Frankensteinova nevěsta

Nevím proč (a patrně se mi to ani nepodaří vysvětlit), ale cítím mírné zklamání. A hluboce nesouhlasím, že dvojka lepší jedničky. První Frankenstein byla klasika všech klasik, typický monster movie, dvojka... jen slabší odvar. Výborný film, to ano, avšak daleko slabší. Ale popořadě: začátek nádhernej, Shelleyovi a lord Byron, rekapitulace prvního dílu, postupně rozehrané drama a doktor Pretorius, krásně ujetý blázen se svými pokusy, to vše mě vysloveně nadchlo. NA rozdíl od většiny ostatních jsem ale byl hluboce zklamaný polidšťováním monstra, jeho maskou, tím, že začal mluvit... takže ani závěrečná část, kde řádil můj oblíbený Dwight Frye a byla stvořena překrásná nevěsta, to už nevytáhl do těch nejvyšších příček. Je to škoda, trápí mě, když je Karloff místo hrůzy směšný, ale tady k tomu došlo, a to měrou více než vrchovatou. Přesto není zdejší hodnocení zvlášť nadsazené, 80 procent si Whale za svůj (řečeno vinařskou terminologií) film s přívlastkem určitě zaslouží, ale já čekal maličko víc. (01.10.2013)

Po všech stránkách lepší než první díl - Frankenstein. Pokračování již nepůsobí tak béčkově a je vlastně prototypem všech podobných monster movies plných ďábleských doktorů, oživlých mrtvol, ztřeštěných vynálezů a vědeckých laboratoří. Krokem kupředu je hudební stránka, který v prvním filmu absentovala. Boris Karloff je nestvůra k pohledání a nenapadá mne, kdo by se k němu aspoň na kilák přiblížil. (18.05.2009)

Stejně jako u prvního zvukového Frankensteina rozkoš ze zpětného objevování kořenů popkultury, ale už toho není tolik poprvé (byť epizoda s poustevníkem nebo nevěstina maska patří k absolutní klasice) a díky vysokému rozpočtu a o čtyři roky pokročilejší technice je všechno až příliš normální – včetně lidového uvřískaného humoru nebo doprovodné hudby plné snaživé práce s leitmotivy. Jako opravdový film to pořád ještě nefunguje, ale zároveň už to pro mě nemá tu slastnou, bezelstnou bizarnost úplných začátků. A v neposlední řadě byla Mae Clarke nepoměrně rozkošnější Elisabeth než Valerie Hobson. (24.01.2017)

Možná jediný zástupce Universal Classic Monsters, o kterém se dá směle prohlásit, že je nestárnoucí klasikou. Ani ne tak horror jako spíš tklivý příběh nešťastného monstra toužícího po svém místě ve světě lidí. Borisi Karloffovi se tentokrát dostalo více prostoru a homunkulus tak získává mnohem zajímavější rozměry a zcela zastiňuje všechny už tak dosti nevýrazné postavy, z nichž negativně vyčnívá jen uřvaná a otravná komorná v podání Uny O'Connor. Tradičně skvělá je atmosféra, nádherná hra světel a stínů, kouzelná byla i etuda s trpaslíky ve sklenicích a vyvrcholení s Frankensteinovou nevěstou je pak asi to nejlepší z tohoto filmového vesmíru vůbec. A za něj pochopitelně pět hvězd. (23.11.2018)

Když v roce 2002 vysílali na ČT2 kolekci universalovských hororů (pod názvem Klenoty filmové hrůzy), podařilo se mi shlédnout pouze Frankensteinovu nevěstu. Když jsem se teď k ní po šesti letech opět vrátil, musím říct, že se mi líbila snad ještě více než tehdy a rozhodně je tento film mnohem koukatelnější než jeho první část z roku 1931. Nicméně Frankensteinova nevěsta už dnes nefunguje jako horor, ale jako regulérní psychologické drama, jehož nejpůsobivějšími scénami jsou ta v domě slepce a pak samozřejmě závěr. Karloffovi tu skvěle sekunduje postava dr. Pretoria, který je vlastně ve skutečnosti tím největším monstrem. Skvělý film. (27.04.2006)