Režie:
Věra Plívová-ŠimkováKamera:
Antonín HolubHrají:
Miroslav Čermák, Radek Teč, Jiří Racek, Jitka Zelenohorská, Pavel Nový, Michaela Kuklová, Václav Helšus, Karel Bělohradský, Milena Šajdková, Vilém Čok (více)Obsahy(1)
Skoro idylická vesnice: Bratří Bucharovi mají úplně rozdílné zájmy. Mladší Tom chová holuby a středoškolák Dan mu je svým bubnováním plaší. Dětský příběh je určený hlavně rodinnému publiku, ozvláštňuje hudobná exhibícia Michala Kocába. (oficiální text distributora)
Recenze (47)
Už jak jsem slyšel v úvodních titulcích zpívat Čoka, tak mi bylo jasné, že to normální film rozhodně nebude. Taky že ne. Je tady naprosto minimální děj a fůra wtf záběrů, scén (třeba když tam brečí to mimino kvůli tomu, že kolem něj chodí tři koťata - která se tam pak snad už ani neobjevila) a dialogů, které na mě působí, jako mix filmů Pražákům, těm je tu hej a většiny filmů od Chytilové. A asi půl hodinu mě ta šílenost bavila, pak jsem se u toho začal nudit a jediné, co si mi pak ještě líbilo, byla hudba Pražského výběru, která se do tohohle filmu, který je pro děti, překvapivě hodila. Když jsem na to tady na ČSFD narazil poprvé, tak jsem chytl záchvat smíchu z toho obsahu, co tu je, jenže ono to fakt o ničem jiném nebylo. Ještě se mi tu líbil výběr prostředí, ten se podle mě povedl a chvílemi jsem měl pocit, jako bych na té vesnici fakt byl, ale to už je tak nějak všechno. Nepamatuji si, že by Věra Plívová-Šimková točila psychedelické filmy, protože tohle místy psychedelické fakt bylo. 3* ()
Zapomeň na obvyklou dětskou poetiku servírovanou paní režisérkou, i když i toho se zde dočkáme. Věra Plívová-Šimková versus Pražský výběr zkoušející ve stodole. Film o mládeži osmdesátých let, naplno se oddávající výběrovým rytmům, bizarně falzetovým zakončováním slov a prapodivnému tanci. Revoluční pohled na hudební kulturu podtrhuje vynikající soundtrack, podpořený skvělou závěrečnou tancovačkou v tomto stylu, napříč všemi generacemi. Film s atmosférou úletu jménem Čekání na Patrika, ale s daleko větší kvalitou scénáře. ()
"Ne, ne, ne, ne, není to fraška, nesnáší mě, můj vlastní bráška"- line se z úst Miroslava Čermáka hlasem Vildy Čoka. Tak to je asi to první , co mě při vzpomínce na Holubí dům napadne. Podobných snímků pro děti a potažmo teenagery nebylo až tak moc, takže nebyla bych asi vděčná za všechno, ale tohle mě bavilo a na bubnujícího Dana asi nikdy nezapomenu, (puberta/tehdy/ dělá své). ()
Tak tenhle film je masakr,hotové psycho.film provází muzika Čoka a Kocába, kterou tam hraje vesnický teeneger mající kapelu ještě se dvěma chuligánama.chvílema mi ta muzika šla na palici jak ten šťovík hýkal jak ten Čok.ale dívat se na to dá,má to děj a vybočuje z té rutyny politických a krimi (bakaláři:)) snímků té doby. :)) ()
Tak tenhle film jsem měl na kazetě a jako malý jsem se na něho rád díval. Avšak ani ne tak kvůli obsahu filmu, spíše kvůli Vildovi Čokovi, jeho zpěvu a hudbě, jenž zde byla hodně výrazná (M.Pavlíček + M.Kocáb). Jinak film na mě působil nemilým dojmem, prázdnotou života a celkovým nechutenstvím, zkrátka taková "ptákovina".... "jé, jé, jé, jé, neni to fraška, nesnáší mě můj vlastní bráška..." :D to jsem si vybal ihned, když jsem zde na to narazil :D ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Alena Červená
Zajímavosti (5)
- V době, kdy Pražský výběr (Michal Pavlíček a Michael Kocáb) skládal hudbu k tomuto filmu, sháněli nového bubeníka za emigrujícího Jiřího Hrubeše. Na přijímací zkoušku byl přizván i Klaudius Kryšpín, který dostal úkol, aby bubnoval filmovou sekvenci, kterou hraje ve filmu jeden z dětských bubeníků, a uspěl. Paradoxem je, že i on o tři roky později emigroval. (sator)
- Název snímku odkazuje na píseň „Dům holubí“ od Jiřího Schelingera. (sator)
- Na ozvučovaní je zaujímavé to, že pri postsynchronoch volili opačný postup. Spevák a gitarista Vilém Čok, ktorý naspieval všetky Danove (Miroslav Čermák) songy, prišiel nahovoriť aj celý jeho text. (Raccoon.city)
Reklama