(Ne)obyčejný kluk

Jeden školský rok piataka Augusta Pullmana zachytený v citlivej réžii Stephena Chboskyho. Je to atypická dochádzka, pretože tento chlapec má deformovanú tvár, čo z neho už automaticky vytvára zdeformovanú príšeru. Spolužiaci sú zo začiatku nemilosrdní, odmietaví, šikanujúci, predovšetkým vrstovník Julian sa nezastaví pred ničím. August má taktiež milujúcu rodinku, inak by sa dávno už isto aj obesil na najbližší strom... ? ...Nespravil to preto, lebo doma miluje STAR WARS, George Lucas by mal normálne z tohto filmu veľkú radosť, inak, p. Lucas, pozrite si Wonder. A zase, keď je už v škole „medzi supmi” , tak je hlboko zažratý do fyziky. Ďalšia zaujímavosť, ktorá ma napadá, je taká, že úvodný deň vo vzdelávacom inštitúte je urobený z viacerých uhľov pohľadu_ Načrtnem mladého fagana Jacoba Tremblayho. Videl som ho v Room. Toto chalanisko bude dobrým hercom. Počas sledovania snímku som nevidel Jacoba, ale Auggieho !!! Maximálne sa stotožnenie so svojou postavou, aj vďaka majstrovskej práci maskérov, ktorí z neho vytvorili úplne iného človeka, než akým je on sám. Pred ním to dokázal napríklad Heath Ledger v Temnom Rytierovi, keď ešte teraz mám zimomriavky, akonáhle si na neho spomeniem. Rušivé elementy ? Všetky, okrem Jacoba. Júlia i Owen nie sú vyslovene zlí, či nudní, ale viac-menej, prekážajú, akoby boli k úžitku. Slzy mám v očiach vždy, keď pozorujem handicapovaného jedinca. Záverečná katarzia sa dostaví, a to je povestná čerešnička na torte, na ktorú som čakal od začiatku ! Veľmi dobrý film, na ktorom mi vadila asi najviac samotná koncepcia zvolenia štýlu nakrúcania. Trembley je 100 % obdivuhodný, strhujúci !!! (17.11.2018)

Jedná se o takový ten typ filmu, kde od začátku do konce brečíte, ale zároveň se smějete. Citová ždímačka, která mi ale vůbec nepřišla prvoplánová. A hodně jsem nad tím přemýšlel a myslím si, že obrovský vliv na té nulové prvoplánovitosti mají právě herečtí rodiče, kde Julia Roberts je coby máma neobyčejného kluka naprosto v pohodě a Owen Wilson, který když se na scéně objeví, pokaždé utrousí nějakej vtip, u kterého se prostě musíte smát. Jinak to ani nejde. 113 minut ubíhá naprosto přirozeným tempem, kde Vám autor nevysvětluje, proč je onen chlapec tak neobyčejný, ale snaží se ukázat, jak bojuje s okolím. A jelikož se jedná o dítě, které se snaží vpravit do dětského prostředí, jedná se o chlup horší prostředí, než u dospělých. (24.10.2018)

Tohle si dnes ode mě 5 hvězd zaslouží. Ne nijak závratných, ale zasloužených určitě, už kvůli konci u kterého jsem si pobrečel ( no jo, tak jsem cíťa). Moc mile mě překvapili Julia Roberts a Owen Wilson, kteří zahráli rodiče perfektně. Hlavní hrdina Jacob Tremblay má před sebou určitě skvělou hereckou kariéru, což sme mohli vidět i ve filmu Room. Příběh samozřejmě silný a emotivní, ale naštěstí nijak nucený jak to u amerických filmů často bývá. No jo, děti umí být pěkně zlé co si budeme povídat, ale konec dobrý všechno dobré. (17.02.2018)

Krásný procítěný film s neobyčeným příběhem a super klučinou. Příjemné obsazení, skvělá práce s úhly pohledu hned několika postav a hlavně to celé nepůsobí vůbec uměle. Ano, jsou zde tlaky na emoce, ale působí celkem přirozeně, nevynuceně. Celkově jde o hrozně milou podívanou, která nenuceně svádí se nad danou problematikou alespoň trochu zamyslet. (06.05.2021)

Perks Of Being Wallflower byla a je neskutečná pecka,která je nejsilnější ve své obyčejnosti,uvěřitelnosti a přirozenosti.Teď po pěti letech se Chobsky vrací a přináší prakticky to samé a opět boduje na plné čáře...Wonder je hodně silný film,který dokáže dojmout (a ne jednou),ale opět jeho největší síla je v tom,že po emoční stránce netlačí na pilu a nepomáhá si obyvklými berličkami.Dalo by se říct,že i tady se objevuje spousta klišé,ale Wonder s nimi pracuje tak,že se divák rád nechá převálcovat.Navíc podobně jako POBW je v jádru obyčejným,přirozenným a uvěřitelným filmem s velmi dobrými herci.Osobně se mi hodně líbilo,podobně jako spoustě dalším,že se film netočí pouze kolem Auggieho,což by byla ta nejjednodušší cesta,ale ukazuje i pohledy jiných postav,čímž je divákovi nejen přibližuje,ale i ukazuje,že ne všechno je vždy černobílé a dávat pouze na jeden pohled není v pořádku.Jak jsem v tomhle případě nečekal nic a ani jsem si dopředu nic moc nezjišťoval,přiznávám,že mě Wonder dostalo...úplně a totálně...90% (04.02.2018)