Bůh odpouští, já ne!

Jako western asi dobré, nicméně já klasické westerny nerada. Nikdy jsem nepatřila k obdivovatelkám pasáků krav, honců dobytka, desperádů a štětek. Prostě filmy o tom, jak evropský plebs likviduje Ameriku mne nechává chladnou. Bada a Terence mám moc ráda, právě k vůli jejich jednoduchému humoru a dobré náladě. Tu jsem zde nedostala. (29.11.2018)

Rovných osm let uplynulo, než se pánové Terence Hill a Bud Spencer opět sešli v jednom filmu. A nejen to. Tentokrát se sešli společně i před kamerou a to rovnou v hlavních rolích. Kupodivu, nejedná se v žádném případě o westernovou komedii, jak si může mnohý neznalý divák myslet. Snímek v originále znějící ‘Dio perdona... Io no!’ se řadí mezi vážné spaghetti-westerny a svým vyzněním patří mezi ty lepší. Bohužel však pro mnohé obsahuje velmi složitou dějovou linii, což mnohé může skutečně odradit a to hlavně ty diváky, kteří spaghetti-westernům zrovna moc neholdují. Dlouhých dramatických scén je obsaženo dostatek a na tento žánr typická brutalita zrovna tak. Temný postoj k dané problematice v dějové lince příběhu je zásadní a námětově touha po pomstě tak nabírá ten správný směr. Prašné prostředí už jen dodává na vážnosti a žánrové krutosti. Spaghetti-western tedy se vším všudy a tak se hrdě může řadit mezi takové slavné snímky, jako jsou ‘Django’, ‘Sabata’ i třeba ‘Pro hrst dolarů’. (13.01.2019)

Nevím kde v tom ostatní viděli komedii, protože zápletka i atmosféra je pořádně temná. Nešetří se mrtvolami, ani krutými scénami s mrazivou atmosférou. Kdo zná jen zřeštěné filmy téhle dvojice, bude možná chvilku zmatený. Humoru je tu opravdu minimum a když už, tak je černý jako duše hlavního záporáka. Akcí bohužel taky neoplývá, takže si kamera libovala v dlouhých statických scénách a vyprávění se líně vleklo. (23.10.2019)

Pojďte, pánové, budeme si hrát na Sergia Leoneho. Všechno, co potřebujeme, máme s sebou: pár správných a pár nesprávných chlapů, strašně divoký Západ, ženskou s lokýnkami (pokud možno lehčího zaměření), a spoustu koltů, klobouků a koní. Vymyslíme jednoduchou zápletku, pořádně ji zamotáme, přidáme spoustu úsečných a nejasných dialogů, ten sympatický blonďák se pokusí o ledový pohled v modrém oku (škoda, že jsme pro tu roli neuhnali Delona nebo Fondu), ten sympatický fousáč si potrpí na vzhled, takže musí být dokonale ostříhán a ovoněn i poté, co jeho postava stráví x-dní v pustině (škoda, že jsme neuhnali Eastwooda, tomu špína nevadí), ještě to bude chtít pěkně atmosférickou hudbu, mnohem víc mrtvol (když už, tak už), a pokud vyjdou peníze, tak i něco zapálíme. Jo a samozřejmě – nesmíme zapomenout na ty dlouhé záběry a pomalé pohyby kamery. To by v tom byl čert, aby se to nepovedlo. :) 6/10 (04.11.2011)

Co se týče dvojice budyhill, tak se odemě moc kritiky nedočkáte. Když pominu film Annibale, tak jejich první pořádný společný počin, byla trefa do černého. Povahy jejich postav nejsou sice ještě takové, jak jsme u nich zvyklí, ale přesto se i po těch letech jedná o skvělou podívanou s výborným doprovodem v podání skvělé hudby. (16.07.2018)