Paradise Trips

Na tento film jsem se dívat zřejmě omylem. Starý řidič autobusu se dostane do skupiny asociální mládeže, která jede na jakýsi festival v duchu bývalých hippies a jejímž jediným heslem je absolutní volnost, kde neplatí žádný zákon. Mario kdysi udal svého syna, který se stal drogovým dealerem v domnění, že ho nějaký čas v kriminále převychová. Nestalo se tak a došlo naopak k absolutnímu odcizení a nenávisti. Jednoznačně jsem ovšem stál na straně Mária a scénář všechnu ideu pohřbil tím, když se Mário po jakémsi fetu začal včleňovat mezi tuhle mladou sebranku. Je to asi pohled do reálií tohoto odporného zkaženého světa 21. století s jeho postojovým liberalismem... Hnus. (10.03.2018)

Nerudný řidič autobusu Mario mě nejdřív neskutečně štval, ale během filmu jsem si k němu našla cestu a v závěru už jsem s ním docela sympatizovala. Prostředí festivalu bylo dost dobrou kulisou k vyříkání si letitých sporů mezi Mariem a jeho synem Jimem. Asi nejvíc mi v paměti utkvěla scéna, kdy opojený Mario paří na hudbu, která ho na začátku příběhu notně nasírala. Každopádně jde o komediálně laděné drama, jež se mi výborně trefilo do nálady. (70%) (09.05.2020)

Gene Bervoets jako Mario je bezkonkureční.Za něj vlastně dávám snad všechny hvězdy.Doopravdy tahle postava bavila,i když jsem věděl jako v dalších stovkách filmů,že přijde změna ze zapšknutýho dědka k lepší verzi.Hudba fajn,zavzpomínal na starý dobrý časy,kde tekno a psytrance navštěvoval.Je to jemná sonda mezi tátou a synem,která jde bohužel jen po povrchu.Ostatní jaksi nemá smysl,když Maria chce-nechce svést nějaká holka,pak od něj chce mobil,že si chce zavolat nebo proč k němu chodí?.Linda vlastně co?Je ráda,že jel,aby se napravil či přemluvil syna?Mario se ani neptá Lindy,že o tom všem už ví,když vidí v karavanu fotky,že se vídala s nima dřív.Plno dějových smyček do prázdna.Mario prostě zapaří,v buse má rozbitý sklo a nejspíš to nemá cenu řešit.Škoda těch i někdy poctatných detailů.Což tedy dostanete hlavně smeč v podobě konce do Belgie:). (06.11.2020)

Já vlastně ani pořádně nevím, co mě přimělo ke zkouknutí poměrně neatraktivní komedie. Buď mám nějakou skrytou vášeň k filmům o autobusácích, nebo jsem byl zvědaví na další adaptaci střetu zarudlého stáří s bohémským mládím, nebo jsem prostě jen neměl na večer lepší plán. Každopádně jsem čekal něco malinko jiného, ale to bude zřejmě tím, že jsem příliš pečlivě nečetl obsah. Zpočátku jsem se opravdu dost nudil a nemálo trpěl. Na jakési rodinné drama jsem nebyl vyloženě zvědavý. Spíše jsem se hodlal zasmát. Vtipu film moc nepobral. Občas vystrkují růžky jakési záblesky černé, respektive spíše jen šedé, komedie. Nějak více vtipné byly snad pouze před závěrečné halucinace a dědkovo paření. Na jedno zkouknutí je to snesitelná záležitost, přičemž člověk alespoň nahlédne pod pokličku zemi s vůbec nejlepším filmovým průmyslem - nejúžasnější Belgii. Protože mám úžasnou náladu, tak dám šeredné dva kousky. Opravdu není oč stát. (17.06.2016)

Mário, ktorý je jednou nohou dôchodca, si užíva posledný trip a práve ten vyváži všetky tie predchádzajúce. Nudné pravidelné cesty starších ľudí osvieži záverečný trip na hudobný festival, kde ožívajú spomienky, pocity, vzťahy, roky nevypovedané slová. Myšlienka pekná, oddychové tempo a pár prázdnych miest vytvorili priemerný film na jedno pozretie. (12.03.2020)