Bicycleran
The Cyclist
Režie:
Mohsen MakhmalbafScénář:
Mohsen MakhmalbafKamera:
Ali Reza ZarrindastHudba:
Madjid EntezamiObsahy(1)
Oslava lidské vytrvalosti a nezdolnosti v boji za záchranu blízkého člověka. Nasim, afgánský přistěhovalec žijící v Iránu, zkouší všechno možné, aby získal peníze na léčení své ženy. Přijme tedy šílenou výzvu nepřetržitého sedmidenního maratonu v jízdě na kole. V průběhu však poznává lidské utrpení a nespravedlnost, stejně jako chamtivost a prospěchářství, neboť různí lidé se mu snaží závod ulehčit nebo naopak překazit. (Kamkon)
(více)Recenze (22)
Tohle je můj devátý Íránský film a mrzí mě, že ho musím zařadit zatím na poslední místo. Oni umí velmi době zahrát na divákovy emoce, ale tady se to u mě míjelo účinkem. Například Majid Majidi se svým filmy se mého srdce dotknu daleko silněji a Čas opilých koní a nebo Želvy mohou létat, tam není co dodat. Možná zkusím ještě jeden Mohsenův počin, abych nebyla nespravedlivá, ale tady to je pouze na velmi slabou trojku, škoda, ()
Utečenec z Afganistanu má vážne chorú ženu. Aby zatiahol jej liečbu v nemocnici prijme stávku, že prebicykluje týždeň v kuse. Námet samotný, zobrazujúci celú šliapaciu Odyseu, by stačil na silný film. Žiaľ, jazdec na cajgli neutiahol celkom to, čo mu tvorcovia naložili do výbavy. Pretože okrem naznačených problémov so splatením nemocnice, ak je blížny v núdzi, sa tu vynára a opisuje celý rad iných spoločenských problémov. Ťažká adaptabilita afganských utečencov v Iráne, slúžiacich len ako ultralacná pracovná sila na dočasné výkopové práce. Alebo prenajímanie na ponižujúce šaškovanie v rizikových atrakciách pre platiacich divákov. Opozícia a jej boj s miestnou políciou. Sabotážne akcie. Tri hviezdy aj za to, že som nedokázal vnímať film naraz. Jednotlivé etapy strávené pri tomto diele na mňa pôsobili spoľahlivejšie ako farmaceutické uspávadlo. ()
Zatiaľ som videl iba dva Iránske filmy - Božské deti a Rozchod Nadera a Simin a v oboch prípadoch to bol zásah priamo do srdca. Tento menej známy film, však tiež stojí za pozornosť. Príbeh o cyklistovi, ktorý potrebuje peniaze pre svoju chorú manželku je originálny a myslím, že som nič podobné nevidel. Jazdiť stále dookola fontány na malom námestí 7 dní non-stopje silná káva, ale aj biznis, keď je šikovný manager na vašej strane. Možno to na prvé počutie neznie tak strašidelne, ale popri jazde dookola, čo už samo o sebe je po chvíli nezáživné, treba počas jazdy jesť, piť..., ale hlavne nezaspať!! Práve scény mikrospánkov davajú lekciu o tom, že potrebu spánku nejde len tak oklamať. Pozor spoiler!! +++ Film je fajn, ale záver ma trochu zneistil. Možno to bol zámer, ale z "hereckého výkonu" manželky ťažko povedať, či to smrť bola alebo nie. Beriem to tak, že áno. 80%. ()
Cyklista je velmi silný film. Můžeme stokrát slyšet, že pro islamisty je žena až na posledním místě, ale pro Afghánce Nasima není žádná oběť marná. Poté co se mu nepodaří při kopáčské práci vydělat dostatečný obnos na pobyt své těžce nemocné ženy v nemocnici, přijme šílenou nabídku. Jeden obchodník jej zaměstná jako bývalého reprezentanta ve vytrvalostní cyklistice na sedmidenní maraton v jízdě na kole. Cesta však nevede krajinou. Nasim jezdí po malém náměstíčku stále dokola. Evropan tak má možnost sledovat nejen osudy hlavního hrdiny, ale zárovéň vidět tolik odlišné prostředí Íránu. A upřímně, když vidím ten věčný prach, hliněné domky, tu jejich nemocnici, všechny ty voušáče... Nechtěl bych tam žít ! * * * ()
