Wonka

PLUSY: Kouzlo viktoriánské Anglie, starosvětské uchopení, Hugh Grant, výtvarná stránka, vypočítavá domovnice Olivia Colman a její pomocník a asi i ten naivní snílek Timothée Chalamet. MÍNUSY: Absolutně nudné trio zlovolného čokoládového kartelu, nudní parťáci z prádelny, nevyužitý potenciál Umpa Lumpy, málo Rowana Atkinsona, občasná triková zaškobrtnutí, málo humoru, naivní a místy slabší muzikálová čísla. Celkově je to hravé, ale čekal jsem to hravější, zrovna jako výpravné a nápadité, ale čekal jsem to výpravnější a nápaditější. Paul King natočil feel-good vánoční pohádku pro celou rodinu, když ale budu hledat v nabitém televizním vánočním programu, zřejmě sáhnu po jiných jistotách. (28.01.2024)

Protože obecně moc rád muzikály nemám, vyděsil mne celý ten zpívaný úvod včetně všech těch černoušků v londýnských ulicích konce 19. nebo začátku 20. století, a docela dlouho mi trvalo, než mne tento šok přešel. Ale jakmile se rozjede děj (od lavičky, s geniální hláškou "Asi skutečně trochu přituhuje"), už to šlape jako hodinky až do konce, písniček již tolik není a jedna mne v dobrém uzemnila (páni ředitelé přemlouvající šéfa policie napotřetí). Navíc je v ději spousta odkazů, jemných rýpanců, jeden herec z Mighty Boosh (a ze seriálu je ostatně i to zoo), Hugh Grant jako umpa lumpa, vychytaných a skutečně dokonalých scén, Mr. Bean jako čokoholický farář s čokoholickými mnichy, hodně dobrých dialogů a hodně dobrých hlášek ("A neměli bychom raději vyřešit ty nevyřešené vraždy?") - a konečně i to vyznění je hodně pozitivní a v dnešní době hodně potřebné (nechci spoilerovat, jaké je tajemství čokolády Wonkovy maminky, ale plně s ním souhlasím). A černoušky mi vysvětlil starší syn (parodický overrun jako reakce na přepisování děl Roalda Dahla) a chybějícího otce zubaře zase mladší syn (Kdo asi pečoval o malého kluka, když mu umřela maminka? Tatínek, který o syna původně pečovat nechtěl.). Škoda jen, že jsem to viděl dabované (ačkoliv nutno uznat, že dabing je velmi povedený a také překlad musel dát fušku a povedl se myslím na výbornou), musím to zkouknout ještě jednou v původním znění a nejspíš půjdu o hvězdu výš. (08.01.2024)

Vzhledem k tomu, že Karlík a továrna na čokoládu byl burtonovsky osobitý/výrazný film, navíc stvořený dle neméně originální knižní předlohy, nabízí se srovnání. Zvlášť, když by se dal Wonka považovat za jakýsi prequel, protože pojednává o tom, jak se mladý Willík dopracoval ke své slavné továrně. Než začnu tak podotknu, že jako mlaďochovi mi ta burtonovsky pochmurná gotika velmi imponovala. Mrtvá nevěsta mě vysloveně nadchla. Ale s přibývajícími roky jsem třeba k Střihorukému Edwardovi o dost kritičtější a nové filmy Burtona mi moc radosti neudělaly. Najednou jsem v nich neviděl jen osobitý cool-funeral nádech, ale taky vlezle servírovanou dekadenci a pokřivenost...smrádek lehce tlejícího masa. A tuhle ne až tak cool mimoňovitost, v sobě má i Karlík. Takže když jsme u toho srovnání...Wonka ji nemá. Přitom je podobně barevný, fantaskní, srší moc pěknými nápady a je o sirotcích... . Kříženec Dickense a Dahla v pohádkovo muzikálovém kabátku. Jenže já nejsem příznivec slzopudičských příběhů o tom, jak osiřelé děti bojují s nepřízní osudu, nebo jak snílci bojují proti útisku a bezpráví s bezskrupulózními bídáky. Takže tahle část, společně s muzikálovými výstupy, mě neoslovila. Přesto jsem se díky pěknému vizuálu, bezelstně veselým nápadům a bizarním postavičkám nenudil. Wonka je i velmi dobře obsazený. Chalamet, Colman, Grant... kdyby měla moje milovaná Sally Hawkins víc prostoru, nejspíš bych se napojil i na tu poor orphan linku. Takže abych uzavřel tu srovnávací část. Wonka má s Karlíkem společného duchovního otce, tzn, svět R. Dahla, postavu čokoládomena Wonky a tím to končí. Tvůrci si šli svou cestou, která je z mého pohledu sice ne tak výrazná jako ta Burtonova, ale přitom je podobně hravá a originální...jen jemnější (vyznání lásky ve stylu...vaše oči jsou jako dva králičí bobky v misce pudinku, byl bohužel ojedinělý pokus, jak pobavit děti i rodiče najednou). Kdybych musel pro své dítě třeba v autobusu, vybrat jen jeden z těchto filmů, vyberu Wonku. Kdybych ale vybíral pro sebe, který z těch filmů vidět znova...volil bych mezi sledováním ubíhajících svodidel za oknem a Karlíkem. Pokud máte rádi muzikály a nedívali jste se na Wonku jen ze zvědavosti jako já, jednu hvězdu si k mému hodnocení přidejte. (23.01.2024)

Tvůrce Paddingtona si tentokrát vzal na paškál další rodinnou zábavu v podobě muzikálového originu Willyho Wonky s tváří Timothée Chalameta. Zdá se to být jako tutovka a tutovka to také je. Zábavná a barevná podívaná s parádním hereckým obsazením a která je rozhodně hodně přístupná, i přes věci, které se v ní dějí. Hugh Grant jako umpalumpa výborný. Tady mi ta jeho pitvořící poloha vůbec nevadila a dobře se sem hodila. Tohle snad nemohlo skončit ani jinak než hitem a uvidíme, co bude dál. (18.04.2024)

Docela hezky natočený, avšak tragicky přitroublý, brutálně homopřebarvičkovaný a účelově parazitický buzikál pro probuzené konzumní retardéry, okatě a marně ve své slaboduché prostotě usilující o fluidum románů Karla Ocasníka. Nenápaditá koňská dávka umělé hmoty, ke všemu tomu neštěstí prodchnutá bolševickou demagogickou manipulací velkobritských libtardů pod heslem „negr v každém záběru“, což je nejen bezskrupulózní stranické anální znásilnění autorova duševního vlastnictví a velké hnědé hovno na hrob vyhlášeného rasisty Dahla, ale také bezprecedentní diskriminace ťamanů, čmoudů, australopitéků, hadrových hlav, Indiánů i Inuitů. Úžasnému Timovi a jeho Čokotovárně to nesahá ani po úchylné kotníky a s Roaldovou nekonečnou fantazií, poetikou i nápady to má společného asi tolik co tasemnice s probiotiky. Pedošarmantní Šalamet, jakož i Dotační Hugo, nemají de fuckto co hrát, a tak jen na plátně uboze a prkenně čurákují dle vymatlaných neomarxistických not. Zaklapnout víko a spláchnout so barbiehajzlu! (28.01.2024)