V/H/S/2

CITÁT - Co to kurva? Haló?........... Tohle je již propracovanější než V/H/S z roku 2012, napínavější a lepší. Na tohle se dá slušně koukat, lekat se a mít strach. Kamery nejsou tak roztřesené a herci nejsou tak blbí. Příběh první za tři, druhý za dvě CITÁT - Kouslo ho něco?....... Příběh třetí je jednoznačně nejlepší, ale hodně pokulhává a je v něm moc keců. CITÁT - Mám zvuk, ale ne obraz........ Čtyřka se mi vůbec nelíbila a je to prostě odpad. CITÁT - Tak jim to pokazíme..... Mimozemšťani jsou z gumy a kamera tu dostane velmi velký epileptický záchvat a když má být něco vidět, je vidět akorát tak hovno. (10.10.2014)

Kompilaci drží nad vodou hlavně sektářská povídka, která se skutečně povedla a postavy v ní tvůrci vůbec nešetří. Na druhém místě potěší a pobaví originální pohled na zombie epidemii. Koukatelná je i povídka s bionickým okem, i když ničím nenadchne. Zbytek je ale bohužel celkem odpad - rámcová "povídka" je pouze nutné zlo a UFO únos je vyloženě učebnicový příklad, jak takové horory netočit. Rozkmitaná kamera, blikající světla a příšerná kakofonie zvuků ve scénách s emzáky skutečně diváka ničím neohromí a ani nezakryje diletantský přístup. // KVIFF 48 (04.07.2013)

zde bych se víceméně musel opakovat, páč první díl je skoro to samé. Jednotlivé příběhy jsou napínavné, ale když skončí, tak si člověk říká, že je to celkem blbost. Některým by neškodilo rozvést do 90 min. Zápletky ale nespoléhají na to, že na to bude někdo koukat více jak 30 min. Pak můžou klidně nastat věci, které jste čekali. Oproti prvnímu dílu jsem si zde vícekrát povídal, kdo že to na tu kameru natáčel. Zde to tak patrné nebylo. Jinak "zápletka" je podobná. Nějací prevíti se dívají na místě, kde by správně být neměli, na pohozené VHS kazety, a vidí na nich pěkné humusy.... (04.03.2014)

"S-VHS" náleží mezi výlučné filmové antologie, které namísto nesourodého mixu nováčků a věhlasných tvůrců sázejí rovnou na jistotu. Strůjce projektu se při tom nespokojil pouze se základním stylovým požadavkem, kterým je stejně jako v předchozím "VHS" formát hororů natáčených z prvního pohledu a tematizujících záznamová média. Je evidentní, že dalším kritériem na jednotlivé tvůrce bylo, aby jejich příspěvky byly navíc zábavné a především nápaditě koncipované či přímo novátorské. Paradoxně právě s takovýmto nastavením se ještě více stupňuje vzájemná konkurence jednotlivých segmentů, neboť právě v míře nápaditosti se projeví přednosti jednotlivých tvůrců. Největším fiaskem je zastřešující vyprávění, jež má hendikep právě v tom, že by mělo ostatním ryze nesouvislým a zásadně odlišným snímkům dávat nějaký rámec. Jenže nápad, že další snímky jsou záznamy na VHSkách, které si v bytě vyšinutého studenta fascinovaného záznamy úmrtí pouštějí soukromí detektivové zkoumající jeho zmizení, nedává moc smysl. Je krajně absurdní představa, že segmenty točené na miniaturní digitální kamery a přenosné HD kamery by pak někdo nahrával na staré video formát. Kvůli rozdrobenosti vyprávění, které přerušují další segmenty, tady tvůrci ani nemohli dělat nic víc než jen dojit nepříjemnou atmosféru a sázet za sebe lekačky. První ucelený segment režírovaný vycházející režisérskou hvězdou Adamem Wingardem a Simonem Barrettem, spoluscenáristou posledních Wingardových celovečeráků, přináší absurdní variaci na thajské "Oko", která získává body navíc svěžím nadhledem a směšně doslovným uchopením konceptu "z prvního pohledu". Následuje hříčka od tvůrců Blair Witch, která konečně předává kameru z rukou hrdinů čelících různým monstrům na opačnou stranu barikády. Není to sice nic objevného, ale jako humorná gore show s jedním ozvláštňujícím nápadem je to perfektní jednohubka. Naprostým vrcholem antologie je třetí samostatný segment, na jehož tvorbě spojili síly Timo Tjahjanto, jedna polovina nadějného indonéského dua The Mo Brothers, a mistr "Zátah" Gareth Huw Evans. Jejich story začínající jako reportáž o fanatickém kultu vedeném zvrhlíkem se ukazuje jako geniální hra s diváckými očekáváními. Navíc je to v celé antologii jediný snímek, kde zpřítomněné kamery nejsou jen formální manýra či prostředek jak umocňovat lekačky, ale slouží přímo k vyprávění. Nemluvě o tom, že díky tomu, že tu místo jediné kamery je objektivů celá řada, si tvůrci rozvázali ruce a dává jim možnost lépe pracovat s tempem a napětím. Ewans tu jasně dokazuje, že i když mu dojdou nápady na akční a bojové filmy, rozhodně se tím jeho tvůrčí schopnosti nevyčerpají. Poslední část je prostě jen skvělé kamerové a mizanscénové cvičení, které sice prokazuje inscenační dovednosti Jasona Eisnera (Somrák s brokárnou), ale nenabízí nic konkrétnějšího než formálně vymazlený chaos. (09.02.2013)

O něco lepší jak jednička, zejména po technické stránce to nepůsobí tolik amatérsky. První a závěrečná povídka jsou dokonce i docela děsivé, zbytek je spíš o poletujících vnitřnostech a působilo to na mě spíš komedie než jako horor. Found footage filmy mám vcelku rád, ale VHS mezi ně asi patřit nebude, zábava to totiž zrovna moc velká není. (14.06.2013)