Klenotka

Tohle je tak nádherný film, že se to nedá ani správně popsat. Po téměř padesáti letech okouzluje stále stejně, a to o něčem vypovídá. Audrey Hepburn je tu krásná, výborná a okouzlující a přeměna její dívky/princezny do ženy je přirozená. Gregory Peck je výborný jako už trochu ošuntělý, přesto charismatický a sympatický novinář. Závěr tomuhle filmu dodává zvláštní sílu, které by možná zmizelo, kdyby byl jiný. Po druhém shlédnutí je ještě lepší, a myslím, že to je přesně to, co řadí Prázdniny v Římě do mé osobní Top Ten.

Silné čtyři. Nolan v mých očích Insomnii a Dokonalý trik nepřekonal. V podstatě vzal klasické zlodějské téma, přidal další téma "kradení myšlenek" (které se hlavně v knihách vyskytuje a je tu a tam i dost podrobně popsáno), hodil tam talentované a sympatické herce, a celé to zabalil do úhledného balíčku sci-fi s výbornou hudbou a originálními efekty. Nolanovo kouzlo spočívá v tom, že se často vymyká. Snaží se o to i tady, ale u mě osobně se mu to už tak moc nedaří. Všechno je tu výborné, hudba, herci, parádní bojové scény v "beztížném" stavu, ale přesto tomu něco chybí. Možná se to tu už snažil hrát trochu moc mainstreamově, možná by bylo fajn, kdyby někdy postavil do hlavní role ženskou hrdinku, protože i tady jsou obě jen do počtu - Marion i s minimem prostoru dělá maximum - a Ellen Page tu slouží jako ten vykulený zelenáč, a zjišťujeme informace jejím prostřednictvím - čili se pořád hodně ptá. A třeba kdyby tenhle film nechal opravdu čistě jen jako "zlodějský film" bez těch posledních dvaceti vteřin filmu, tak by to fungovalo líp. Rozhodně ve mně tenhle film zůstane, a to se cení. Jen je to zkrátka "pouze" dobrý Nolan.

Tisíckrát ohrané téma nesourodého páru na opuštěném ostrově, které nenadchne ani neurazí. Neměla jsem problém toho zarostlého pilota Fordovi věřit, Anne Heche tradičně sympatická, spolu jim to poměrně klapalo, ale nevidím důvod, proč si tenhle film pouštět znovu.

Nebylo to špatné, ale trochu přeplácané. Ze scénáře odkapávaly nápady, včetně vsunutých parodií či narážek, celý komplex muzeí dával obrovskou možnost si s tím pohrát, ale to se do jednoho filmu prostě nacpat nedá a asi se o to neměli moc pokoušet. Dialogy byly místy o poznání pitomější a Ben Stiller vypadal otrávenější než kdy dřív. Vydělával si na na nájem v povinném sequelu a je to bohužel znát. Nejsem z těch, kdo se připojí ke křiku typu "Levy je průměrný režisér", protože režie tady byla ten nejmenší problém a s tím materiálem se moc dělat nedalo. Každopádně jsem čekala o trochu víc, protože první Noc v muzeu se mi dost líbila.

Hodně zajímavý a povedený film. Prvních pár minut mě ovládlo čiré nadšení z použití různých grafických doplňků k popsání počtu pohybů štětcem a podobně, a kdybych nevěděla, o co jde, asi bych byla stejně zmatená jako hlavní hrdina. Ten se opravdu pohybuje filmem jako někdo, koho jen sledujeme, jako postavu, jejíž život někdo tvoří. Will Ferrell je jeden z mála komiků, které mám problém brát vážně ve vážnějších polohách. Tenhle problém s Jimem Carreym nebo Stevem Carrellem nemám, Ferrellovi by tu ale možná trochu víc projevu neškodilo. Na druhou stranu si říkám, že přesně takhle měl působit on, i ten film - uťáplý úředník, žijící jen pro svá čísla, objeví vitální živel v podobě skvělé Maggie Gyllenhaal, a to změní jeho život - a on vedle ní působí pořád stejně, jen mu dodá chuť do života. Kdyby Ferrell netočil poslední dobou takový balast a dělal víc filmů jako tenhle, možná by ho lidi zase začali brát vážně.

Výborný nápad, který ale trochu vyšumí. Chápu, že v klasickém animáku musí být dojemné rodinné setkání a proslov, láska, hrdina proti své vůli atd., ale tady to bylo jaksi navíc. Nenasmála jsem se tolik, jak jsem doufala, a i když tam bylo pár pěkných narážek, nejvtipnější momenty byly jen ty, kdy otec zvedl obočí a ukázal oči. Skvělý a originální nápad, pro mě ale bohužel jen za tři hvězdy, protože mi to v hlavě nějak nezůstalo a nic to ve mně nezanechalo (narozdíl třeba od Jak vycvičit draka nebo Toy Story 3)

Příjemná letní jednohubka.

