Páně

Řekněme si narovinu, že se tomu moc vytknout nedá. Počínaje asi nejsugestivněji pojatou bitvou na počátku, až po romantické finále. Opravdu málokdy se vidí tak temně a inovátorsky pojatá bitevní sekvence jako na počátku tohoto díla, před tím smekám. Coppola vůbec celému dílu propůjčil skvělou atmosféru a svébytnost jíž prodchnul snad každý záběr. Skvěle zapamatovatelná hudba je plus vždy, tak je tomu i zde. Gary Oldman, dámy a pánové, to je herecký majstrštyk a Drákula jak hrom! Ať už natočil či natočí natočí cokoliv, pro mne zůstane navždy Drákulou. Vemkoncem, je mi fakt jedno jak moc se to odchyluje od knižní předlohy. Tohle je prostě veledílo.

V tomhle díle je vše tak jak má být. Obrovské křižníky Impéria defilují za zvuků Imperiálního marše, lord Vader je zlý až mrazí. A co teprve kráčející tanky Impéria. Tohle se prostě musí.

Také myslím, že v mém případě není co řešit. Neváhám ani chvilku, protože jsem se bavil opravdu skvěle a styl spolu s intenzitou použitého humoru mi lahodil maximálně. Dílo v určitých chvílích inklinuje k určité přeplácanosti všeho, to je ale jediná moje malá připomínka, zároveň však chápu nadšení a maximalismus Guillerma Del Tora v tomto směru. No a když ještě připočítám zatraceně sexy a zároveň tak nějak romanticky krásnou princeznu Nualu... já si to prostě užíval.

Nejcitlivější z citlivých Spielbergů. Steven přes věškeré přípravy patrně prožíval zvláštní období, když točil A.I. Míra emocionální přepjatosti je párkrát spíše až překročena. Nicméně zrovna já jsem člověk, kterému toto rozhodně nevadí, pakliže se to propojí s přesvědčivým hereckým a vizuálním podáním. A to zde bylo splněno. Chladný svět zítřka omývaný bouřlivým oceánem emocí. Morální podtext je samozřejmě dán. Trefa.

Rozhodně bych nevylučoval, že Aja v budoucnu natočí vyjímečný film. Talent na to má. V případě Zrcadel se tomu tak ještě nestalo. Námět rozhodně není vůbec špatný, naopak v sobě skrývá velký potenciál, zde ovšem žalostně nevyužitý. Pointa s ukrytým "démonem" v zrcadlech mi přišla spíše úsměvná, čekal jsem přeci jen něco více originálnějšího. Při projekci filmu jsem se ovšem vůbec nebál, což je chyba a i těch dobrých lekaček je pomálu. Občas se sice dostavila mírná husí kůže, ale to je málo.Velice dobrá atmosféra opuštěného obchodního domu, ale... To by nebyl Aja, aby nezařadil "standard" svého repertoáru a to sice krvavé gore scény, bohužel jednu (podřezání) zařadil hned na začátek, čímž pro mě začínal film, u kterého bych se měl spíše bát, zcela nevhodně. Jako klad bych viděl opět skvělou hudbu od Javiera Navaretteho a závěrečnou scénu, která je příjemná. Čili tentokrát za tři hvězdy s nadějí pro budoucnost....

Děsivý příklad toho co se dá označit za "megafilm". Během projekce jsem několikráte chtěl film jednoduše vypnout a ukončit tak trýznivý zážitek. Není to proto, že by trpělo mé ego, ale má duše. Ano, děkujeme za přehlídku stupidních dialogů, za hloupé postavy, snaha byla. Děkujeme, nikdy více !

Neuvěřitelný film, jenž vás pohltí. Neuvěřitelná hudba, jenž vás pohltí. Nechte se pohltit! Když jsem šel kdysi na Faunův Labyrint do kina, netušil jsem, že si odnesu jeden z nejkrásnějších filmových zážitků ve svém životě. To, že jsem neměl žádná očekávání, tomu logicky napomohlo. Každá minuta tohoto filmu je jedinečná a je třeba jí bezezbytku prožít. Neskutečná křehkost ba dokonce etereálnost , je občas narušena naturalisticky brutálními scénami. Ale vše do sebe zapadá skvěle, vše je na svém místě jak má být. Originalita jde ruku v ruce s precizností. Nadpozemská hudba od Javiera Navaretteho příjemně kolaboruje s brilantním obrazem. Herecké výkony jsou nadstandardní a především Ivana Bauquero je naprosto k sežrání. Navíc velice příjemně mi zde zní španělština. Guillermo del Toro vytvořil dílo, které je jeden velký sen a vytvořil ho zcela podle své vlastní představivosti, což lze definitvně chápat jako největší plus. Film ke konci neztrácí dech a finále mě kupodivu velmi uspokojilo. Pro mě nejlepší film Del Tora !

Nejvíce se mi na tom líbil především slušný nápad (byť vykradený) a dějový spád, který nenudí. Christian Bale jako vždy nadstandard. Ovšem, scény při kterých trochu zapochybujete, tu jsou v míře značné. Jakoby to vše bylo šito příliš horkou jehlou. Ale vem to čert. Dívá se na to skvěle, prostě se vypnete a jedete. Geniální scénky se štěnětem bernského salašníka, či co je to za medvídkovitou rasu. Musí se.

Nolan udělal z Batmanovského fenoménu definitvně moderní záležitost se vším všudy. Po určitém smírném ladění Batman begins jsem přeci jen doufal v návaznost, ale dočkal jsem bohužel celkového uchopení, které nemohu a nebudu asi nikdy respektovat. Nolan prostě pojal Batmana zcela po svém a novodobě. Postavil hlavního hrdinu před zásadní dilemata a různé pohledy na dobro a zlo. Zůstaly vtipné hlášky (vděčná to věc), strhující tempo, výtečná gradace příběhu a audiovizuální perfekcionismus. Když si k tomu přičteme ještě nezapomenutelné Jokerovy kreace (na kterých to celé stojí ať už chcete nebo ne) a vůbec skvěle obsazené postavy, musí se stát pro většinu lidí Temný rytíř kultem. Ne však pro mne. Gotham city už není tím temným bizardním místem, které jsem miloval. Zůstalo jen jakési skleněné sterilní město plné mrakodrapů. Mému srdci bližší už navždy zůstane, přes nesporný Nolanův majstrštyk, jedině Burtonovské pojetí Batmana a jeho světa. Neříkám tím, že na Nolanovském pojetí je něco špatně, to vůbec ne. K mému srdci však mnohem více promluvil Burton a jeho prapůvodní, více komiksové podání.

Dokonalý trik je moje filmová láska. A jak vlastně lze vůbec popsat lásku....? Dokonalý trik je film ve kterém jsem si prostě zamiloval všechno. Srdíčko zaplesá nad skvělými herci, počínaje mým oblíbencem Christianem Balem a Andy Serkisem konče, i Hugh Jackman podal naprosto skvělý výkon. Vnitřní napětí a slastné chvění jsem prožíval po každou vteřinu tohoto filmového skvostu, až do gradujícího finále. Mnoho bylo již řečeno, zbývá už jen uvidět. Uvidět a prožít, uvidět a klidně zemřít.