Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (612)

plakát

The Punisher: Dirty Laundry (2012) 

Komiksový antihrdina Frank Castle alias Punisher se objevil už ve třech fimových zpracováních (v letech 1989, 2004 a 2008) a v roce 2012 se objevil tento desetiminutový filmeček, ve kterém si Frank chce jenom vyprat své špinavé prádlo, ale krapet se to zvrtne...Postavu Punishera ztvárnil Thomas Jane, který ho hrál už ve verzi z roku 2004 a musím se přiznat (při vší úctě k Dolphu Lundgrenovi a Rayi Stevensonovi), že právě Thomas mi na Franka sedí nejvíc. Mimo Thomase si tady střihne roličku prodavače taky Ron Perlman. Ačkoli je Dirty Laundry v zásadě polo-profesionální projekt, tak mu nechybí patřičná atmosféra a brutalita a na relativně malém prostoru se podařilo odvýprávět ucelený příběh, který na postavu Punishera naprosto přesně pasuje. Ukázkový příklad povedeného krátkometrážního snímku.

plakát

Mrazík (1964) 

Počítám, že je asi zbytečné, se příliš rozepisovat o pyšném a chvástavém Ivanovi, hodné a pracovité Nastěnce a mocném Mrazíkovi a jeho berle Mrazilce, protože tuhle v ČR s přehledem nejpopulárnější ruskou/sovětskou pohádku viděli snad téměr všichni. Na Mrazíkovi je však nejvíce zajímavé, jak se o jeho popularitu postaral překlad a především dabing. Zde totiž dabéři opravdu hrají společně s herci na plátně a na výsledné práci je to opravdu vidět. Především se to ukazuje na postavě Baby Jagy, která je mistrně nadábována Františkem Filipovským a též skvěle zahrána Georgijem Milijarem. Ale i například Josef Zíma, Eva Klepáčová nebo Otomar Korbelář svými výkony vyzdvihují snímek na vyšší úroveň, což platí i o samotných hercích a herečkách. Ať to však nevypadá, že popularita snímku těží jenom z českého dabingu, on totiž i příběh není vůbec špatný, byť se rozjíždí trochu pomalu, především s příchodem Baby Jagy a Mrazíka pak začne mít pořádné grády a je dostatečně poutavý, zábavný i s nezbytným morálním ponaučením. Mrazík je tak naprostá vánoční klasika na kterou jednou za rok nemám žádný problém se opět podívat.

plakát

Hlavně nezávazně (2011) 

Vzhledem k tomu, že má znalost současných romantických komedií není příliš velká, rozhodl jsem se rozšířit si trochu obzory shlédnutím tohoto snímku, který se tématicky věnuje tzv. kamáradství s benefity. Adam (Ashton Kutcher) se po rozchodu se svou přítelkyní rozhodne, že si bude více užívat nezávazných vztahů, naproti tomu mladá doktorka Emma (Natalie Portman) se také nechce příliš vázat a navíc na plnohodnotný vztah ani nemá ani čas. Tihle dva se dají dohromady pouze za účelem provozování kopulačních pohybů, otázka však je, jak dlouho jim tento vztah vydrží bez toho, aby se jeden do druhého nezamilovali...No příběh má v zásadě očekávatelný průběh a žádné větší překvapení v něm nenajdete. Na druhou stranu se na film celkem dobře kouká, děj pěkně odsýpá, sem tam se člověk i pousměje, což je však také díky ústřední dvojici, Natalie Portman a i Ashton Kutcher jsou dobrá dvojka a potěšil mně i Kevin Kline v roli Adamova otce. Hlavně nezávazně je tak příjemným, nenáročným filmem, který navíc není přehnaně romantický.

plakát

Někdo to rád horké (1959) 

Jedna z nejznámějších a také nejlepších "převlékacích" komedií vypráví příběh dvojice muzikantů - Joea (Tony Curtis) a Jerryho (Jack Lemmon), kteří se na útěku před mafiány převlečou za dvojici muzikantek Josefínu a Dafné a přípojí se k dívčí kapele při jejich turné na Floridu...Snímek je především hereckým koncertem pánů Curtise a Lemmona (pochvalu zaslouží také skvělý český dabing v podání Eduarda Cupáka a Vladimíra Brabce). Pozornost zaslouží také Marilyn Monroe jako kráska Sugar, která zde dobře dokázala prodat své přednosti a za zmínku stojí také Joe E. Brown, který skvěle ztvárnil milionařé Osgooda Fieldinga III., nápadníka Dafné. Ty všechny vedl režisérskou rukou slavný Billy Wilder, který dokázal výborně zachytit atmosféru konce 20. let, ať už v zasněženému Chicagu nebo na slunné Floridě, svůj díl na tom má i použití černobílého filmu místo tehdy už tradičního barevného. Někdo to rád horké je tak komedií na kterou se příjemně kouká i po vícenásobném shlédnutí, především díky ústřední trojici herců, jisté režii, skvěle napsaným dialogům, vtipným hláškam a skvělé jazzové atmosféře.

