Neporazitelní

Dante Lam posledních pět let přinášel stále spektakulárnější a pompéznější akční filmy, ale tentokrát všechny grandiózní a sofistikovaně inscenované přestřelky, honičky či exploze opustil a namísto nich ve svém (prozatím) vrcholném snímku divákům přináší veskrze komorní sportovní melodramata z prostředí MMA. Jak zde říká trenér svému žákovi, "musíš vědět, proč v ringu stojíš", a přesně na tom také postavil Lam svou svěží variaci na klasické rockyovské téma. Ačkoli i dříve se snažil dodat spektakulárním atrakcím dramatické podloží, spíše se nakonec vyprávění utápělo v třeskuté kýčovitosti (The Viral Factor) či přepjatě rádoby ponurosti (Fire of Conscience). V "Neporazitelných" se naopak žánrová schémata dobře vyvažují s nenucenou sentimentalitou a spolu s velkým charismatem obou hlavních představitelů i famózně nasnímanými souboji utváří vzájemně se podpírající koherentní a maximálně uhrančivý celek. Ve všech uvedených rovinách navíc Lam divákům předkládá vždy něco víc než jen standard. Vyprávění se sice věrně drží ikonických elementů žánru ustanovených v "Rockym", ale současně přichází i s vlastními obohacujícími prvky a zvraty. Postavy jsou sympatické už jenom tím, že nad zámec pouhé motivace vyhrát a něco dokázat světu si s sebou nesou pragmatičtější a osobnější důvody, proč do ringu vstupují. Už to samotné by stačilo, aby souboje měly velký dramatický náboj, ale díky Lamově režii navíc představují vrcholně intenzivní podívanou, která dokáže vtáhnout natolik, až se člověku napětím stahují svaly v těle. Souboje a tréninkové pasáže ostatně skvěle fungují díky vynikajícím představitelům, kteří jednak dokážou unést všechny dramatické polohy rolí, ale navíc byli ochotní se během devítiměsíční průpravy fyzicky proměnit na atlety. Nejen v tomto ohledu je je hlavním esem snímku Nick Cheung, který se v pětačtyřiceti letech zcela fyzicky proměnil a navíc dosáhl zcela nové úrovně dramatického herectví. Poté, co se zdálo, že se Dante Lam stane jen odosobněným specialistou na stále ambicióznější, ale v základu prázdné atrakce, se v "Neporazitelných" vzepjal k strhujícímu výkonu. Stejně jako v případě "The Beast Stalker" se na něj opět zaslouženě snášejí nominace na výroční ceny i vysoké tržby z kin a zase lze s velkými očekáváními vyhlížet, s čím přijde příště. (01.12.2013)

Když skousnete ten delší úvod, a trochu chaosu v postavách, tak zjistíte, že vás to snad fakt baví (mě teda jo) a dokonce ústřední dvojce fandíte, teda dvojce, ono tam je hlavních hrdinů trochu vícero a každý má své duchy se kterými se musí vyrovnávat a překonávat je...místy docela nečekaná rozuzlení vedou až k víceméně povedeným a dobře nasnímaným bitkám v klecích, ale přeci jen si říkám, že Karlos Vemola by z těch rejžožroutů v kleci udělal pyré, ale kdoví..kdoví..:) (07.03.2014)

Je potěšující, že se klasické schéma filmů o kontaktních sportech dnes již přežilo a ty desetiletí neměnné neduhy jsou minulostí. To co je naopak v žánru v kurzu, je silné lidské drama o nečernobílých postavách, kde je sportovní složka (zdánlivě) podružná a plní spíše roli třešinky na dortu. Musí sblížit s postavami, aniž by se to uchýlilo k trapárnám se záporáky a podobné zhůvěřilosti. Musí budit dojem, že tvůrci nepodvádějí milosrdným střihem a že si to tedy herci na place (žíněnce) tvrdě vypotili. A zároveň si musí zvládnout poradit se situacemi, jak se vyhnout, na hlavu obrátit či alespoň se ctí vybruslit z případných nevyhnutelných žánrových klišé. A málokterý snímek to doposavad zvládl lépe než právě Lamův majstrštyk, který působí dojmem asijského sociálnějšího a naturalističtějšího "remaku" Warriora. Výtky se samozřejmě najdou. Je to místy značně patetické, ale to k tomu tak nějak patří. Zásadnímu zvratu se jde po celou stopáž tak okatě naproti, že vlastně vůbec nepřekvapí. Hongkongská akustická verze Sound of Silence je vynikající, ale ta později ženštinou odzpívaná oproti originálu bez síly a především dost ničící scénu, kterou podbarvuje. No a vůbec nejhorší je dovyprávění příběhu formou fotek během závěrečných titulků. Jak je to milé, tak to poněkud nesportovně podkopává to, o co se (úspěšně nutno podotknout) film předchozí dvě hodiny snažil. (15.12.2013)

