Královský slib

Málo muziky za hodně peněz aneb Pohádkový příběh kouzel zbavený (doslova i obrazně). Slabý scénář, v němž autor vykrádá své vlastní (nepřekonatelné) „Tři oříšky pro Popelku“ (postava preceptora, převlek dívky za chlapce), by skvěle obstál jako padesátiminutová rozhlasová hra. Natáhnout scénář pro film se stopáží 90 minut je holý nesmysl až sebevražda, což dokazuje spousta hluchých míst a nekonečných záběrů na Žleby,přírodní scenérie a bůhví co ještě. Hudební doprovod působí bezradně a místy nepatřičně, závěrečná píseň je jako pěst na oko. Finále, v němž princezna musí sama požádat krále o ruku, je pak na samé hranici parodie. Jediné, co se tady povedlo, je dejme tomu výběr herců (Kramár a Issová se určitě se svými postavami poprali se ctí, Vilhelmová s Krausem občas zaperlili, i když jejich figury jsou naprosto zbytečné, Kraus a Vondráčková nepřekvapili) a opravdu velmi krásné kostýmy. Ale to je přece jen trochu málo… (21.08.2010)

Pohádka je prosta jakýchkoliv čar, kouzel a nadpřirozených bytostí, jako jsou draci, víly, čerti či čarodějnice. Ona to vlastně ani tak úplně pohádka není. Jedná se spíše o příběh o lásce a svobodě, o jejich naplnění a o překonávání předsudků a zažitých principů. A je to příběh docela hezký s hezkým závěrem. Velikým problémem filmu je David Kraus v hlavní roli, trochu menším, ale taky průšvihem je Lucka Vondráčková. Čest Krausovic rodiny alespoň částečně zachraňuje tatík Jan svojí vtipnou postavičkou. 60%. (02.01.2014)

Odpad to nebyl, ale blbé ano! Jestliže se bavil filmový štáb při natáčení, pak film pravděpodobně splnil svůj účel. Dobově je to zmatené přes středověk až k baroku, děj by uspal i otrlého a smýt dojem televizní inscenace asi není v silách televizního režiséra. Příjemný závěr, ovšem předvídatelný ještě před tím, než se objevily ústřední postavy této ploché pohádky. (20.08.2010)

Dejme tomu jedna z těch lepších filmových pohádek natočených po roce 2000. K dokonalosti tomu chybí přinejmenším komplikovanější zápletka a rozhodně lepší finále, které působí poněkud zkratkovitě. Kraus junior mi přišel v pohodě, ale ten jeho sestřih podle hrnce si vizážisté mohli odpustit. Taková neproměněná šance, ale kvůli M.Kramárovi, vtipným dialogům a glosám Krause seniora si tuhle pohádku dám vždycky ráda znovu. (28.05.2012)

To zase Milan jednou plave proti hlavnímu proudu. Po dlooouhé době „novodobá“ (ne)pohádka, na kterou se příjemně kouká a člověk při jejím sledování nezažívá pocity zmaru a nedostává tik střídavě do pravého a levého oka. Tím nechci rozhodně tvrdit, že se přibližuje (natož) dosahuje kvalit těch starších „klasik“, ale není to takový (do očí bijící) kýč, jako 90% novodobých pokusů o „něco jako pohádka“. Prostinký příběh, civilní herecké výkony (výborný Jan Kraus), nádherná příroda (to je oslava krás země české), má to nadhled a v mezích možností to i baví (teď mám na mysli zejména glosy Jana Krause). Nevím, jak vám....mně to ke spokojenosti stačí. Takhle nějak si představuju novodobou pohádku pro celou rodinu, ikdyž si neodpustím poznámku, že ji nejvíce ocení odrostlejší publikum. (Možná) se ale mýlím. P.s. chvíli jsem měl obavy, jestli se tam neobjeví i býv. pan mluvčí hradu Ladislav Špaček a nevezme tu „Etiketu“ do vlastních rukou. Ta v podání pana Somra možná nebyla tak úplně podle bontonu, ale byla rozhodně zábavnější..... 60% (26.04.2011)