Režie:
Joseph RubenScénář:
Donald E. WestlakeKamera:
John LindleyHudba:
Patrick MorazHrají:
Terry O'Quinn, Jill Schoelen, Shelley Hack, Charles Lanyer, Stephen Shellen, Stephen E. Miller, Robyn Stevan, Blu Mankuma, Jackson Davies, Gabrielle Rose (více)Obsahy(2)
Jerry Blake je šílenec, jehož fascinuje dokonalý rodinný život – nádherné obydlí na předměstí, velká zahrada, zbožňující manželka a milující děti… Jerry si vezme za ženu starostlivou Susan Maine, s níž se nastěhuje na předměstí Seattlu. Stává se nevlastním otcem Susaniny šestnáctileté dcery Stephanie. Tu však Jerryho něžnosti znepokojí a neskrývá svou nedůvěru. Nakonec s hrůzou usoudí, že Jerry je zřejmě muž, jenž loni povraždil svou rodinu, ale nic se mu nedokázalo. Její doměnky s potvrdí, ale nikdo ji nevěří. A přece – je tu Jim Ogilvie, bratr zavražděné Jerryho manželky, který má stejné podezření. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Sólo pro nevlastního taťuldu Terryho O'Quinna, který vám v oblečení často sladěném do barev svetru Freddyho Kruegera musí předat otcovskou lásku, jinak budete Ztraceni. Inspirace masovým vrahem Johnem Listem, pestrobarevné podzimní listí zdobící předměstí Seattlu, nepříliš sofistikovaná psychologická rovina a docela agresivní gore při očekávaném deadlistu. Finiš i přes klišé zajímavý. Přítomnost Jerryho Blakea (nebo jak se zrovna bude jmenovat) v pokračování o dva roky později se dá vysvětlit jedině tím, že nemá srdce.. ()
Nečekaně povedené béčko, které se od poměrně mdlého začátku zhruba v půlce výrazně zlepšuje a spěje k nijak originálnímu, ale povedenému konci. To samé platí i o výkonu výkonu O´Quinna ( okatě se nabízí srovnání a koncertem Corbina Bernsena v Yuznově DENTISTOVI ), který mě v první půlce nijak zvlášť neohromil, ale v závěru bylo jeho bleskurychlé střídání nálad velmi uvěřitelné. Samotný závěr pak jednou scénou připomene geniální Kubrickův SHINING. Milé překvapení. ()
Hoci za najlepsiu hororovu periodu stale povazujem kultove 70. roky 20. storocia /Deliverance, Alien, Jaws/, aj v 80,. rokoch sa tocili kvalitne strasidelne filmy, ako napriklad Stepfather. Vysoko chvalim az prehnane Jerryho neznosti a starostlivost /nieco mal aj realne za lubom/, pomaly hustnucu strasidelnu atmosferu, herecke vykony pomerne neznamych hercov a kvalitnu reziu. 81 % ()
Sú filmy, ktoré bezprostredne po pozretí zhodnotím ako priemer, resp. lepší štandard, no po zhliadnutí desiatok a stoviek podobne neutrálnych záležitostí sa stane, že jedna-dve z nich uviaznu v pamäti ako trvalejšie hodnoty. A toto je presne prípad Otčima. Silný film, cez klasický príbeh nezabudnuteľne upriamujúci pozornosť na množstvo psychopatologických osobností nevlastných, ale aj vlastných otcov, nachádzajúcich zdroj svojho najvnútornejšieho potešenia v psychickom, či fyzickom ubližovaní, ponižovaní a týraní. Uvedené zvrátené potešenie v pošliapaní partnera a rodiny je im vlastné a neobmedzuje sa na konkrétnu osobu, skôr alebo neskôr si to uplatnia na každej ďalšej partnerke i dieťati. ()
V 91 roce jsem to coby sedmák u kámoše na videu v sedm ráno před prvním zvoněním sledoval napjatý jak struna. Od té doby jsem to neviděl, až dnes a po těch 22 letech to ze svého kouzla napínavého jemně (přesto mrazivě) krvavého horrorového thrilleru s úžasným Terrym Ouinnem v hlavní roli, neztratilo ani zbla. Malý velký film. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (16)
- Shelley Hack, která ztvárnila postavu Stephaniny (Jill Schoelen) matky, byla ve skutečnosti jen o 16 let starší než Jill Schoelen. Terry O'Quinn, který ztvárnil otčíma, byl pak oproti Schoelen starší jen o 11 let. (henrycruel)
- Scenárista Donald E. Westlake vytvořil charakter Stephanie podle jeho skutečné dospívající nevlastní dcery, se kterou si nerozuměl. (henrycruel)
- Režisér Joseph Ruben původně chtěl, aby si Jerry Blake pískal písničku "The Way We Were" od Barbry Streisand, ale práva na ni byly moc drahé. (Chatterer)
Reklama