Vojna a mír IV: Pierre Bezuchov

Asi nejlepší díl celé série. Budu se muset opět opakovat - Bondarčuk zase překonal sám sebe. Tentokrát ale válečné scény byly nahrazeny těmi během požáru Moskvy. Vsadím se, že od té doby, co je tato ruská "matka měst" (tak to zaznělo ve filmu) podpálena, ani ten největší flegmatik nezůstane klidný (a což teprve cholerik, jakým jsem). Takhle jsou ty circa dvě třetiny filmu emotivní a hlavně depresivní. Už v předchozích dílech se mi zdálo, že nejlépe zahraná je postava Pierre Bezuchova ztvárněná samotným vládcem režisérské židličky. Něco mi říká, že sám Bondarčuk si to myslel také. Z jeho tvorby jsem neviděl vše, nicméně zde podává asi životní herecký výkon, v některých scénách znásobuje v diváku strach svojí démoničností. Dále bych se nebál označit Bondarčuka "mistrem paradoxů". Přece jen, už podruhé po sobě si vysluhuje pět hvězd, které bych za normálních okolností neudělil. Zde jsem se často od obrazovky odvracel, abych na to hyperdrama zapomněl. A jestli se nemýlím, tak většinou, asi tak v devíti z deseti případů pět hvězd uděluji těm titulům, na které dokáži upřeně zírat na obrazovku po drtivou majoritu minutáže. Nicméně tohle bude asi ta výjimka. To, že závěr byl vlastně takový happyend, mě narozdíl od DaVIDa´82 potěšilo, přece jen, takovou (pravidelnou) dávku emocí jsem nějaký ten pátek ve filmu neviděl. Stejně tak jsem dlouho neudělil nějakému filmu 100%. Tento film si je bez jakékoli debaty zaslouží. (21.03.2009)

Sergej Bondarčuk tentokrát nepreháňa kolosálnymi bitkami,t.j Slavkov a Borodine,nie je v popredí ani Bolkonsky,a ani Nataša Rostovová,ale samotný režisér ako Pierre Bezuchov,ktorý ostáva vo vyprázdnenej Moskve po taktike „spálená zem”,keď obyvatelia sa dávajú na ústup,hrdý Napoleon prichádza sem medzi porazených,ale uvítací výbor ho nečaká a veru,že pohľad na Moskvu v plameňoch je taký intenzívny,ako tieto dve bitky... Pierre má vlastne šťastie,že žije medzi týmito hrdlorezmi,ktorí sa snažia,čo najviac ľudí pobiť... (09.09.2014)

Dodržaná tradícia predchádzajúcich troch dielov. Scenár ma opäť moc neuchvátil, zato som si však užil skvelú výpravu a prvotriednu réžiu. V snímku sú scény, ktoré majú rozhodne oku diváka čo ponúknuť, napr. horiaca Moskva alebo scény so všeobecným chaosom, zmätkom, perfektne načrtnutým zúfalstvom, ale zároveň je tu aj nádej na lepšie zajtrajšky a pod.... Záverečné lyrizované scény mi však už sadli menej, prišlo mi to ako zbytočné a nudné naťahovanie. Celkovo so ságou ale veľká spokojnosť, prvotriedna filmarina, perfektná réžia, ktorá pozdvihne aj slabší scenár (prepáč Lev Nikolajeviči :D). 75/100 (08.04.2015)

Závěrečný díl Vojny a míru je poněkud zklamáním. Jasně, celá sekvence s hořící Moskvou je dokonalá ukázka apokalypsy, kamerové jízdy jsou opět špičkové, no zkrátka měl jsem pusu otevřenou a nedýchal jsem napětím. Jenže tu chybí bitva u říčky Bereziny a tady se mohl Sergej Bondarčuk, jak to umí jen on, vyřádit. Místo toho mi naservíroval pateticky blábolícího Kutuzova a celý konec této epopeje tak trochu míří do ztracena. (12.08.2012)

Mně k těm megalomanským bitvám a destrukci to melodrama sedí. Závěrečný díl Vojny a míru nešetří ani jedním. Přesto platí, že Bondarčuk ukočíroval jak formu, tak i obsah. Poprvé tu dochází k jistému přesycení - ale není divu, po megalomanském roce 1812 už skutečně není kam pokračovat ve spektáklu, kterým je tahle produkce především. Ačkoliv jsou skvěle zvládnuté i osobnější scény - třeba působivá poprava. Za pochvalu stojí, jak málo je to nasáklé propagandou (i když tu samozřejmě je, ale vyčítat by to bylo mimo realistické uvažování). (12.02.2013)