Dante Lam si nepokratě střihl a mírně vykradl americkýho Warriora (2011), kterej JE lepší rozhodně. Řekl si asi, co fungovalo v USA, bude fungovat i v Asii. A na mne to tedy fungovalo. Čekal sem od filmu akční hardcore MMA mlatu, dostal sem však něco trochu jinýho ... Ono je to hlavně drama, nikoliv akční film. Sociální drama o tom, jak každý má svoje dostvelké problémy a když to vztáhneme na Warriora, ono je to všude vlastně stejné ... Zde mladík opět řeší osobní střet s otcem, a aby mu dokázal, že přece jen za něco stojí, rozhodne se pro tréning a účast v souboji v kleci za nemalé prašule. Shodou okolností si najde k tréningu průseráře, ale bývalého šampiona v boxu, který má zase dluhy u mafie. A tak slovo dá slovo a týpci se dají do díla. Průserář se navíc dostane do silně osobního vztahu se sociálně slabou rodinou, které začne postupem času pomáhat. Zde a v celém filmu hraje herecky prim malá holčička, která nejdříve funguje jako jeho druhá máma, postupně se však stane jeho miláčkem. Vývoj vztahu průseráře/trenéra a této malé holky je skvěle podaný a vhání nejednu slzu do oka... Zhruba po necelé hodině začne turnaj ... PARÁDA!!! Choreografie soubojů úžasná, hodně realisticky podaná, sice sestříhaná, ale velice vhodně, napínavá. Mladík dostává drsně do těla,ale postupuje. Než se utká s opravdu tvrdým soupeřem, který ho těžce zraní a málem zabije ... Přesto ale otci dokáže, že za něco stojí a za cenu strašlivé dřiny, bolesti a zranění k sobě najdou opět cestu. V tu chvíli napumpován adrenalinem se mi film "usekl" a já si říkal .."No parádní to bylo, ale závěr až moc "drama" než akční..." Mírně zklamán jsem kouknul na stopáž. Zbývalo ještě asi 30 minut!!! Co jsem nečekal, 48letý trenér se vrhne sám do vlastního tréningu, aby obnovil síly, splatil dluhy, dal si život do pořádku a pomstil porážku svého žáka ... A pak už jsem jenom čuměl!!! ... To asi tak k ději filmu. Co musím vyzdvihnout ... pro mne osobně vše. Špičkové herecké výkony, úžasný vizual, perfektní tréning, oba týpci jsou v neuvěřitelné fyzické kondici. Teda takovou postavu mít, tak mě ženský asi roztrhaj na cucky ... :-)) A to nemyslím nejen toho mladšího žáka, ale především jeho trenéra, který svoji vyrýsovanost a napumpovanost předvede až v úplném finále ... Úžasná hudba!! Úplně jiná hudba hraje při dramatických scénách ze života hlavních postav a úplně jiná při tréningu a naprosto nakopávací masakr hraje při soubojích. Atmosféra super!! Občas humor ... Prostě nádhernej film, brečel sem jak malý děcko v návalu několika emocionálních vln ... Naprosto, naprosto suprovej snímek!! (13.12.2013)

,,CO MŮŽU ZTRATIT? JESTLI VYHRAJU NEBO PROHRAJU, STEJNĚ TO MINULOST NEVRÁTÍ.…“ /// Víc než film o zápasech MMA je to drama, na jehož pozadí bude, pak je a pak zase bude turnaj. Ten dlouhej úvod je hodně asijskej, ale postupně se ,,do toho“ dostávám a beru i ten humor. Taky začínám mít dojem, že v tom dramatu vo něco jde. Dvě dramatický linky a v obou má svý místo Hubeňour Fai. Nejdřív přichází na řadu zápas v tý první lince: škoda, necejtím v něm žádný emoce. S Warriorem nesrovnatelný. Ale jak říkám, o zápas tady jde až v druhý řadě, takže když Fai rozjíždí trénink za pomstou svýho žáka (neberte to doslovně, spíš teda bych tam viděl jiný, dramatický pohnutky…), hraje k tomu The Sound of Silence, Fai připomíná Rockyho a já čekám, že teprv teď začne mít ten zápas správnou příchuť. Nechám vás těšit, ale dovoluju si i lehce napovědět – pro tenhle film není MMA to nejdůležitější. Jen mu má pomoct. Mám to mezi 3*- 4*, ale z lidskýho hlediska by ty 3* byly málo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že blokovat kop břichem je kravina. 2.) Baví mě, když 50tiletej kokot natrhne prdel mlaďasům (uklidni se, tak jsem to nemyslel…). 3.) Thx za titule ,,LAnGi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ne (10.01.2014)