Silný příběh o nezlomné vůli, v typicky iránském balení. Na tenhle film jsem vlastně narazil čirou náhodou, když jsem hledal úplně jiný o cyklistice a teď jsem vlastně moc rád, že jsem ten původní nenašel. Lidská vytrvalost v tomhle příběhu opravdu nezná žádných mezí. Lepší čtyřka a jsem opravdu moc rád, že žiju v České republice. ()
Ohromný snímek. Sice během první poloviny občas vypadal, jakoby ani neměl celistvý příběh a podával spíše jakousi mozaikovou výpověď ze společnosti, kultury a života v nejmenovaném íránském městé, ale už tenhle zvláštní umělecký exkurs mě hodně vtáhl a od prvních minut pohltil zdařilými montážemi s útržky kombinujícími strhující závody, děsivé noční můry a zároveň pomalu vyvíjející se silné drama v několika liniích. Tu hlavní pak tvoří průběh nezvyklé, permanentně probíhající „reality-show“ na jedném íránském předměstí, nervy drásející závod pro jednu sázku a atrakci, realizovanou ze strany starého chudého muže ovšem z existenčních důvodů s ušlechtilým úmyslem ve výhledu. Jinak trvat tohle takových 10–15 minut déle, asi se normálně začnu bát, zda se Cyklista nepřeklopí do regulérního hororu... takovou měl každou další scénou z hlavního místa činu gradaci, blížící se svým napětím až k děsivému prožitku. Nejen u scény s vrcholní motocyklovou jízdou pro 4 diváky jsem ten strach tady skutečnně pocítil, byť napětí bylo častokrát provázené spíše tísnivým neklidem. Výpověď, kterou celý snímek podává skrze různé epizodní motivy, je přinejmenším pozoruhodná. Nesmím určitě opominout ani úžasnou hudbu, u níž jsem měl úplně pocit, jakoby jí skládal Zdeněk Liška... podobně emotivní tóny jednou v komornějším, jindy velkolepým orchestrálním aranžmá, včetně sugestivních sborových vokálů, které dotvářejí celkovou atmosféru filmu, povyšují celkový zážitek určitě ještě výš. [90%] ()
Milujem cyklistiku a rád si pozriem 7-hodinový prenos z nejakých pretekov, no sledovať chlapíka, ktorý šliape do pedálov dokolečka na pľaci asi 5 m2, to ma nebavilo. Odhliadnuc od toho že je to úplne nereálne, vytrénované nohy by to ešte zvládli, organizmus bez spánku asi sotva, no určite by to nezvládol zadok na tom asi sotva pohodlnom sedadle a hlavne to krútenie dookola by nedal nikto ani dve hodiny, nie sedem dní, z toho musí človeku mignúť. Inak príbeh nič extra, chlap sa obetuje, aby zachránil svoju ženu, silná téma, ale takých filmov tu už bolo... Inak zaujímavý spôsob zarábania si, ľahnúť si pred kolesá autobusu, to by ma nenapadlo. :) ()
SPOILER ALERT! Všimněte si opakujícího se motivu kruhu: krom toho, že hlavní hrdina Nasim za účelem záchrany nemocné manželky po sedm dnů krouží - původně s pobavením publika v zádech, poté jako nezlomný symbol odporu proti vykořisťování afghánských imigrantů Íránci – na bicyklu v improvizovaném šapitó (i volné prostranství se očividně snadno může stát cirkem, stanu netřeba), i Nasimův blízký přítel si vedle drobné kriminality přivydělává jízdou (mimochodem, scénu, v níž se při této činnosti vybourá, poté co celou noc jezdil za unaveného Nasim, považuji za nejsilnější z celého filmu, ukázkový příklad obětování se pro druhého; ostatně na logice pomoci druhému je založen celý film, proto s ním nelze nesympatizovat) na kruhové dráze (nadto pohled na ni nás vlastně uvádí do děje); a čím že se živil Nasim v Afghánistánu? Hloubením studní. A aby toho nebylo málo, nelze