plakát

Jako za starejch časů (2012) 

Val (Al Pacino) je po 28 letech propuštěn z vězení. Před branami věznice už na něj čeká jeho nejlepší kámoš Doc (Christopher Walken) a Val si chce svůj návrat do společnost pořádně užít. Netuší však, že Doc dostal za úkol Vala zabít do zítřejšího dopoledne...Pokud se v nějakém filmu sejdou hned tři oscaroví veterání určitě to stojí za pozornost a v případě tohoto snímku je právě obsazení tím největším lákadlem. K Pacinovi a Walkenovi se v průběhu přídá i Alan Arkin, takže celkově je to silná sestava, navíc jejich výkony patří k ozdobám tohoto snímku. Z ostatních herců a hereček mne nejvíc zaujala sympatická Addison Timlin. Snímek si po celou dobu uchovává příjemnou staromilskou atmosféru zcela v duchu svého názvu a prakticky jediným výdobytkem moderního světa je Dodge Challenger, ale i ten si udržuje klasické linie. Zatím se ode mne film dočkal především pochval, takže je na čas na trochu kritiky. Ta směřuje především na scénář potažmo příběh, který má některé slabší momenty a zhruba ve dvou třetinách stopáže se už celkem solidně táhl, ale poslední půlhodinka to naštěstí zachraňuje. Přesto však tento snímek o gangsterském přátelství stojí za to zhlednout, už jenom kvůli ústřední herecké trojici, stylové atmosféře a povedenému sountracku.

plakát

Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (1992) 

Ten Kevin (Macaulay Culkin) má ale smůlu (nebo spíš štěstí), před rokem zůstal sám doma a tentokrát se ztratil na letišti a nasedl do letadla, které místo do Miami, kam mířila celá jeho rodina, letělo do New Yorku. Naštěstí má Kevin kabelu svého táty a v ní kreditku i hotovost, takže mu nic nebrání se ubytovat v hotelu Plaza a užít si pořádné Vánoce v New Yorku... Ve sportu obecně platí, že vítězná sestava se nemění, což platí i o tomto pokračování, Na režisérskou židl znovu usedl Chris Columbus, hudební motivy opětovně dodal John Williams a to samé platí i o hereckému obsazení, které tentokrát doplňuje třeba Tim Curry se svým typickým úsměvem nebo mladý Rob Schneider. Horší je to už ale s příběhem, který je vlastně to samé co jednička, akorát v New Yorku. Kevin si užívá samoty, spřátelí se s osamělou ženou (Bredna Fricker), potká povedenou dvojici zlodějů Marva (Daniel Stern) a Harryho (Joe Pesci), nachystá na ně své pověstné pastičky a nakonec si bude přát být se svou rodinou. Ale i když je to už všechno jednou viděné, tak je to pořád zábava a navíc prostředí New Yorku celý příběh pěkně zpestřuje. Snad jenom ta délka nebyla úplně ideální, takhle se tady najde pár slabších míst, ale jak jsem už napsal pořád je to slušná vánoční komedie.

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

Vítejte v budoucnosti, kde vzniklo nové povolání jménem looper. Looper je nájemný zabíják, který má za úkol zabít osobu poslanou z budoucnosti, ve které už lidé mohou (ilegálně) cestovat časem. V této budoucí budoucnosti je však velmi obtížné zbavit se těla a tak se ona osoba posílá do minulosti. Jedním z looperů je také Joe (Joseph Gordon-Levitt), jehož další kontrakt je on sám. Jeho starší já (Bruce Willis) však pláchne a Joe jej musí najít, jinak ho nečeká žádná budoucnost... No první co mne napadne u charakteristiky tohoto snímku je originalita. To platí především o příběhu, jeho provedení už je tradičnější, ale samotný příběh je zajímavý, napínavý a plný dějových zvratů a celé to má myšlenku, takže pozornost zaručeně udrží. Navíc oba Joeové Joseph a Bruce podali kvalitní výkony a k tomu připočtěte fešnou Emily Blunt a Jeffa Danielse, v pro mne netypické záporácké roli a dohromady to dává solidní herecký základ. Na snímku jde vidět, že neměl neomzený rozpočet, především co se týče prostředí, které vypadá prakticky jako naše současnot, ale i tak působí sympaticky. Režisér a scénárista Rian Johnson dokázal, že asi sci-fi bude pro něj ideální žánr, protože tady udělal pořádný kus dobře odvedené práce a Looper je vskutku kvalitním sci-fi kouskem.