V Districtu 9 si člověk může hledat podtext o čemkoliv, nebo si jen užít výbornou sci-fi. Nebo to obojí smíchat. District 9 zase na první pohled nenabízí nic moc originálního v rámci příběhu - protekční, poněkud neschopný zeť velkého šéfa dostane na starosti velkou akci přemisťování mimozemšťanů, a jelikož jimi sám pohrdá, nemá s tím problém. Ve chvíli, kdy se následkem vystavení neznámé látky, začne v jednoho měnit, začne se na všechno dívat jinak a na konci pomůže jednomu uprchnout. Jeho přerod z antihrdiny, který je spíš jednodušší, ale přesto ho člověk nemůže úplně nesnášet kvůli lásce k jeho ženě, a proto, že tomu, co dělá, opravdu věří. Na konci je z něj klasický hrdina proti své vůli, a navíc je celý konec poměrně depresivní, ale otevřený, což snad nepovede k pokračování. Sharlto Copley v pohodě utáhne celý film, a jeho Wikus je celou dobu uvěřitelný uťáplý úředník, který se změní v naštvaného akčního hrdinu. Jacksonova producentská ruka je tu znát ve chvíli, kdy se trhají končetiny, či Wikusovi padají nehty a zuby. Ale v tomhle případě to není jen bezúčelné "fuj", ale patří to k určité syrovosti celého filmu a Wikusova přeměna je tak postupná a divák ji prožívá s ním. Celé je to pak taky tak trochu očividně splnění snu (několika) kluků, kteří si doma na dvorku chtěli natočit sci-fi a dostali na něj 30 miliónů dolarů, které beze zbytku využili.

Bylo to přehnané, hlučné, beze smyslu a děje, a přesto skvělé. Narozdíl třeba od G.I. Joe, který byl taky slepencem bez děje, tady jsou si herci vědomi toho, že hrajou v něčem, co slouží částečně jako poklona klasice, která ale pochází z 80. let a tak to celé brali jako legraci a očividně si tu jízdu maximálně užívali. Každý z představitelů musel zaplnit díru po svých předchůdcích a zvládli to dobře. Pro mě byl ale asi nejlepší Sharlto Copley, který se jen po dvou filmech zařadil mezi mé oblíbence, a ačkoliv je tu místy neprávem dost v pozadí, scény, v kterých je, si krade pro sebe. Bradley Cooper vypadá dobře, jak se očekává a Liam Neeson už se dopracoval do stádia, kdy je prostě výborný jak ve vážné, tak akční nebo úplně nevážné roli. Jessica Biel mi vůbec nevadila, a odhodlanou vojandu ustála celkem s přehledem. A hlavně tam byla proto, aby se pánové měli vedle akčních scén na co dívat. Je škoda, že kvůli nižším tržbám nejspíš nebude pokračování, protože zrovna tady by to vůbec nevadilo. Plný počet ale dát nemůžu, protože na konci už to přece jenom moc skřípalo a z toho zběsilého střihu mohli taky trochu ubrat. Jinak ale silné čtyři.

Dlouho jsem neviděla český film, který by měl tak tísnivou atmosféru. Všechno, od hudby až po vizuální stránku, i určitou odtažitost hlavních hrdinů, ji podporuje. Celý film se odehrává v asi třech interiérech a jednom exteriéru, a to všechno působí hodně klaustrofobicky a tísnivě. Postavy nejsou kladné, záporné, Emil není jen špatný a Hana ta dobrá. Právě ta určitá odtažitost nám dává možnost je nesoudit, jen sledovat, protože udělat si názor vlastně v tomhle případě nejde. Válku dnes už pamatuje málokdo a Emilovy pohnutky, nebo Haninu tendenci "bláznit" po třech letech v bytě (s hrozbou toho, že když se půjde někam bavit, bude jí to dost možná stát život) dost těžko někdo pochopí. Emil je normální lidská bytost, a je veden nejlepšími úmysly. Těmi je ale, jak známo, dlažděna cesta do pekla a z lásky a ochrany se brzy naopak může zase stát také něco úplně jiného. Hana pod tíhou bezmocnosti podniká čím dál odvážnější výlety, kde flirtuje s promítačem filmů, a vydává se tak na cestu, z níž není návratu. Celé to pak spěje k nějakému tragickému konci, jen až do konce nevíme, co se vlastně stane a co bude tou poslední kapkou. Zdánlivá banalita, která po třech letech trýznivého strachu, osamělosti a napětí, stačí k tomu, aby Hana i Emil udělali emocionální a nezvratná rozhodnutí.