Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (349)

plakát

King Kong (2005) 

Fajn blockbuster, co byste taky furt chtěli. Líbilo se mi to, dokonce mi film ani nepřišel dlouhý - hluchých míst bylo docela pomálu, snad jen těch všelijakých příšerek mohlo být míň - dinosauři a domorodci by úplně stačili :)

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

Já nevím, co na tom všichni vidíte - další mírně nadprůměrné americké melodrama, nic až tak úžasného jsem na tom neshledala. Jasně, herci dobrý (ale dabing je tedy nic moc), ovšem děj je naprosto očekávatelný a ten konec jakbysmet - vůbec mě nepřekvapil.

plakát

Psí odpoledne (1975) 

První půlhodina je velmi svěží a i v dalším průběhu se najdou fajn nápady, ale s postupem času se film začíná dost táhnout; asi by nezaškodilo jej trošku zkrátit. A ještě končí depresivně, i když logicky. To jsou ale jediné zápory - herci jsou vynikající, scénář nápaditý, je to prostě dobrý film.

plakát

Battle Royale (2000) 

Neuvěřitelně nadhodnocené. Hrané anime, které si bohužel z žánru půjčuje to horší. Mizerné dialogy, mizerní herci, a kromě originálního nápadu film vrství klišé na klišé - hrdina, který chce poznat, co znamenal úsměv jeho umírající dívky a který se na konci raduje, že získal opravdové přátele, učitel kreslící sadistický obraz s jednou adorovanou dívkou (finálem naprosto zmrvená postava, jinak na začátku byla velmi osvěžující), zloduch, kterého zabíjení baví atd. Jednu hvězdičku za nápad a jednu za pár vydařených scén (hlášení), ale jinak je to slabé. Ta otřepaná klišé a strašné dialogy/výkony překousnout nemůžu.

plakát

Za všechno může láska (2003) 

Problém s filmem je ten, že je souhrnem dvou složek, které se ale absolutně neprolínají: vlastního dějě a prostředí. Myslím, že proto tu lidé film moc nechápou, a ani se jim nedivím. Já mám pocit, že jsem jej pochopila, protože jsem se dívala spíš na děj a všechny ty podivné události vnímala jako kolorit - nečinilo mi to potíže, jelikož to byl skutečně jen kolorit, který neměl pro děj význam a nebyl s ním funkčně propojen. Kdyby se to tvůrcům podařilo (viz Minority report), mohl vzniknout velmi zajímavý film. Druhá potíž je, že děj je strašně chudičký, a ještě k tomu zbytečně roztažený. Můžu však aspoň pochválit herce, a trocha atmosféry taky nechybí. A jsou mnohem horší filmy :)

plakát

Crash (2004) 

Film mě začal bavit až od scény s havárií, ale alespoň že vůbec :) Pak už přišlo více zajímavých věcí. Téma je dobře zvolené, herci dobří. Jen mi trochu vadí vykonstruovanost, která by možná byla menší, kdyby byl film maličko delší. Příběhy jsou docela fajn, a snaží se neukazovat postavy černobíle, ale v tom je trošku kámen úrazu, protože jsem měla pocit, jako by tvůrce jel podle schématu: ty ses tehdy projevil jako kretén, tak teď někoho zachráníš, ty jsi skvělý otec, ale ve své dodávce máš ..., ty jsi zloděj, ale uděláš dobrý skutek atd. Některých postav se to naštěstí netýká (Cheadle). Snaha říci, že lidé mají dobré a špatné vlastnosti je chvályhodná, a výše zmíněná vykonstruovanost z filmu neční až tolik, přesto zasloužil scénář trochu větší péči. Souhlasím s tím, že je film nadhodnocený, ovšem jen velmi mírně, a rozhodně se mi líbil víc než třeba Amorres perros nebo Magnólie, protože mi připadal celkově výraznější a ne tak roztahaný.

plakát

De-Lovely (2004) 

