Stanmi

Tak tohle se povedlo. Elitní sovětský voják Nikolaj (Dolph Lundgren) je vyslán do jedné africké země, aby infiltroval hnutí odporu a odstranil jejich vůdce... Jeden z prvních Dolphových sólových filmů je béčko jako hrom, přesně ve stylu 80. let. Samotný Dolph je vskutku neporazitelný soudrh, který střílí ze všeho možného, vrhá nože, mlatí se a to pokud možno s minimem oblečení na sobě (a také minimem výrazových prostředků). Ale je třeba dodat, že má zdatné parťáky i protivníky. Na jedné straně je to hláškující americký reportér v podání Michaela Emmeta Walshe či Al White jako jeden z vůdců odporu, na druhé straně pak záporácký klasik Brion James. Především první polovina filmu je velmi povedená a pěkně odsýpá, ale horší chvilku si film vybere v druhé polovině, kdy Nikolaj navazuje přátelské vztahy s místními domorodci. Naštěstí vše zase zpraví kvalitní finále, kdy všechno vybuchuje a Nikolaj střílí z pořádného kulometu a klidně zvedne i auto. (Říkal tu někdo Komando?) A málem bych zapomněl na zvukovou stránku filmu, kde instrumentální skladby doprovází také čtyři rock and rollové skladby od Little Richarda (ano i Long Tall Sally, která ve stejném roce duněla i v Arnieho Predátorovi). Rudý škorpion je drsné, akční osmdesátkové béčko, které si ani víc nehraje a možná i proto tento film osobně řadím mezi Dolphovy nejpovedenější sólovky.

Filmy v jistém smyslu legendární společnosti Asylum mně dlouho unikaly, ale tentokrát to klaplo a já mohl shlédnout tento snímek. Ten je v zásadě pokračováním filmu Megažralovk vs. obří chobotnice (ten jsem však neviděl), akorát obří chobotnici nahradil prehistorický krokodyl, rozuměj crocosaurus. Děj je v zásadě prostý, objeví se obě monstra, lidé je střídavě nahánějí a vše vyrcholí soubojem obou potvor. Takže kde začít...příběh je plný různých ať už logických či řekněme technických nesmyslů, zpracování obou monster a triků vůbec je na velmi slabé úrovni, stejně jako herci, kteří jsou prakticky neznámí, i když asyláci vždycky najdou aspoň jednu známější tvář, v tomto snímku je to Robert Picardo alias Doktor ze Star Trek Voyager a abych jenom nekritizoval tak Gary Stretch celkem ušel. Zkrátka Megažralok vs. crocosaurus je typickým produktem společnosti Asylum se všemi klasickým atributy, což však může být za jistých podmínek i zábava, ale tu jsem v tomto snímku příliš nenašel (maximálně, když jsem se uchechtnul nad nějakou obzvlášť blbou hláškou), nícméně až zase budu příležitost shlédnout nějaký podobný "vs." či "meganěco" film tak se rád podívám, protože něco takového se opravdu nevidí každý den.

Už bylo načase abych se i já konečně podíval na nějakou apatowinu, ať vím, jak vypadá taková současná americká komedie, kde se to jen hemží samými Segely, Brandy, Hilly, Ruddy nebo Batemany. A volba padla na snímek Kopačky (zrovna jej dávali v televizi), kde sledujeme příběh hudebního skladatele Petera Brettera (Jason Segel), kterého opustí jeho přítelkyně seriálová herečka Sarah Marshallová (Kristen Bell). Peter je z rozchodu psychicky na dně a tak si dopřeje dovolenou na Havaji, aby přišel na jiné myšlenky. A jako na potvoru se ubytuje ve stejném hotelu jako Sarah se svým novým přítelem rockovým zpěvákem Aldousem Snowem, zároveň však Peter potkává sympatickou recepční Rachel (Mila Kunis)...Judd Apatow tentokrát zůstal jen v roli producenta, režii svěřil debutantovi Nicholasi Stoller a scénář si napsal sám Jason Segel. Příběh je místy mile loserovský, ale přesto je to už několikrát viděná komediální romantika, akorát je tu více sexu. Jason Segel jako melancholický hrdina je fajn (až se bojím, že se z této škatulky už nevyhrabe, ale třeba se mýlím) a Mila Kunis je fešanda, to se musí nechat. Vtípků je dost a ne, že ne, ale jejich vtipnost je značně proměnlivá, i když velmi povedené byly záběry z krimiseriálu, kde hraje Sarah, především skvělý výkon Williama Baldwina a povedená je také Peterova myšlenka rockového loutkového muzikálu o Drákulovi. Kopačky tak jsou sice netradiční, ale v zásadě klasickou romantickou komedií (bacha spoiler!) se šťastným koncem.

