Jurský svět: Nadvláda

Juráč od svého vzniku už realisticky oživil bandu pěkně hnusných a řádně děsivých mezozoikálních monster. Ovšem teď, ve svém šestém díle, vše překonal a tasil opravdovou makabrozitu a obludu z nejodpudivějších – strašlivého holocenského vizuálního predátora jménem Laurosaurus Dernbotoxus. Vskutku jednoznačný vrchol plastického malformačního CGI, na nějž se nevydržíte souvisle dívat více než 3 vteřiny, abyste ještě vůbec někdy měli chuť na řízek, a který v pohodě překonává i takové monstrózní veleještěry jako Dinocourtneyus Defectcoxus či Brontotellus Versacehnus. Budiž to varováním pro všechny štěrbiny, co se bojí důstojně stárnout. To si raději nechejte po padesátce vytvarovat na xichtě realistické silikonové hovno. Odpoutá to pohled od vrásek a budete vizuálně daleko snesitelnější! Alespoň pro masařky. Doufám, že chudák pan Neil, vypadající i bez klobásového jedu o deset let mladší, a dokonce krásnější než v roce 1993, jemuž nehumánní scénář nemilosrdně dicktoval se po té kafilérii sápat, dostal příplatky minimálně jako ve fekálním pornu. I přes veškerou vypiplanou monstrozitu se však jedná o zatím nejhorší Juráč, ekoteroristickou agitku pro celou neomarxistickou rodinu, kde si natáčející probuzená demagogická korporace pro vyplachování debilů za účelem zisku celkem úsměvně poručila scénář o jiné fuj fuj demagogické korporaci pro vyplachování debilů, co má uprostřed jurské džungle prohnilý, za účelem zisku negrolesby a semknutě inkluzní lidstvo potírající jablkový brontogůglkemp. Trochu to naštěstí vytahují nad hladinu žumpy těch pár obvyklých suchých hlášek rovněž nestárnoucího a bezbotoxového Zlatošvestkáče, sympatický Marek Taclík, jehož zjevně jeho nový tchán Árný dokopal do fitka, a opět naprosto nádherně udělaní a vcelku akční -sauři, -daktylové, -raptoři, -ceratopsové a další prehistorická havěť. Takže 2,4999999999, ovšem velkoryse přihazuji 0,0000000001, protože je to furt lepší než drátem do oka, a především než jakákoliv vážně se beroucí furtdokolová pičočalamáda o oelasťákovaných svištivých bukvolidech z obublinovaných omalovánek. (11.06.2022)

Nechal jsem se zlákat trailerem a nadějí, že to tentokrát přece jenom nebude taková katastrofa jako posledně. Není. Ale i když i oceňuji návrat staré gardy, narážky a vtípky s ní související moc nefungují. A to ostatní je zase jenom hloupý balast. PS: Při prvním pohledu na verbalova Laurosaura Dernbotoxe jsem se skutečně upřímně vyděsil. (18.03.2024)

Jurský svět: Nezvládám! Flambované obří kobylky, exhumace veteránů spojená s neschopností funkčně je propojit s novou gardou, pitomoučký scénář, který opakovaně spouští Boha na kladce a zachraňuje hrdiny pomocí černých bratrů a sester, hořící obří kobylky, zoufalé brnkání na strunu nostalgie dle notové osnovy Williamse a akční finále, které se vykouří z hlavy stejně rychle, jako celý film. Už jsem se zmínil o obřích kobylkách v plamenech? Chtělo by se říct, že Trevorrow stoupnul do triceratopsího lejna, ale on do něj skočil takovou šipku, že mu čouhají jen podrážky.. (09.01.2023)

Moderní kovboj Chris Pratt, ekoteroristka Bryce Dallas Howard a adoptovaný/unesený klon Isabella Sermon se setkávají se starší jurskou generací, jež udávala směr první trilogii. Kooperace nových hrdinů se Samem Neillem, Laurou Dern a na hraně sebeparodie se pohybujícím Jeffem Goldblumem měla být největším tahákem filmu – a skutečně jím je, neboť jinak snímek nic moc nového nenabízí. V duchu deváté epizody Hvězdných válek se jedná o nekončící zavalování diváka nostalgií a scénami, který by „tam měly být“, ale dohromady nic zásadního nepřinášejí. Naklonovaná dívka Maisie hledá své místo ve světě a není si jistá, co může považovat za vlastní identitu. Lidé po celém světě se musejí přizpůsobit dinosaurům, kteří byli na konci předchozího dílu vypuštění do světa. Další iterace roztržitého vizionáře Steva Jobse je od první minuty zjevným padouchem, přesto se o něm nedozvíme nic, co by stálo za pozornost. A tak dále. Navzdory masivní stopáži se vinou velkého množství postav nestihne odehrát nic nad rámec povinných blockbusterových atrakcí, jež však kvůli své rutinnosti neudělají nic jiného, než že prostě na chvíli zabaví. Ačkoli tedy hlavně kritizuji a na ploše dvou odstavců nadužívám slovo „nic“, nejde o do očí bijící průšvih – spíš jen o zbytečné pokračování, které nemá co říct. (19.06.2022)

Tak si říkám co by tomu asi říkal starej Crichton. Když vzpomenu na jedničku, nikdy nezapomenu na ten šok, na ten údiv stejný jako měl Grant, když viděl prvního živého dinosaura. Od té doby utekla kupa vody. Tady je nám dinosaurů naservírováno hned v úvodu tolik, že člověk cítí až mírné přesycení. Vždyť ještěrky jsou to kvůli čemu tenhle film vlastně vzniknul podle skvělé knihy. Příběh byl opravdu zmatlaný a chvilkami to je jednoduchá popcornová zábava pro multiplexy. Honičky slušné, hlavně ta na Maltě. Některé scény byly fajn, třeba ta s katapultovací sedačkou na stromě, nebo v žabincovém jezírku. Účast Granta a Sattlerové s Malcolmem potěšila. Hodně to filmu pomohlo. Dámy prominou, ale fakt chlapi zrají a ženské stárnou. Zatímco Goldblum prošedivěl a Neill vypadá jako z jedničky, Dernové vrásky nevyhladila ani filmová kosmetika od Dermacolu .-). V souhrnu je to zase film nabušený akcí, plný ještěrek a hmyzu se známými hrdiny. Nic nového ale nepřináší, mění se jen lokace a druhy dinosaurů. Dávám za tři raptoří drápy. * * * (05.10.2022)