Vražedná pole

Vražedná pole jsou filmem kde z každého políčka (filmového, ne toho, na který odkazuje název snímku) přímo sálají ambice směrem k pozlaceným plešounům. Neříkám, že je to špatně. Zvlášť, když to má v rukách režisér, který se umí vyhnout lacinému podlézání akademii (ovšem Lennon na závěr byl už těžce přes míru). V první polovině jsem se neubránil pocitu proč se děj stále točí kolem nezajímavého sebestředného novináře, když "ten jeho poskok, s kterým zachází jak s onucí" je stokrát zajímavější. A naštěstí si to mysleli i autoři a v druhé části vsadili právě na něj. V mých očích dobře udělali. Jinak scény typu vyvolávaní fotek ve spartanských podmínkách, video s projevem Nixona a záběry zvěrstev Rudých khmérů sestříhané na Vincerò či bloudění po vražedných polích jsou tak působivé scény, že jen za ně si Roland Joffé zaslouží můj velký obdiv. Na druhou stranu to nic nemění na faktu, že tu vidím i chyby. Což o jeho následujícím snímku říct nemůžu, i kdybych sebevíc chtěl. (21.10.2008)

Chvílema výborný, chvílema hrozná nuda. Z filmu by se určitě dalo tak 30-40 minut vyhodit a nebylo by to vůbec na škodu. Dost mi vadilo, že se film snažil každou chvíli hrát na city a pak konec, protože to byl doslova kýč. Líbila se mi hudba (Mike Oldfield). Pro mě lehkej nadprůměr... 60% (25.12.2009)

Vo svete sa v roznych vojnovych rezimov dialo vela svinstiev, ale absolutny vrchol drzosti ludskeho ponizovania, utrpenia (bolo neprijemne divat sa na zranene trpiace deti a doktori im nemohli pomoct, pretoze nemali ani dostatok potrebnych pomocok), dalej nelutostneho vrazdenia a demagogickeho ucenia o novom zaciatku, teda o roku nula, vymazani minulosti a milovani iba jedinej politickej strany Cervenych Khmerov v Kambodzi, nad ktorymi sa normalnemu cloveku zastavi rozum. Roland Joffé dokazal velmi zaujimavo zobrazit zbytocnu krutost ludi a preto si ho ako rezisera vazim. Od neho som videl zatial historicku dramu o ludskej chamtivosti a moci MISIU (1986) s Robertom DeNirom alebo aj dramu tentokrat z chudobneho prostredia obycajnych ludi v Indii MESTO RADOSTI (1992) s Patrickom Swayzem. Film Vrazedne pole zasluzene dostal 3 Oscary za herca vo vedlajsej ulohe Hainga S. Ngora, ktory bol v tom obdobi prvym hercom z juhovychodnej Azie a tiez prvym Buddhistom, dalej za kameru a strih a okrem toho ma i 4 nominacie za najlepsi film, reziu, herca v hlavnej ulohe Sama Waterstona a za adaptovany scenar, avsak v ten oscarovy vecer bol favoritom Formanov film AMADEUS (1984) a preto vo vsetkych tychto nominaciach si pobral Oscarov prave tento Formanov spominany film, teda za reziu samotny Milos Forman alebo za herca v hlavnej ulohe F. Murray Abraham... 14.07.2010 _______ Sam Waterston - (Sydney Schanberg) +++ Haing S. Ngor - (Dith Pran) +++ John Malkovich - (Alan Rockoff) +++ Julian Sands - (John Swain) +++ Craig T. Nelson - (Major Reeves) +++ Bill Paterson - (Dr. MacEntire) +++ Graham Kennedy - (Dougal) +++ Hudba: Mike Oldfield +++ (14.07.2010)

Film o přátelství jako snad žádný jiný. Když na konci slyšíme Johna Lennona zpívat humanistickou hymnu Imagine a sledujeme dva muže padat do vzájemného objetí, zavání to patetismem. Jenže Vražedná pole přistupují k sentimentu obezřetně, čerpají z něj sílu jaksi mimoděk a na pozadí faktografických událostí, jejichž emoční tíhu ještě znásobuje povědomí o životě Hainga S. Ngora, jenž zde fantasticky ztvárnil kambodžského reportéra Dirt Prana. Nemusel moc hrát, když si znázorněnými zvěrstvy sám prošel, ale jeho výkon je odzbrojující a režisér Joffé na něm staví i důmyslně poskládané vyprávění. To se často uzpůsobuje perspektivě postav, které jsou v případě amerických reportérů i Prana na stejné vlně, a s tím souvisí i délka a intenzita sekvencí - bombové útoky jsou krátké a šokové, zatímco zdánlivě nesmyslné množství času se věnuje vyvolávání Pranovy fotografie na falešný pas. V tu chvíli jde o klíčový okamžik rozhodující o budoucnosti Kambodžana v rozvrácené zemi a Joffé na ní patřičně ulpívá… Přestože jsou Vražedná pole filmem dvou odlišných polovin, z nichž první nabízí objektivní reflexi tehdejších poměrů v jihovýchodní Asii a druhá se noří do subjektivního prožívání pekla, právě přátelství mezi Pranem a novinářem Schanbergem a paralelně střižené kontrasty mezi jejich osudy v komformistickém, respektive diktátorském a utlačovaném prostředí, udržují tón a narativ přehledné a vyrovnané. A systematicky se směřuje k závěrečné katarzi, kterou už Joffé po více než dvou hodinách odkladů neprotahuje a přichází náhle, z pohledu aktérů zkrátka zaslouženě. Vražedná pole jsou tedy vzácný příklad filmu, který setrval v mantinelech hollywoodského vyprávění s důrazem na šťastné uzavření linií postav a současně předložil místy až dokumentačně čistý a historicky hodnotný portrét svého tématu. 95 % (27.03.2022)

Jo vláda lidu může vypadat i takhle. Každopádně v Kambodži to musel bejt v druhý půlce 70 let masakr i když svůj podíl na tom má i jako v podobných dalších případech Amerika rozpoutáním války v tomhle regionu. Každopádně povedený a realistický film který mohl jít ještě víc do hloubky, ale na pohodové 4* to bude.75% (29.04.2023)