Twilight Zone
Tvůrci:
Rod SerlingHrají:
Rod Serling (vypravěč), Robert McCord, Jay Overholts, James Turley, Vaughn Taylor, David Armstrong, Jack Klugman, Burgess Meredith, John Anderson (více)Série(5) / Epizody(156)
Obsahy(1)
Zóna soumraku je místo, které existuje v každém okamžiku, prostoru nebo mysli, ale vždy, když to nejméně očekáváte. Když se ocitnete v této oblasti neomezených možností, buďte opatrní, co říkáte nebo děláte. Správná rozhodnutí vám mohou pomoci najít cestu zpět, někdy s větším štěstím a bohatstvím. Špatná rozhodnutí často vedou k šílenství a smrti nebo věčnosti uvězněné v této dimenzi. Obyčejní lidé se ocitají v mimořádně ohromujících situacích, které se každý snaží pozoruhodným způsobem vyřešit. (Shr1nK)
(více)Recenze (29)
"Nadčasovost s invencí, na pláži si staví hrad, strýček Rod jim pomáhá. Z čeho staví? Z žuly snad? Moře času tuhle stavbu omývá... a omývá.... U všech ďasů, je to možné? Zrnko krásy nesmývá!" Faraoni, rozvalující se na trůnu, si nechali stavět pyramidy. Rod Serling, skromně sedící na režisérské sesli, vlastníma rukama vybudoval jinou nadčasovou stavbu, sahající daleko výš než Cheopsova či Tutanchámonova hrobka. Serlingovo dílo dosahuje výš, než jakýkoli jiný lidský výtvor, až k samotným hranicím vesmíru, kde se nachází ukrytá, z vláken tajemného šerosvitu lidských myslí utkaná pavučina Temné zóny. Snoval ji vizionář, kterého podezřívám, že je scenáristická reinkarnace věštce Nostradama, a že s technickými detaily ohledně budoucnosti mu radil, přes rameno mu nahlížející, duch Leonarda da Vinciho. Je to tajuplné, leckdy i mrazivé, s překvapivými, často údernými pointami a hlavně je to neskutečně nadčasové. Proč? Protože hluboce lidské. // Dva roky jsem planě sliboval kolegovi Mr.Apache, že se do Zóny konečně vydám a jeho slova, že odtamtud už není návratu, jsem jako nějaké vytrvale bzučící komáry plašil máváním rukou. Měl pravdu, pacholek. Seriál starší než já a přesto jako nový, i v tomto miléniu stále aktuální. Po prvním neklidném uvíznutí mé duše v soumračné prázdnotě Zóny už nebylo návratu. Apačovi děkuju a mistrovi tam nahoru posílám pohlednici s pozdravem. Adresa: Rod Serling, Imagine street 1963, Peaceful Valley, TZ. ()
Viděl jsem náhodný výběr ze všech pěti sérií (ze čtvrté hodinové tedy jen jeden) a i když by průměr hodnocení jednotlivých dílů do plného nešel, obecně jsem ze seriálu, jeho záběru a atmosféry dost nadšený. Miluju černobílý formát a hodně se mi líbilo uchopení celého projektu, včetně vstupování jeho tvůrce do příběhů. Zamýšlený mix sci-fi, horroru, fantasy a mrazivého podivna se prostě povedl. A jako příjemný bonus několik známých herců v hodně mladém provedení. ()
Úspěšný a kvalitně natočený mystery seriál s hlubokým ponorem do jiných světů, který je i pro dnešní diváky velkou výzvou a zárukou nevšedních zážitků. A právě černobílá klasika tomu dodává ten pravý punc tajemna. Příběhy jsou nápadité a rozuzlení překvapivá. "To nejlepší bývá oku skryto. Je na každém jak dobře se dívá." ()
