Drákula

Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty. (08.01.2010)

Z oficiálneho textu distribútora som sa dozvedel, že "táto" Dracula" je spracovaná podľa kultového hororového románu Brama Stokera. No a to bol aj jediný dôvod prečo som si tento snímok pustil. A môj uhol pohľadu?? Že Vás huba nebolí! Tomuto môže uveriť iba úplný hlupák, alebo ten čo nikdy v živote nedržal v ruke knižnú predlohu. Ja mám tri vydania a je to najlepšia kniha akú som kedy čítal (prvé vydanie 12 krát!). Najlepšia časť knihy, samotný úvod, kedy Jonathan Harker meral cestu na zámok grófa "D", úplne vynechaná, Rendfield bol pacientom na psychiatrii, pričom svoju celu "nikdy" neopustil, v upíra sa ako prvá zmenila Lucy, nie Mina, a to by som tu mohol poukázať na ďalšie nezrovnalosti, ktoré mne absolútne nevoňali. Je však možné, že je to moja chyba, pričom som tento snímok len zle poňal. A možno práve preto si ma táto "Dracula" absolútne nedokázala získať. (07.02.2016)

Velmi archaicky pojaté zpracování s dravou hudbou Johna Williamse a velmi dobre budovanou atmosférou, po jehož shlédnutí se po dlouhém uvažování odhodlávám k následujícímu prohlášení: pro mě zatím nejlepší Drákula, co jsem viděl. Proč? Zachovává zvláštní atmosféru oné doby i filmařský nadhled, má krásný archaický hororový feeling, dobré herce a ponurou atmosféru. Tak proto. (25.07.2009)

Pokusím se na chvíli oprostit od faktu, že nadevše zbožňuji Coppolovu verzi z roku 1992 a to po všech stránkách - herecké, hudbě, výpravě a efektů. Jako předloha posloužila nikoli verze románová, ale divadelní zpracování, ze kterého se ostatně odvíjela už verze s Lugosim (kterou rovněž nemusím, konverzačka, do které odpudivý Maďar háže ksichty). Zcela odpadá dění na Draculově hradě (ty tři upírky fakt můžu, jejich absence znamená body dolů:) a začíná se rovnou na lodi, na které hrabě pluje do Anglie (a mimochodem úvodních pár minut jsem viděl jako dítě a to vstávání z rakve na mně docela zapůsobilo). Langella nám poté představuje svého Draculu jako takový spíše salonní typ a na jeho vzhled a chování je třeba si chvíli zvykat (a jeho způsob hypnózy pomocí gest stojí za to). Obrácené role Miny a Lucy působí jako vhodný moment pro procvičení svalů pohybující obočím, Pleasance mi přišel divný, Olivier taky a zrychlený konec, ke kterému dochází už na lodi a nikoliv na hradě, taky moc nepotěší. Pravdou je, že maskování proměněné holčiny se docela povedlo. Finální verdikt: Verze z roku 1992 zůstává i nadále králem draculovských filmů a mou srdcovkou. (07.08.2009)

Nebyly to ani Freddy ani Chucky, ani zombíci ale tenhle opus režisérského chameleona Badhama, který navždy poznamenal moje dětství. Někde v 11-12 to byl můj první horor a věci jako šplhající upír nebo volání upírské dcerušky "papá" se navždy vryly do mé paměti. Nostalgie a překvapení, že jsem ten film skutečně našel fungují silně i při hvězdičkovém hodnocení, ale i tak se jedná o výborný film. Výprava je skvostně temná, čemuž dopomáhají lokality jako polorozpadlý blázinec nebo totálně rozpadlý hrad, film má solidní spád a jedna výborná scéna střídá druhou a samotný Drákula? Ten je v tomhle filmu sice romantičtější, ale také smrtelně nebezpečný a schopný všeho. A i po těch letech z něj jde pořádný strach. Stačí když naprosto v klidu sáhne na kříž a s výsměchem ho nechá shořet na prach. U spousty scén včetně brutálního finále jsem se divil, že jsem to jako dítě rozdýchal. Pro tentokrát s mírně přivřenýma očima maximální hodnocení a čert vem přeházené postavy nebo pár logických nesmyslů. A pochopitelně horor roku 1979. (20.07.2014)