Psi, chcete žít věčně? aneb Peklo u Stalingradu

Překvapivý válečný film na svojí dobu, kdy 14 let po válce Německo okamžitě chtělo ukázat jak to u Stalingradu ve skutečnosti bylo a nešlo to jinak, než hlavně po psychické stránce, jelikož na technickou stránku v té době ještě ani filmový průmysl nebyl, i když Stezky slávy v té době ukázaly fakt, že možné je v jakékoliv době skutečně všecko. Každopádně tento film německého vojáka zobrazuje jako obyčejného člověka, ne nestvůru, což také tak ve skutečnosti bylo a nejdůležitější na tom hlavně je, že německý voják u Stalingradu rozhodně zažil perné chvíle a tady jsem je mohl hodně syrově vidět, což mě hodně potěšilo. Psychologie se tu zobrazuje podobně jako v dalším německém filmu Most, takže kvalitu určitě tento film ztrácet nebude, ba naopak, klidně bych mu dal i plný počet, jen mně na něm štvala jedna věc, a to je ta, že se tvůrci do Stalingradu zapletli s milostným románkem, který v takovémto filmu je skutečně naprosto zbytečný a dané věci určitě nepřidá. Když chci vidět válečný film z války, natočený chvíli poválce ukazující mi psychologii na entou, tak hlavně chci to, a nechci sedět v křesle a sledovat, jak tenhle si nahání tuhle přes most, kde už jsou rusáci a čekaj s puškama až někomu ustřelí palici. Každopádně i tak je to bod negativní, ale stále relativně malý. Celý film na tom totiž nestojí a i tak se na to určitě dobře bude vzpomínat. Na Stalingrad jsou Němci machři, sice to tam pohnojili, zaplaťpánbůh, ale zase o něm točí nejlepší filmy. (19.04.2009)

Typicky dobově akčně okoralé, přesto velice zajímavé, především díky příběhu, který se táhne přes všechny významné dobové historické události, které nakonec vedly k oněm hrozivým Stalingradským číslům. Veškeré menší historky, včetně klavírní scény, se prý skutečně udály a jednotlivé podrobnosti věrně kopírují historická fakta. To vše obestřeno v relativně ideologicky prosté, spíše dokumentární formě, což je sympatické… (11.02.2009)

Výborný německý černobílý film z r.1959 z pohledu německých vojáků a důstojníků na celé dění tenkrát v r.1942 u Stalingradu. Otevřeně se zde snoubí kritika na Hitlerovo vedení války se zoufalou situací obyčejných vojáků, kteří nejen že nebyli připraveni a vybaveni na krutou ruskou zimu, ale navíc začali přemýšlet o své bezvýchodné situaci v cizí zemi a ptají se : "Co zde chceme ? Ani se nedivím, že nás ženou jak prašivé psy..." Na to, že je film černobílý a starý půl století, může se směle postavit ke svým slavnějším barevným filmovým "potomkům". (28.07.2009)

Tento film je na svoju dobu, teda rok 1959 veľmi dobre natočený a mohol by sa kľudne porovnávať i s jeho mladšími súrodencami. Stalingrad je tentokrát sfilmovaný Západným Nemeckom čiže tu nemôžeme vydieť komunistický vplyv, čo mu určite prospieva. Spracovanie si zaslúži pochvalu, už len za verné predkladanie udalostí či za dejovú líniu nemeckého dôstojníka a mladej rusky. Záver príbehu je samozrejme veľmi silný a Peklo u Stalingradu si nemôže nechať újsť žiaden vojnový fanúšik. "Je to jen jedna armáda, postavte mi druhou." 90% (15.02.2009)

Velmi zdarily film o vychodni fronte z nemeckeho pohledu. Snimek donuti cloveka uvedomit si, ze Nemci, ac agresor, byli take jenom lidi. Poutava atmosfera s vynikajicim zaverem. Ocenuji i vsuvku s Rumuny, kteri se ve valecnych filmech moc neobjevuji. Jinak nesouhlasim s komentari typu " na tu DOBU dobry film " atd..., bud se film natocit umi nebo neumi a je jedno, jestli je natocen loni nebo v padesatych letech! (24.02.2009)