nevzpomenout, kterak si k zajištění obživy pomáhají Afgánci, kteří neseženou práci, a to i kdyby se rozkrájeli. Tito se vrhají pod kola kamionů, způsobují rozruch, a pak kradou, co se dá, aby se vůbec dožili dalšího dne. Je to právě kruh, jenž symbolizuje podobu života (dá se tomu tak vůbec říkat?) v materiální bídě, žití ze dne na den, z ruky do huby, života, který nezná o moc více než věčné zabezpečování se. Ale – a v tom pro mě spočívá naděje tohoto filmu (nikoliv tedy v silném individuálním osudu, v nezlomnosti ducha) – i kruh se dá rozlomit. Pokud někdo dokáže utratit takový obnos peněz za hru s elementární lidskou důstojností, že by to dokázalo zachránit lidský život, proč více nedanit, nebo alespoň nevyvíjet větší tlak na bohaté, aby byli solidárnější? Pokud se – v době, kdy – nebojme se je tak nazvat – íránští otrokáři potřebují odvrátit zrak od nového hrdiny národně-třídního boje - najde slušně placená práce pro tolik Afgánců, proč ji nevyžadovat i v dobách relativního klidu? Přijměme konečně, že chudoba je mnohdy politické rozhodnutí (nikoliv individuální selhání), a možná se Nasim a jemu podobní nebudou konečně muset bát, že zítra na tom zpropadeném kole budou muset znovu kroužit! 70 % ()
Můj druhý snímek v rámci maratónu Challenge 2015 Tour, pro mne bylo celkem zklamání a to hned z několika důvodů. Sám jsem viděl už několik Íránských filmů, ale tohle byl celkem průšvih. Pod pojmem vytrvalostní cyklistika, jsem si představoval všechno, jen ne sice zoufalého, ale značně sešlého vesničana, který většinu filmu, krouží na pochybném bicyklu, na miniaturním náměstíčku. Samozřejmě že se odehrávají i jiné linie příběhu, které se ale ve finále všechny spojí v jednu, nicméně samotná podstata děje ruku v ruce s podivuhodnou hudbou, nepřinesla kýžený výsledek a film jsem si vůbec neužil. Bohužel. Viděno jako 2 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
"Z toho se musí zbláznit!", řekl jsem si, a stejně tak to vyhodnotil i scénárista a režisér Mohsen Makhmalbaf. Hry, sázky, smlouvání, vsadit se dá na ledacos. A přitom se boj o záchranu blízkého člověka stává bojem o vlastní přežití. Doporučil bych to našim amatérským adrenalinovým sportovcům, na kompjůtrech by si přitom mohli měřit dobu, ujeté km, okamžitou a průměrnou rychlost , na džípíeskách okamžitou polohu se zobrazením ujeté dráhy v každém kole (na kole). Přitom by byli obječeni do speciálního, pro tuto disciplínu vyvinutého, obleku, a zásobováni speciálními poživatinami a nápoji. - To, též jako inspirace pro naše režiséry. ()
Zase jinak a zase skvěle. Mě fakt fascinuje, jak moc mě íránské filmy vždycky dokáží překvapit, i když se třeba jen vyjadřují pouze k jednomu a tomu samému tématu. Ze začátku mě tedy mírně zarazilo, že tu skoro neustále hraje hudba, ale rychle jsem si na to zvykl a pak už mě ten film dokázal plně pohltit. Ona je to tak trochu íránská verze Koně se také střílejí, akorát tohle je zasazené do jejich reálií a nesoutěží tu několik lidí tancem a během o peníze, ale jeden chlap jezdí neustále na kole v malém kolečku za peníze, které potřebuje získat na nezbytnou léčbu své ženy. A jak už to tak u íránských filmů bývá, snaží se to být maximálně realistické a až na pár drobností se to tu určitě daří. Navíc to je i dost napínavé, promyšlené, se zajímavými postavami, skvělou hudbou a dokonce i ten vedlejší příběh toho kluka tam do toho dost dobře zapadal. Na plný počet to ale nevidím hlavně kvůli tomu, že mi závěr přišel poněkud slabší (i když, kdyby to pokračovalo o pár minut víc, tak už je z toho pomalu horor), ale i tak mě Cyklista hodně nadchnul a silné čtyři mu dám hodně rád. A kdoví, třeba i tu pátou hvězdu přidám, až se mi to rozleží v hlavě. Silné 4* ()
