Atentát

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)

Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. (17.05.2011)

Atentát na Heydricha : operácia Antropoid, kde dňa 27. mája 1942 v Prahe - Libni, uskutočnili československí výsadkári hrdinský a ušľachtilý čin, skutok, keď spáchali atentát na Reinharda Heydricha - predstaviteľ nacistických ozbrojených zložiek Waffen - SS, Ríšsky Protektor Čiech a Moravy, člen nacistickej strany NSDAP,... Valčík, Gabčík a Kubiš sa podujali na akciu, ktorej následky sa prejavili na krutom pomstení sa na nevinných ľuďoch, perzekúcia nebrala ohľad, a schytali to do tla obce - Lidice a Ležáky, popravovali zbesilo ! Gabčík mal strieľať zo samopalu Sten, ale zasekol sa, a tak duchaprítomný Kubiš hodil na auto špeciálny granát, ktorý explodoval pri aute, a tým pádom bol zasiahnutý Heydrich črepinami z výbuchu, ktoré mu skomplikovali život, upadol do kómy, a tým neskôr dňa 4. júna o 4:30 zomrel na otravu krvi v nemocnici na Bulovke. Pre úvod stručné a pravdivé fakta, ktorým sa snímok do detailov nevenuje, ale nie je to až tak na škodu veci ! Aby som nezabudol nespomenúť, ako dopadli oni a ďalší komplici, tak onedlho na to, sa po pár týždňoch, cez anonymné udanie parašutistu Čurdu, že sa skrývajú v krypte pravoslávneho chrámu Cyrila a Metoda na Resslovej ulici v Prahe, tam dorazili 18. júna ráno o 4. hodine a 15. minúte, 360 členné Gestapo a prápor SS Prag, s ktorými bojovali do posledného dychu, zabarikádovaní, až radšej v koncoch zvolili vlastnú smrť zastrelením sa do spánku ! Film má po tomto stručnom a pravdivom deji nepresností, či zavádzanie, nie je to až tak na škodu, keby to nevynahradili šikovní herci, režisér, kameraman, atmosféra ! To je dostatočná satisfakcia, ktorá ma po celý čas nechávala v nemom úžase, a ja sa pýtam sám seba, či to malo nejaký zmysel ? Určite mal pre vývoj vojny, sebavedomia, ale civilné obyvateľstvo Prahy a okolia, oni si to odniesli extrémne katastrofálne, lebo podľa nacistov je pomsta sladká, a tak smrť populárneho jednotlivca sa rovnala tisíckam nepopulárnych, obyčajných ľudí, ktorých mi je sakramensky ľúto ! (03.03.2015)

Skvělé válečné drama, které nepotřebuje zjednodušovat dějiny, aby bylo zajímavé. Jedinou jeho nevýhodou je pomalejší rozjezd a také to, že filmový Heydrich svému předobrazu není zrovna moc podobný. Atmosférou je ale Atentát někde úplně jinde než všechny ty novodobé selanky, které zemi, kterou nacisté tak cynicky nazvali Protektorát, představuje jako místo, kde vám vlastně nic nehrozilo, když jste drželi hubu a krok (ve skutečnosti stačilo mít "nevhodné" sousedy). Tady je atmosféra Protektorátu vykreslená jako dusivé paranoidní peklo. Výsadkáři jsou správní chlapi, kteří nacistům nakopávají zadky do poslední cigarety a jejich závěrečná přestřelková akce je dokonalá. P.S. Ve filmu nezazní, jak dopadla ta krysa, která výsadkáře udala - Karel Čurda. Ten se do konce války stihl oženit s Němkou, stát se agentem Gestapa a alkoholikem a přivodit smrt dalším lidem. Můžete být klidní, protože po válce byl popravený za vlastizradu, takže tentokrát na svini opravdu čekal řezník. (18.05.2010)

Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ (28.05.2012)