Nebeští jezdci

Meresjev, Nebeští jezdci a článok v 100+1 o letcoch kamikaze (vlastne autobiografia jedného, čo svoje poslanie nestihol splniť) spôsobili, že som na základnej škole túžil byť letcom. Potom sa mi našťastie pokazil zrak. Ale Nebeští jezdci sú z toho zoznamu, napriek skromným podmienkam v akých sa natáčali, čo do hrdinného letectva najpútavejší. Takého toho hrdinstva, ktorému veríte, čo sa nad vás nepovyšuje, skrátka si ho doba úpenlivo vypýtala a inak to nešlo... aj-jaj, iba o tom píšem a zas cítim toho chlapca, ktorý to po prvom zhliadnutí, pekných pár nocí po sebe, až kým mu spánok nedovolil vydýchnuť, sústredene natieral všetkým hákovým krížom na oblohe. "Ožilo zátiší zjizvených křídel, noc hladí obrysy palubních děl, zas do tmy odlétáš pro další příděl, květů zla z pavučin svítících střel..." (P.S. všimli ste si, že na Battle Of England som si ani nespomenul... samozrejme že nie!) (11.01.2010)

S filmom nemám najmenší problém, iba s hodnotením a komentárom. Nemám záujem ísť v tomto prípade proti všetkým, pretože každý človek má právo na svoje predstavy a ideály a je veľmi citlivý na ich spochybnenie. Takže hodnotenie nechávam na neutrálnych troch hviezdičkách a vyhnem sa nielen porovnávaniu s Tmavomodrým svetom, ale aj s ostatnými vojnovými filmami. Nie je vhodné byť v niektorých prípadoch konfliktný. (09.10.2020)

Takhle nějak měl vypadat mladší brácha Tmavomodrý svět. Kdyby se tam nemluvilo česky, ani bych nepoznal že je to náš film. Emoce a nadsázka je na tak vysoké úrovni, že chlapci na Mounth Everestu si musej připadat proti ní jak na kopečku někde na vrchovině. Jde o vynikající válečný film co se drží své předlohy a jak režijně tak herecky jest vše zvládnuto na vysoké úrovni. Scény soubojů jsou naprosto přesvědčivé, takže jsem si v křesle občas připadal jako stíhač RAF. A pasáž, ve které je hlavní hrdina Študák poprvé sestřelen společně se svým týmem a jest nucen ležet na lůžku v nemocnici je opravdu emotivně hodně silná. Viděl jsem desítky válečných filmů z období let 60týchh a 70tých a klidně bych se vsadil, že tenhle za americkou a britskou produkcí příliš (nebo spíš vůbec) nezaostává. Takže až pan Svěrák bude zase chtít praštit do válečného filmu, nechť si promítne podobnou instruktáž a příští Tmavomodrý svět Oscar stopro nemine. (13.05.2004)

Tenhle film nepatří k těm, které bych musela vyhledávat. Něco na tom filmu mi vadí a já se nějak nemůžu dopátrat toho, co to je. Nepopírám, že je to bez pochyby výborným válečný film o hrdinných letcích, kteří v drsných časech nasazovali svoje životy. Pořád se s ním ale nedokážu srovnat. Takže se na něho dívám jen po velmi zralé úvaze, když nastane ten správný čas. (16.06.2011)

Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (07.05.2005)