Twilight Zone nejsou jen černé historky, je to něco jako americká verze Erbenovy Kytice. Lidé jsou opakovaně nepřiměřeně trestáni za zprotivení proti osudu, za aroganci, snahu získat něco víc, odmítnout určený směr. Místo série křesťanských hodnot tu dominuje víra v americký sen a sebedefinici ve jménu jeho naplnění. Přitom ale ne ve smyslu aktivní propagandy těchto hodnot, Serling byl naopak vnímaný jako progreaivní tvůrce a opak konzervativce. Jde spíš o vžitou víru v pracovitost a přiměřenou odměnu, kterou si možná při psaní scénáře ani neuvědomoval. Nakonec, při méně politickém čtení, jde většinu zápletek vnímat jednoduše jako vrozený strach z nekontrolovaného individualuzmu - ne ve smyslu "individualizmus je zlý", ale "nebezpečný a nejistý", což je nakonec vnitřní strach mnoha lidí - možná tím spíš těch, kteří v individualizmus věří. V nějaké z epizod Twilight Zone se hrdinové dočkají trestu za přílišnou aktivitu i pasivitu, zvědavost i apatii, hlasitost i tichost, introverzi i extroverzi - prakticky za vše, čímž může být člověk definován, se v Twilight Zone dočká trestu, což by mohlo být vnímáno jako vrcholně cynické, ale právě proto volím ono připodobnění k Erbenovi, který nakonec taky končí u toho, že je člověk potrestaný prakticky za vše, čím nějak nabývá na jedinečnosti. Je taky vtipné, kolik historek je založeno na pointě, jak špatně se člověk má, když se mu splní všechna přání - v jedné je to doslova peklo, čili opak trestu je ještě větší trest. Rozhoduju se pak nečíst to jako pamflet vybízející k tomu "nečinit volby" ani potřít kritiku reálného kapitalismu (několik kusých epizod, především A Stop at Willoughby, nabízí možná nevědomky dokonce tvrdou kritiku kapitalismu), ale naopak sebereflektivní pochopení, že jakákoliv volba má své následky a měli bychom se naučit s tím počítat a přijmout to. Škoda, že se to vše manifestuje pořád v rámci amerického nukleárního systému, určitou bariéru Serling nedokázal překročit a jeho bajky vždy zůstávají uvnitř, neumí se na věc podívat opravdu zvenčí a neumí nabídnout pohled na svět, který přesahuje mantru USA. Samozřejmě je při podobných čteních taky třeba brát v potaz, že jde o víc než půlstoletí starý seriál - jsme dnes celkem jinde. Jako určitá časová kapsle je to ale fascinující. Některé epizody jsou samozřejmě trochu naivní, jiné absurdní, ale některé si v sobě zároveň zachovávají kus univerzálního tápání. Je to nepochybně fenomén a jeden z nejvlivnějších televizních produktů - určitě stojí za pozornost. Žádná další z podobných antalogií, co znám, od Věřte nevěřte po Black Mirror, každopádně nedokázala zdaleka totéž. ()
Galerie (13)
Photo © Columbia Broadcasting System (CBS)
Zajímavosti (32)
- Ak nerátame tvorcu, hostiteľa a rozprávača Roda Serlinga, bol Robert McCord jediný herec, ktorý sa objavil vo všetkých piatich sezónach. Na druhom mieste sú Jack Klugman, John Anderson, Jon Lormer a Vaughn Taylor, z ktorých sa každý objavil v štyroch sezónach. Klugman a Taylor sa obaja objavili v prvej, tretej, štvrtej a piatej sezóne, Anderson sa objavil v prvej, druhej, štvrtej a piatej sezóne a Lormer sa objavil v prvých štyroch sériách. (shimik77)
- Seriál se natáčel v Kalifornii (Culver City – studia) a v arizonském městě Yuma. (Varan)
- Dňa 11. augusta 2009 vydala US Postal Service sériu dvadsiatich pamätných poštových známok, aby si uctila ranné americké televízne programy. Na známke The Twilight Zone je zobrazený jej tvorca, hostiteľ a rozprávač Rod Serling. (shimik77)
Související novinky
Stanice se perou o příští seriál tvůrce Breaking Bad
Scenárista, showrunner a režisér Vince Gilligan (Breaking Bad, Better Call Saul) si díky dvěma oceňovaným seriálům ze stejného univerza vybudoval pověst skoro až zázračného tvůrce, jenže podobně jako… (více)
Huliči, DiCaprio a Nottingham