Inspektor Lee (Jackie Chan) a detektiv Carter (Chris Tucker) se vrací, aby opět prožili několik rušných hodin tentokráte v Paříži...Přiznám se, že sérii Křižovatek smrti mám rád, především druhý díl, ale trvalo mi poměrně dlouho (asi sedm let) než jsem konečně zhlédl tento (zatím) poslední díl. A nebylo to špatné, byť ústup kvality je celkem jasně patrný. Příběh jako takový není špatný a umí zabavit, bohužel je prošpikován několika klasickými žánrovými klišé (i když umí i překvapit), místy slabší komediální linkou a přepáleným finále. Chris Tucker se snaží, koneckonců ukecaný detektiv Carter je jeho (prozatím) životní rolí, a tak jsou některé jeho hlášky povedené, některé průměrné, no a pak taky pár těch opravdu nevtipných. Jackie po většinu času zachovává spíše vážnou tvář (vlastně se odváže až těsně před závěrečnými titulky a pak samozřejmě během závěrečných titulků) a v bojových scénách předvadí svůj standard. Celkově vzato je sice Křižovatka smrti 3 nejslabším dílem, ale vzhledem k tomu, že jsem obstojně bavil, tak je to pořád slušná akční komedie.

Stavební dělník Douglas Quaid (Arnold Schwarzenegger) má sny o Marsu (který je již kolonizován lidmi). Rozhodne si dopřát virtuální dovolenou na Marsu, ale během implementace vzpomínek dojde k chybě, která následně odhalí, že Quaid byl tajným agentem, který pomáhal odboji na Marsu proti diktátorovi Cohaagenovi (Ronny Cox). Quaid se proto vydává na Rudou planetu, aby dokončil svůj úkol...Kultovní akční sci-fi na motivy povídky Philipa K. Dicka zrežiroval známý nizozemský režisér Paul Verhoeven, který už si žánr sci-fi zkusil o tři roky dříve na Robocopovi a je třeba dodat, že oba filmy mají velmi podobný styl. Total Recall má však obrovskou devízu v představiteli hlavní role. Arnold je ve vrcholné formě, takže hraje svým klasickým stylem, hlášky rozdává na potkání, střílí, mlátí se, prostě Arnold. Ale ani ostatní osazenstvo se nenechává zahanbit, Ronny Cox a Michael Ironside jsou špičkoví záporáci a Rachel Ticotin se Sharon Stone jsou vítáným ženským prvkem. Jinak je snímek patřičně brutální, sáčky s umělou krví se rozhodně nešetří, prostředí Marsu je řádně špinavé, na mutantech se pořádně vyřádili maskéři a nechybí ani výživný příběhotvý twist. Zkrátka Total Recall je pro každého fanouška sci-fi žánru naprostou povinností.

V malém městečku jménem Big Whiskey dva kovbojové pořežou prostitku, ale místní šerif Malej Bill Daggett (Gene Hackman) jim udělí jenom pokutu. Prostitutky, ale chtějí pomstu a tak dají dohromady tisíc dolarů jako odměnu za zabítí obou kovbojů. O této odměně se dozví mladík Schofield Kid (Jaimz Woolvett), který vyhledá bývalého pistolníka Billa Munnyho (Clint Eastwood), poví mu o odměně a nabídne spolupráci, Bill nejprve odmítá, ale protože potřebuje peníze, tak se přidá spolu se svým dávným parťákem Nedem Loganem (Morgan Freeman) a všichni tři se vydávají na cestu za pomstou...Clint Eastwood patří mezi nejúspěšnější herce-režiséry a tímto snímkem opětovně potvrdil, že práce na řežiserské židli mu sedí. Díky tomu snímek získal Oscara za nejlepší film a Clint si odnesl sošku za režii a Gene Hackman za svůj herecký výkon a nutno podotknout, že právě Gene i v konkurenci Clinta, Morgana a i Richarda Harrise podal ze všech herců v tomto filmu nejlepší výkon. Hlavním tématem je, jak už to koneckonců ve westernech bývá, pomsta, ale zároveň snímek smazává rozdíly mezi těmi dobrými a špatnými, protože i dobrý člověk může dělat špatně věci a naopak, což dodává filmu na realismu. Ačkoliv má snímek dobrý příběh a hrají zde mí oblíbení herci (a hrajou kvalitně) a westernový žánr je můj oblíbený, tak přesto mi ve snímku něco chybělo, takže u mne Nesmiřitelní skončili nakonec těsně pod vrcholem.

