Recenze (684)
Mighty Boosh (2004) (seriál)
Máloco mne tak zasáhlo jako Mighty Goosh. Monty Pythons, IT crowd, Officce. Ostrovní humor je něco, o čem jsem vůbec nevěděla, že mám celý život v sobě.
Nymfomanka, část I. (2013)
Hodnotím dílo jako celek. Připomnělo mi to trochu romány Ladislava Klímy, kde se hrdinové potácejí v nereálných kulisách a nereálných situacích a do toho plácají nějaká filosofická moudra. Mně nepřipadal jediný moment uvěřitelný. Lars míchá ženskou sexualitu s mužskou, takže výsledek je zcela nesmyslný blábol postrádající logiku, realitu i přitažlivost. Do toho se mísí jeho obvyklé téma satanisace ženy a navíc vykradl sám sebe ve scéně s chlapečkem. Je jasné, že se snaží (Lars) nějak vypořádat s vlastními erotickými démony, ale myslím, že by mu to šlo mnohem lépe, kdyby film nazíral z mužského úhlu pohledu. Zaplaťpánbu za dva humorné okamžiky, v každém díle jeden. Scéna s Umou Thurman a se dvěma Afričany-každá z nich si zaslouží jeden a půl hvězdy.
Nymfomanka, část II. (2013)
Hodnotím dílo jako celek. Připomnělo mi to trochu romány Ladislava Klímy, kde se hrdinové potácejí v nereálných kulisách a nereálných situacích a do toho plácají nějaká filosofická moudra. Mně nepřipadal jediný moment uvěřitelný. Lars míchá ženskou sexualitu s mužskou, takže výsledek je zcela nesmyslný blábol postrádající logiku, realitu i přitažlivost. Do toho se mísí jeho obvyklé téma satanisace ženy a navíc vykradl sám sebe ve scéně s chlapečkem. Je jasné, že se snaží (Lars) nějak vypořádat s vlastními erotickými démony, ale myslím, že by mu to šlo mnohem lépe, kdyby film nazíral z mužského úhlu pohledu. Zaplaťpánbu za dva humorné okamžiky, v každém díle jeden. Scéna s Umou Thurman a se dvěma Afričany-každá z nich si zaslouží jeden a půl hvězdy.
Matka (1996)
Na to, jak nesmírně blbé téma se režisér odhodlal zpracovat, výsledek nedopadl tak špatně. Několikrát rozvedený čtyřicátník se rozhodne, že bude hledat příčinu svých milostných neúspěchu v zasutých problémech se svou matkou. Nastěhuje se k ní a snaží se zanalyzovat jejich vztah a poučit se z něho. Ach, kdyby to i v životě fungovalo takhle jednoduše!
Martha, Frank, Daniel a Laurence (1998)
Přišlo mi to nesmírně blbé. Všechny postavy nesympatické a nejvíc ze všech Monika Potter.
Velká nádhera (2013)
Trochu moc dlouhá mozaika bizarních obyvatel současného Říma, kteří se od dob Felliniho ani trochu nezměnili.
Vše je ztraceno (2013)
Člověk by řekl, že film o jednom herci a žádném dialogu (žádné flashbacky!) bude nudit, ale opak je pravdou. Napínavý nezávislý film o boji (ne)stárnoucího Redforda s mořem. Někdy nezbývá, než aby člověk vsadil všechno co má, chce li se zachránit.
Walter Mitty a jeho tajný život (2013)
Po dlouhé době americký závislý (opak nezávislého) film, který mne nadchl. není tedy všem dnům konec a i v Hollywoodu se ještě dělají dobré filmy.
V Číně jedí psy (1999)
Něco mezi Adamovými jablky a Tarrantinovými Gaunery. Nezapomenutelné scény a hlášky. Kuchaři permanentně kouřící nad pánvemi, nejasně pohlavně orientovaný Vuk....polévejte ho ještě aspoň dvě hodiny. Geniální konec, který nám dává naději, že i my hříšníci, se dostaneme do nebe.
Láska podle předlohy (2007)
Trochu moc holčičí a nasládlé, ale dalo se na to dívat. Nevím, jestli je výhoda nebo spíš nevýhoda, že divák běžně nezná všechna díla Jane Austenové.