V dnešní vydatnější novinkové náloži potřetí zahulíme a uvidíme, co připravuje Leonardo DiCaprio a jak to vlastně vypadá se Scottovým Nottinghamem. Jednička stála 9 milionů a vydělala 23, dvojka si… (více)
Po šesti zhlédnutých epizodách tohoto byť televizního, filmově velmi kvalitního a působivého seriálu (některé epizody jsou vizuálně skvostné) lze konstatovat násl. (řazeno od nejbanálnějšího k nejdůležitějšímu): 1) Zdá se, že jestli vám vstupy vypravěče (jímž není nikdo menší než autor Serling) budou (stejně jako původně reklamnní předěly v půlce každé epizody) vadit, rušit vás a jeho řeči vám oslabovat a rozmělňovat filmovou "řeč" epizody (jako mně), nebo je naopak budete kvitovat, těšit se na ně a vnímat je jako prvek, který prožitek epizody podstatně posiluje (jako tvůrce titulků Mr.Apache), záleží na tom, jaká máte obecná divácká očekávání a zda jste žánrově poučeným fanouškem (jako Mr.Apache), nebo jen náhodným mimožánrovým divákem (jako já). Avšak i já musím uznat, že v některých epizodách oceníme vypravěčův vstup alespoň zpětně, kdy nám po jejím skončení teprve dojde, co vlastně naznačoval. A třeba ve Where is everybody je vypravěčský úvod velmi obecný, krátký a patřičný. 2) V pointě poloviny epizod (tj. tří ze šesti) je velmi silně obsažena americká vlastenecká ideologie (budoucí lety na měsíc hrdinných budoucích kosmonautů, prostý heroismus prvních kolonistů západních teritorií, "neamerický" totalitní stát), přičemž příslušné téma není v pointě jen nějak "implicite přítomno", nýbrž je velmi výslovně a s patřičnou uvědomělostí explikováno. 3) Nejenže takové pointy, ačkoli jsou vždy kvalitativně nižší než celý zbytek epizody, její celkové vyznění nenarušují, jsouce od zbytku více méně volně oddělitelny, nýbrž i v epizodách, jejichž pointy jsou těchto věcí prosty, tvoří pointy jakousi přidanou hodnotu, nový rozměr či zcela určitý a dosud netušený náhled na to, co se v příběho vlastně dělo, nicméně vyprávění samotné je zcela plnohodnotné i bez pointy, která mívá funkci výkladu předložené záhady (obě stránky - vyprávění na jedné, pointa na druhé straně, velmi silně např. v epizodě Stopař). 4) Důvodem, proč se epizody bez pointy vlastně obejdou, je pozoruhodný fakt, že ačkoli jsou předkládány coby polohorrorové záhady, obvykle ukazují nějakou konkrétní základní psychickou potřebu, resp. její deprivaci, případně vpád něčeho zcela určitého, nějakou tu základní potřebu narušujícího; přičemž nejde o psychologii, nýbrž začasté o předvedení některé ze základních existenciálních daností lidského pobytu. Jak tyto danosti, resp. potřeby, tak i je narušující prvky, jsou divákovi předloženy (resp. postavy jsou do patřičných situací vrženy) náhle, bazálně, vše je v nejlepším slova smyslu "primitivní", k čemuž přistupuje silná řeč estetického filmového obrazu a umně budovaného napětí, což ve výsledku vede k tomu, že divák prožívá uvědomění si příslušné danosti a její deprivace, filmová řeč otevírá jeho nitro pro jejich spontání rozjímání právě jako bazálních daností, jejichž spolehlivost je jen zdánlivě samozřejmá. Bez velkých keců asi tak: Je to vždycky nějaký člověk (případně víc lidí) s určitým fatálním problémem - lze to vnímat mysteriózně, psychologicky i existenciálně. To je myslím společné všem epizodám a skvělá je právě ta rozmanitost - co díl, to nějaké bazální "primitvní" téma.Vše řečené je přítomno už v úvodní epizodě Where is everybody, která tak předznamenává charakter a kvalitu seiálu, jenž otevírá. Čtyři hvězdy nebo pět, jiné hodnocení je nemožné. () (méně) (více)