Tenhle debil byl jednak debilně zahrán a jednak mu scénárista napsal debilní scénář. U některých výstupů jsem odvracel zrak, abych se nemusel na ten gesicht dívat, stačilo mi slyšet jeho hlas. I takového debila lze zahrát vtipně a s grácii, jak to dokázal třeba Jacques Villeret v Blbcovi k večeři. Přesto se mi nechce hodnotit tenhle snímek tak špatně. Proč? Jednak snímek v sobě obsahuje naději, že na světě existují i dobří lidé (i když zde je to postaveno tak, že šéf je jediný špatný a všichni okolo jsou strašně hodní) a jednak ten již zmíněný morální aspekt celého příběhu o tom, jak nadutec k rozumu přišel, je potřeba dnes a denně akcentovat. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 50% (25.04.2015)

Je to milé, celkem vtipné a co se týče cestování po Číně všemi prostředky, velmi autentické. Mimo zábavnou dějovou linku film poskytne dobrou představu o tom jak to tam vypadá, respektive vypadalo v době vzniku, ve městech i na venkově. Včetně všudypřítomného smogu. Takový pohodový výlet po střední Číně. (20.08.2017)