Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Dva samostatně stojící "projekty" násilně přes koleno naroubované do jednoho rotoskopického celovečeráku rozděleného kvůli tomu na dvě poloviny. Jedno je echt mrtě zevrubné nostalgicky-autobiografické povídání (jde o nonstop monolog) o tom, jaké bylo vyrůstání na předměstí Houstonu poblíž NASA v pozdních šedesátkách; doba, rodina, sousedé, výrobky, seriály, jídlo, hudba, Vietnam... A to desítky a desítky minut během nich neběží děj, nerozvíjejí se témata, postavy a nejde o nic jiného než představit okolnosti. Je to autorova podcastová stať "à la seriál Báječná léta" s nadbytečným, byť stylovým, obrazem. Poté je tu však i Linklaterovo chlapecké alter ego s bujnou představivostí, které během letu Apolla 11 popustí uzdu fantazii "co kdyby se lunární modul omylem naprojektoval a vyrobil o něco menší, že zachránit NASU před mezinárodním faux pas můžu jedině já při letu do vesmíru pro přípravu půdy pro Apollo 11". Každá z těch částí je sama za sebe vydařená, ale náladou, žánrem i "vo co gou" působí spíše jako dvě povídky; jedna "Jak se žilo" a druhá "Jak (ne)funguje dětská paměť". Výtečné, ale nesoudržné. (01.04.2022)

Hodně povedený film.  Richard Linklater nám ukazuje své dětství v době, kdy se dobýval Měsíc. Mám radost, že tento film vznikl. Velkou zásluhu na tom má Netflix, jelikož v běžné produkci by na to nikdo nedal peníze a absolutně volnou ruku. Linklater to využil na maximum a jeho film je svěží retro výlet. Už jen fakt, že film tvoří dvě části, kdy jedna vypraví snový příběh a druhá jen popisuje život v Texasu ke konci 70. let, je nesmírně zajímavé, originální a působivé. Možná to není divácky nejzábavnější film, ale vypovídající hodnotu má film obrovskou. Linklater si natočil osobní a hodně zajímavý film, a byla by škoda ho minout. (17.04.2022)

Pro mě osobně jeden z nejpříjemnějších filmů posledních let, který stejně dobře šlape jako komentář doby i jako zasněný coming of age příběh. Popisná expozice natažená na padesát minut nepozbývá skvělých nápadů a kreativní inscenace a pomáhá vykreslit tehdejší utopii, v níž lidé kolem futuristicky směřované NASA žili. A za zvuků Zagera a Evanse či Canned Heat přitom vzhlíželi k dalekému Měsíci, kde se společně s Armstrongem a dalšími viděli snad všichni dospívající chlapci. Zábavné, chytré i poučné - takhle bych si nabídku Netflixu představoval ideálně. 90 % (22.04.2022)

Tyhle nostalgické filmy mi začínají připadat jako velké klišé, protože jednak jich je v poslední době hodně a taky jsou si podobné jak vejce vejci. Ať už šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky nebo devadesátky, vždycky autoři vzpomínají na svoje dětství, vždycky to mají plné odkazů na tehdejší kultovní díla, u kterých nutně musí i ostatní, kteří v té době žili, stejně nostalgicky vzpomínat, vždycky je ta doba prezentována jako bezstarostná a nejlepší na světě, skoro vždycky to je jen sled scén či slepenec vykradených zápletek z jiných filmů a seriálů (což platí hlavně o Stranger Things)... Opravdu málokterý takový současný film se to snaží využít v něco víc a ačkoli jsem u Linklatera doufal, že Apollo 10 1/2 bude jeden z těch výjimečných případů, tak jsem se bohužel mýlil a dostal jsem obyčejný nostalgický film splňující do puntíku vše výše vypsané. Což o to, dětství to mohlo být hezké a doba příjemná (když teda byl člověk dítě), ale na mě se to nijak zvlášť nepřeneslo a přišlo mi to víceméně průměrné, až na pár scén. Kdyby aspoň ta fiktivní cesta na Měsíc byla víc zapojena do celkového kontextu a nepůsobila jako nějaký jiný příběh, asi bych byl značně spokojenější, protože o cestě na Měsíc jsem snil jako děcko taky a kdybych čirou náhodou měl možnost letět do vesmíru, hned bych ji využil i teď. Jenže takhle to ze svojí největší možné přednosti kvůli nepropracovanosti udělalo tu nejnudnější a nejmíň zajímavou část. Škoda. 3* (01.05.2022)

Nemám rád Linklaterov štýl, ale tu sa mu podaril. Príbeh je zaujímavý najmä v prvej polovici, potom to už bolo len o tom jednom, ale zaujímavá bola hlavne animácia a dobre boli tiež volené slová, ktoré pútali, človek sa vžíval do rozprávača. Šesťdesiate roky ma bavili, ten Mesiac už menej, ale pozoruhodný počin. (03.04.2022)