Dekalog

Dekalog - Deset přikázání, která dal bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj. Vznikne-li o souboru základních pravidel morálky seriál, jeho naplnění morálními a etickými problémy/rozhodováním, lze očekávat s důvěrou až stoprocentní. Aby však šlo o podívanou zajímavou a podnětnou, musí se látky chopit někdo, jenž téma nezpracuje s přístupem: "Já vám, milí diváci, teď ukáži, jak je dodržování těchto pravidel dobré, vedoucí k dobrým koncům a nedodržování špatné, vedoucí ke špatným koncům." Kieslowski se svým spoluscénáristou Piesewiczem (vzhledem ke kvalitě scénáře si zmínku zaslouží) naštěstí tuto banální možnost nezvolili. Naopak, inspirují se volněji, u přikázání ohmatávají hranice jejich definic i aplikovatelnosti. Vymýšlí tak komplikované životní situace, že rozhodování se a smiřování se skutečností nelze hrdinům ani trochu závidět. Vypráví příběhy, v nichž přikázání vystupují nezřetelně, v pouhých obrysech, ale právě tím dávají divákovi (který by možná ani netušil, že film hovoří o tom kterém přikázání, nedali-li by autoři svému dílu příslušné jméno) šanci hledat, myslet a ostřit svůj pohled. Třebaže jako film u mě na maximum obstály jen tři díly, jako seriál Dekalog jen těžko najde konkurenci a proto *****. (01.03.2010)

Bezpochyby jeden z najlepších počinov na poli seriálovej tvorby v histórii. Ide síce o samostatné príbehy s uzavretými príbehmi, avšak Dekalóg sa odohráva v jednom fikčnom svete, ako sme sa presvedčili v dvoch epizódach (aspoň ja som takto zaznamenal opakujúce sa postavy a udalosti). Ale pozor, Dekalóg nie je rozhodne záležitosť pre bing watching, každý príbeh sa vám musí v hlave rozložiť, treba ho precítiť, správne pochopiť a následne ho nechať nejaký čas v sebe doznievať. Neviem, či je súčasná mladá generácia zvyknutá čisto na nadväznú serialitu toho schopná. (05.02.2023)

DEKALÓG považujem za majstrovský a výnimočne vycibrený seriál, aký nemá snáď v dejinách televízie žiadnej obdoby, a to hovorím absolútne vážne a naprosto úprimne, že všetky tie nadhodnotené Hry o tróny a podobné série, Kyseľovi jednoznačne nesiahajú ani po päty, a to je zaraz nasledujúca úprimnosť, smerovaná priamo od srdca, ktorému bude určite príliš smutno za niečím mimoriadnym. / Z desiatich epizód som až 7 x udelil maximálne hodnotenie, čo už určite hovorí samo za seba, pričom som sa v každej jednej epizóde, okrem dvoch (v týchto prípadoch sa jednalo o skrátené verzie Krátkych filmov, ktorým som sa obsiahlejšie venoval už predtým, no i napriek tomu som si neodpustil niekoľko poznámok), snažil zachytiť svoje aktuálne nálady a pocity, vzťahujúce sa na jednotlivé príbehy s množstvom jedinečných postáv. \ Áno, a taktiež i samotné obsadenie je mimoriadne kvalitnou záležitosťou, pretože ma malo vždy čímsi zaujímavým osloviť, skrátka dali si nielen na ňom extrémne záležať, ako aj na ostatných, povedzme technických aspektoch, od réžie a kamery, cez hudbu a strih, až vari po samotnú výpravu a scenár, ktorý je v podstate hlavným ťažiskom celého projektu, kvôli čomu mám napokon tak nadšené dojmy. / Takáto nadčasovosť vznikne iba raz a zdôrazňujem, že naposledy! (14.09.2022)

Co se formy týče, Dekalog je pro smysly koncertem. Kde ale přichází na řadu pochopení vždy nekonvenčně vypointovaných příběhů, rozum nejednou zapláče. A to je obrovská škoda, protože v kontrastu s povídkami, jejichž smysl ani dnes nepozbývá na síle pak odvolávání se na rigorózní a pružnost pozbývající etický kodex desatera působí jako pěst na oko. Přestože totiž na zcela jednoduché poučky roubuje opravdu komplikované životní situace, díky kterým je mnohem patrnější, že morálka se nedá shrnout do pár konkrétních vět, nemohl jsem se celý seriál zbavit pocitu, že mi i přes své volnější vyznání pan autor pointami (tresty) káže co je správně, a co je špatně. Jsou to právě takové momenty, jenž zub času nahlodal nejvíc, a které by si dnes nedovolil natočit nikdo jiný, než náboženský fundamentalista. Nicméně i tyto slabší kusy je radost sledovat (snad jen Nepokradeš mi nepřirostlo k srdci). Ten zbytek je pak možná tím nejlepším, co se televizním obrazovkám přihodilo, a to jednoduše proto, že materiál je to ryze filmový, jen kvůli své rozsáhlosti jiným způsobem téměř nerealizovatelný. Těch deset vzájemně propletených osudů spojených jen jedním malým betonovým městem v polské metropoli totiž víc působí jako filmová série. A je to možná trochu škoda, protože kvůli té (střízlivě) krátké stopáži sotva stihne zkoumaný byt přirůstat k srdci, už už nastupují titulky a přesun o patro dál. I tak má ale většina povídek nevídanou sílu, snad je jen škoda, že tehdá někdo někde nepopletl čísla a nevyměnil devítku za desítku. Zvláštně jinaký poslední díl totiž jinak srdceryvný cyklus uzavřel v trochu odlišném duchu, než mají jeho předchůdci, obzvlášť právě ten předposlední. (23.12.2014)

Pro mě je naprosto nepochopitelné, že se jedná o televizní seriál. Viděno dnešníma očima, člověk by čekal něco jako Ulici, Hospodu, případně nějakou nekonečnou telenovelu. A ono ne, ono je to deset úchvatných filmů inspirovaných desaterem. Všechny mají vysokou úroveň a od těch dnešních televizních taškařic se liší i tím, že nenutí diváka před konzumací vypnout IQ. Pane Kieslowski, klobouk dolů! (17.04.2011)