František Koudelka (Luděk Sobota) vyzbrojený kondiciogramem, ve kterém má zaznačeny své šťástné a kritické dny, se vydává ucházet o zaměstnání do hlavního města, kde najde nejen práci, ale také lásku... Legendární komedii o nesmělém mladíkovi z dílny Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, ke kterým se připojil také slavný komediální režisér a scénarista Oldřich Lipský, asi nemá cenu dlouze představovat. Luděk Sobota zde ztvárnil svou klasickou hereckou polohu nesmělého zmatkáře, kterou však vybrousil takřka k dokonalosti. Ale i ostatní herci, ať už je to Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Václav Lohniský nebo Josef Dvořák podávají spolu s ostatními herci kvalitní výkony. Přidejme k tomu vtipné hlášky, gagy a situace a máme tu jednu z nejslavnějších československých komedií všech dob.

Mazaný lupič Grimm (Jean-Paul Belmondo) přepadne banku v kanadském Montrealu převlečený za klauna, obelstí policii a ukradne peníze. Při následném útěku na letiště však jeho dokonalý plán začne mít povážlivé trhliny... Bezva finta je film dvou polovin. V té první, která se odehrává v přepadené bance, všechno šlape jak má, Jean-Paul mistrně střídá polohy šaška a drsňáka a skvěle mu sekunduje policejní komisař Labrosse v podání Jeana-Pierrea Mariellea. Po útěku z banky se ke slovu dostanou také Guy Marchand a Kim Catrall, kteří také podávají dobré výkony, ale příběhově už to začně pokulhávat a film tak působí poněkud utahaně, na druhou stranu zase zábavným oživením je taxikář Jeremie, kterého ztvárnil Jacques Villeret. Dohromady je tak Bezva finta pořád kvalitním dílkem, ve kterém prim hraje Jean-Paul Belmondo, přepadení banky a kanadské prostředí. Jean-Paul má však přesto ve své bohaté filmografii lepší komedie (i lepší kriminálky).

Kníže Vlad (Luke Evans) se snaží udržovat svou zemi v křehkém míru se sousední mocnou osmanskou říší. Když však její sultán (Dominic Cooper) nařídí Vladovi vydat tisíc chlapců včetně jeho vlastního syna jako rekruty do osmanské armády, Vlad odmítne, čímž na svou zemi přivolá sultánův hněv. Aby on a jeho lidé mohli čelit sultánově stotisícové armádě, musí se Vlad spojit s temnými silami...Co se musí nechat tvůrčímu týmu v čele s režisérem Garym Shorem, tak je fakt, že se nedočkáme jen další adaptace knihy Brama Stokera, ale máme tady v zásadě originální příběh o tom, jak se z Vlada stal Drákula. Rozhodně, ale nečekejte žádný horor, je to spíš jenom taková temnější romantická fantasy, který místy spíš přípomíná snímek 300 než klasické horory. Obsazení snímku je velice britské, což není vůbec ke škodě, ale celý film prakticky stojí na Luku Evansovi v titulní roli. Ten naštěstí ukazuje, že sám dokáže svým výkonem utáhnout celý film a především díky němu je to docela slušná zábava. Drákula: Neznámá legenda je tak spíše komornější fantasy, která nám podává v zásadě nový pohled na legendárního hraběte Drákulu, podpořeného kvalitním výkonem Luka Evanse, který se již trvale zabydlel mezi hereckou elitou.

Hoši z Trpaslíka jsou zpátky a tentokrát to dopadlo lépe než naposledy. Tvůrci nezkoušeli žádné pokusy a naservírovali nám šest plnohodnotných epizod, kde se například setkáme s Rimmerovým bratrem nebo uvidíme, jak Lister bude udílet životní rady svému synovi, tedy sám sobě. Ústřední hrdinové Lister (Craig Charles), Rimmer (Chris Barrie), Kocour (Danny John-Jules) a vlastně i Kryton (Robert Llewellyn) už sice nejsou žádní mladí zajíci, ale hláškovat umí, jako za starých časů. Akorát mne trochu mrzí, že se nevrátila také má nejoblíbenější postava a to počítač Holly v podání Normana Lovetta, ale i tak musím uznat, že se desátá řada opravdu nadmíru povedla.