Naděje

Romance z povrchového dolu, tedy domova a svým způsobem i celého světa, ústřední zvláštní dvojice. Magdaléně jsem se trochu divil, proč Lucina nadobro nevyhodila hned po prvním "incidentu". Měl jsem pocit, že ona na tom přeci není tak špatně a nechápal jsem, co na něm (v něm) vidí. Děj postupně odpověděl, beznaděj a samota, kterou svým svérázným způsobem on narušil, možná poslední možnost něco změnit, pro oba. Ostatně, já v Lucinovi také za všemi lži, krádežemi a myslivci viděl dobrého člověka, doufal jsem v něj. Rudolf Hrušínský byl v jeho roli klasicky famózní... a to jsem nezmínil opilecké monology! Hana Hegerová mě jako herečka příjemně překvapila, v této její "profesi" jsem jí ještě neměl možnost vidět, klobouk dolů. Když se vrátím na začátek, Karel Kachyňa z jejich světa, či domova vytěžil maximum, Naděje má svou naději možná ještě někde pod povrchem dolu. Deprese a samota číší z každého záběru fantastické kamery, která hlavní hrdiny prakticky neopustí. A přesto má čas na spoustu okolního průmyslu. 80% (21.03.2020)

Film z roku 1963(!!!) s tak depresivně (t. j. realisticky) vypodobněným prostředím, s příběhem který tak neguje oficiózní dobový optimismus a úplně vynechává vládnoucí ideologii (která vedle něj vypadá nesmyslně), je stokrát podvratnější než "O slavnosti a hostech". Úžasný film, úžasné herecké výkony. (02.01.2010)

Neskutečně skvělý a pošmourný snímek v režii Karla Kachyni a scénáristy Jana Procházky. Z této kombinace nemůže vyjít nic jiného, než parádní a lidský příběh. A ještě k tomu, když opilce Lucina hraje génius Rudla Hrušínský a lehkou ženu Hana Hegerová. Do toho vynikající kamera Josefa Vaniše a nádherně doplňující hudba mistra Jana Nováka. Vynikající je scéna, ve které se Rudla válí ve sněhu s Hegerkou, nádherně doplněná úžasnou hudbou s perfektními chorály, jako by se do toho pustil Zdeněk Liška. Příběh je jednoduchý a prostý, v režii Karla Kachyni však dechberoucí. Když se Lucin napije, tak ty jeho moudra prostě nemají chybu. " Dám si jednoho myslivce, at´ jich mám dvacet a dám si ještě jednoho, narodil jsem se jednadvacátýho." Nebo - " Kdy jsi naposledy viděl padat sníh? Přece vloni. To já naposledy, když mi bylo čtrnáct." Nejlepší je ovšem hláška " To Edison nemohl vědět, že když vymyslí žárovku, že se bude dělat i v noci." Nádherně Kachyňovsky je vykreslená snová scéna, ve které se Lucinovi zdá o králících. Geniální film, ve kterém další hlavní roli hrají pochmurné a tmavé Ostravské doly. Další nenapodobitelný snímek šedesátých let. (09.05.2011)

Herecky koncert Rudolfa Hrusinskeho. Film o NADEJI zit lepsi zivot, o vztahu dvou lidi, kteri neprozivaji sve nejstastnejsi zivotni obdobi. Atmosferu snimku jeste zintenzivnuje okoli tovarny, kde Magdalena zije. Karel Kachyna tocit filmy umel a ja ho povazuji za jednoho z nejlepsich nasich reziseru. Plny pocet nedavam z duvodu toho, ze italska povalecna socialni dramata jsou jeste o kus dale nez Nadeje. (09.01.2011)

Romance pro alkoholika a prostitutku nejnižší cenové skupiny. Nikoli zásadní, přesto velmi dobré dílo Kachyni, Procházky, Hrušínského a Hegerové. --- Tenhle film je celkem neznámý, ale kdyby jej Kachyňa natočil ve Spojených státech v roce 1969, tak jako Schlesinger svého Půlnočního kovboje, a přidal pár zfetovaných psychedelických obrazových kreací, to by byla teprv pecka! Deziluzivní procitnutí z amerického snu! Příběh lidí vyvržených na smetiště lidských osudů! Mohlo by to dostat Oscary a nadělala by se kolem toho spousta pseudointelektuálských keců. (14.01.2011)