Film má velmi šikovnou koncepci a rozhodně nemůžu říci, že je špatný, ale: nudila jsem se. Můj mozek byl zaujat tím celkovým podáním, ale emoce se dostavily pouze na třech místech - kdy Kevin Kline učí zpěváka zazpívat svou píseň (milostného jiskření je tady víc, než mezi ním a Ashley Judd v celém filmu, což pokládám za přinejmenším zajímavé :)), dále v okamžiku, kdy skladatel své ženě předzpívává píseň z premiéry, na kterou se už nedostaví, a úplný závěr. To je trochu málo, na druhou stranu lepší než nic, a jsem ráda za originalitu.

plakát

Walk the Line (2005) 

Kvalita filmu za ****, to, jak jsem se u něj bavila za *****. Ani já se nevyhnu zdejšímu obvyklému srovnání s Rayem. Podobnost těchto filmů je cekem velká, ale je to jen díky tomu, že osudy zpěváků jsou podobné (tragédie v dětství, rozpad rodiny, drogy), jenže takové paralely by se daly najít třeba i s Elvisem (vojna v Německu, úspěšná nahrávka v Sun Studios, brzký sňatek, prášky atakdále). Osudy jsou podobné, ale film je úplně jiný, alespoň pro mě. Zatímco u Raye jsem se první dvě hodiny nudila, protože mi přišel strašně staticky podaný (kromě hudby), a až v poslední půlhodině začal být děj trochu zajímavý, tak tady je to naopak: první půlhodina nic moc (a na první scény), ale jak nastoupí první hudební čísla, film získá fantastický DRAJV. Je to nesporně zásluha režiséra, který umí využít zkratku v ději, a hlavně Joaquina Phoenixe, který tu neuvěřitelně zaválel herecky i pěvecky. Jeho výkon mě naprosto fascinoval, vydržela jsem se mu celý film dívat do obličeje, a když jsem později o filmu přemýšlela, několikrát mě napadlo "Johnny" místo "Phoenix" (pak mě to zase přešlo, ovšem v tu chvíli jsem to tak cítila). Tím nechci říct, že by Cashe napodoboval příliš - podle mě jeho vklad jako herce do role je přesně akorát. U Foxxe v Rayovi jsem měla někdy pocit, že to s tou věrností předloze až přehání, a místy spíš trochu imituje. Ve Phoenixově stínu zůstávají i ostatní herci, třeba Reese Witherspoon hraje i zpívá velmi dobře, ale její role je prostě v "Big Fat Shadow" Cashe/Phoenixe. Nechápu, proč je spousta lidí taka vyvalená z toho, jak je tu Reese proměněná a skvěle hraje - kdo viděl například Maniaka, ví, jak je tato herečka schopná a jaké má charisma. Tento film možná nemá úžasný scénář, ale je velmi dobře sestříhaný, zahraný, disponuje perfektními hudebními čísly, a vůbec - je to jeden z mála filmů poslední doby, který mě dokázal strhnout.

plakát

Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů (2005) 

Pět dávám proto,že je film má konečně slušný scénář i herecké výkony, je lepší než Klony útočí, a má rysy vekofilmu. Určitě bych však přidala pár minut na podrobnější rozvoj postav a dovysvětlení. Zajímalo by mě, jaké jsou nové scény na DVD. Jedna věc mi tam ale strašně vadila (když pominu hojně propírané dialogy) - těhotenství Padmé. To ani v supermoderní době techniky a medicíny nedokáží ženě z vyšších kruhů zjistit, že čeká dvojčata, všechno až u porodu? Nedokázal by to poznat ani Anakin skrze Sílu? S tím souvisí dle mého i nedořečení, jak Vader zjistí, že Padmé přeci jen stihla porodit, bude pátrat po synovi a dceru jaksi vynechá... Na druhou stranu je mi jasné, že tohle už se do filmu vejít nemohlo a střih koncových scén se mi v podstatě líbil. Jen nesouhlasím s tím, že bylo ve filmu vše vysvětleno a dořečeno.