plakát

Hobit: Bitva pěti armád (2014) 

Inu prequely (ale v zásadě také sequely, rebooty nebo remaky) to nemají nikdy jednoduché, protože jsou často velmi kriticky srovnávány se svými slavnými předchůdci, což je také případ celé trilogie Hobit. A pozice Hobita nebyla vůbec jednoduchá, protože pokoušet se vyrovnat nebo překonat Pána prstenů je téměř nemožné, přesto si však myslím, že Bílbův příběh obstál se ctí, byť kvalit Frodových dobrodružstí nedosahuje, a vyprofiloval se jako zábavná pohádková fantasy, která také má své silné momenty a charaktery a místy se velmi podobá svému předchůdci, ale jede si svou vlastní cestou. Tím se konečně dostávám k závěrečné části, ve které, jak už napovídá podtitul, půjde především o bitvu na úpatí Osamělé hory, která s konečnou platností určí jejího nového majitele. A tentokrát je ten podnázev poměrné přesný, protože bitva a různé dějové linky s ní spojené zabírají podstatnou část stopáže. Pokud chcete vědět, kteří hrdinové dostanou nejvíce prostoru, stačí se kouknout na plakát, ale do popředí příběhu se dostává především Bilbo (tradičně skvělý Martin Freeman) a Thorin (Richard Armitage, který dokázal věrně zahrát onu "dračí nemoc"). Upozazděna je tentokrát většina trpaslíků, na které zkrátka nezbyl prostor. Jednou z častých výtek předchozích dílů byla dějová prázdnota a zní pramenící nuda. ale to zde nehrozí, protože se pořád něco děje. Film samozřejmě není bezchybný, jeho hlavní problém vidím v tom, že je moc krátký, především závěr snímku je na poměry Petera Jacksona až nezvykle rychlý a takových 20 minut navíc by určitě pomohlo uzavřít celý příběh, ale těch se nejspíš dočkám v rozšířené verzi. Ze všech třech dílů je pochopitelně tento nejtemnější a nejvážnější a je notně vzdálen od odlehčené Neočekávané cesty. A právě proto zde občasné vitpné momenty působí vzhledem k celkové atmosféře spíše rušivě. Přesto jsem si užil každou sekundu filmu, protože vše (herci, příběh, tempo, atmosféra) šlapalo, jak mělo a já děkuji Peteru Jacksonovi za tento výlet do Středozemě, bylo fajn se vrátit.

plakát

Machete (2010) 

Bývalý federální agent Machete (Danny Trejo) bojuje ve jménu všech poctivých přistěhovalců proti zkorumpovanému senátorovi (Robert De Niro) a jeho pohůnkům...Klobuk dolů před Robertem Rodriguezem, že dokázal zrealizovat původně jenom fiktivní trailer z projektu Grindhouse do podoby regulérního filmu a přitom udržet zábavnost celého snímku na stejné (ne-li i trochu vyšší) úrovni jako v případě tříminutového traileru. Machete je tak zcela prvoplánové béčko, ve kterém nechybí téma zrady a pomsty, brutální akce, drsné (a taky notně vtipné) hlášky, trocha nahoty, řízný soundtrack, různé drobné vtípky a plejáda známých i pozapomenutých herců a hereček. Kromě skvělého Dannyho Treja tady máme Roberta De Nira, Stevena Seagala, Jessicu Albu, Michelle Rodriguez, Jeffa Faheyho, Cheeche Marina, Lindsay Lohan, Dona Johnsona nebo "krále kečupu" Toma Saviniho. Docela nesourodá skupina, která však dohromady dodává filmu to správné kouzlo a styl. Machete se samozřejmě nebere moc vážně a tak je třeba k tomuto filmu přistupovat. Pokud tedy příjmete pravidla, dostane se vám vskutku královské porce "brakové" zábavy.

plakát

Grindhouse: Machete (2007) 

Jeden ze čtyř fiktivních trailerů z projektu Grindhouse o který se, stejně jako v případě Planety Teror, postaral Robert Rodriguez. Tomu stačilo obsadit do traileru Dannyho Treja a měl o zábavu postaráno, protože jestli umí někdo zahrát správně namíchnutého Mexikánce, tak je to právě Danny. A pokud se ještě jmenuje Machete, nosí stylovou vestu, za pasem má mačetu a na motorku si klidně namontuje gatling, tak je jasné, že žadný protivník nemá šanci a žadná žena mu nemůže odolat. K tomu přidejme Cheeche Marina a Jeffa Faheyho a máme tu zábavnou, akční jednohubku, která se Robertovi tak zalíbila, až z ní udělal regulérní celovečerák.