I kdyz s jednou utajenou prestavkou, tak je nesmysl, aby hlavni hrdina vydrzel na kole sedm dni. To je dost mozna jediny duvod, proc nedam plne hodnoceni. Duvod sazky je vzneseny a svym zpusobem se muze brat Cyklista i jako mysteriozni pocin. Krome realii z Iranu, druhe poloviny osmdesatych let beru jako nejvetsi klady snimku naprosto uzasnou hudbu a velmi zajimavou kameru. Mnohdy tato smes pusobi na malem iranskem dvorku velkolepe. Neurazi ani herecke vykony. Film, jehoz podstatu si divak bude dlouho pamatovat... ()
Moja iránska prvotina dopadla so zmiešanými pocitmi. Velmi jednoduchý príbeh, ktorý je aj po technickej a filmovej stránke nie príliš podarený. Sem-tam sa vyskytnú aj nechcené komické prvky. Paradoxne mi ale film ubehol relatívne rýchlo. Hodnotenie: 55% ()
Kdo běžel s hlavním hrdinou Božských dětí, musí šlapat do pedálů s Cyklistou. Doslova smrtelně vážná zápletka odlehčovaná komickými výstupy, za které by se nemusel stydět ani autor čistokrevné komedie. ()
Cyklista by se mohl zdát sentimentální a bizarní, no důležité je, že neztrácí ani na chvíli ze zřetele hlavní myšlenku a smysl sdělení. Je to film velmi překvapivý svým ztvárněním, jehož podoba nemá v tom, co jsem dosud ze světa filmu shlédla, obdoby! ()
Na to jak je zápletka jednoduchá a děj dost pomalý, mě ten film docela bavil. ()
Dojemný film o muži který se rozhodne pro záchranu své manželky zdolat maraton na kole a jezdí stále dokola na náměstí několik dní jen aby sehnal nějaké peníze. Zajímavý námět ale po čase to trochu nudí. ()
Kdysi sem náhodně přepnul program v TV na ČT2 a narazil na tohle dílko. Nejdřív sem chtěl hned přepnout dál, protože už pouhý pojem "Íránský film" ve mně nevzbuzoval zrovna dojem mainstraemové zábavy, ale už ani nevím proč, vytrval sem. A musím říct že toho nelituji, protože i když je zápletka jednoduchá, dokázali ji rozehrát naprosto dokonale. Pro mně je to svěží dílo, které dokázalo skloubit doják, sociální drama a komedii. Je to jedno z těch děl, které se "vryje" do mozku a už tam zůstane natrvalo. ()
Tento film ukazuje, jak lze stvořit strhující drama z relativně jednoduché zápletky . Příběh sleduje afghánského přistěhovalce, který je pro záchranu své ženy udělat cokoli, tedy konkrétně jezdit týden na kole bez přestávky. Snímek zobrazuje charaktery různých sort lidí a také postavení přistěhovalců v Íránu. Z mého pohledu dominantou v tomto snímku je hudba, bez které by nebyl film ani z poloviny působiví, tak jako je. ()
Íránské filmy, tedy ty které jsem zatím shlédnul(drtivá většina z nich byla v režii Majída Majídí) na mne spolehlivě působí svou vstřícností, jednoduchým ale účinným motivem příběhů, citlivým použitím hudby, prací s herci. U Cyklisty režiséra Makhmalbafa mám ale problém. Zdá se mi, že režisér si buď nebyl příliš jistý tím, jestli chce točit drama nebo komedii a tak je z toho taková vlastně dost hořká komedie, která ale příliš nepobaví. Nemůžu si pomoct, výsledný dojem mám velmi podobný jako ze známých Schulhoffových normalizačních komedií s přívlastkem, nebo třeba západoněmeckých Nosáčů. Kdo ví jestli je to rozdílností kultur, nebo režisérovou nevyzrálostí..? ()