Mitzi

Syn se krásně bavil a nechal mě hodinu a čtvrt v klidu, takže bych měla možná přidat i tu pátou hvězdičku, ale tak dobré to zase nebylo. I když některé hlášky se moc povedly :-) "Jsi jako syn, kterého jsem nikdy neměl." "Ale tati!? Já jsem přece tvůj syn!" "To jo, ale tebe jsem měl." A má to úžasnou muziku, soundtrack J.Johnsona pouštím Mikimu na usnutí...

Hodně zvláštní film, který se určitě nemůže líbit "všem". O kousek nebo i o hodně mi posunul vnímání některých věcí, na které jsem si dřív udělala jiný názor... jen se to nedá moc popsat slovy, je to POCIT. Geniální režie, jakoby zbytečné záběry kamery... a pak právě ty mnohými zmiňované "špatné herecké výkony" se mi strašně líbily, to je důvod, proč se tomu příběhu dá naprosto věřit. Většina z nás jsme ve vlastním životě "špatnými herci". Zkuste se natáčet půl dne kamerou a pak se na to koukat :-D Každopádně se mi moc líbila myšlenka, že spoustu věcí člověk nemusí řešit, protože se prostě "vyřeší samy", když nic moc neočekáváme...

Tři hvězdičky za ty překrásné kočky ve sněhu a některé velmi povedené záběry přírody. Jinak spíš dvě a půl. Příběh mě kdovíjak nezaujal, přišlo mi to strašně umělé, kdybych tomu uvěřila, hodně bych se "bála"... ale neuvěřila.

V osmnácti, kdy jsem na tom byla v kině (těsně po premiéře), bych dala čistých 100%, protože to byl do té doby můj nejlepší filmový zážitek... když jsem se nesmála, tak jsem žasla :-)... pak přišly samozřejmě i lepší filmové kousky, ale tenhle experiment doteď stojí za vidění, i když mladší publikum nemůže (naštěstí) všecko pochopit.

Když mi na jaře kamarádka půjčila tenhle film, ohodnotila ho slovy: "zasměješ se a žehlení ti bude líp utíkat". Nemohla jsem si pomoct, ze žehlení nic nebylo! Od hereckého koncertu tří hlavních hrdinů (zejména kouzelné a 100% uvěřitelné Meryl) jsem prostě neodtrhla oči :-) Dneska jsem si to zkusila opět pustit k žehlení, když už to znám, ale zase jsem nevyžehlila nic... takže film hodnotím jako "k žehlení nevhodný", ale jinak kouzelný a nabitý momenty, které by člověk milerád prožil...škoda, že to nestihnu, sedmatřicet mi bude za chvíli a rozvádět se nechystám :-D Moji lítost tiší fakt, že takových třiadvacetiletých Bryanů zřejmě po světě moc neběhá ;-)

Nádherný film, který jsem už nikdy nevypudila z hlavy po jediném shlédnutí před mnoha lety. Atmosféra je místy tak silná, že bych ho lidem, kteří zažili 50. léta v podobných podmínkách, rozhodně nedoporučovala... A já se na něj teď konečně můžu podívat znovu :)

Naprosto věrohodné a skvěle zahrané téma problémů dospívání, potřeby zaujmout "za každou cenu", touhy někam patřit... a celé je to hodně smutné. Místy člověk opravdu bytostně cítí ten absťák a beznaděj. Ale přesto nemůžu dát 5*, protože nevěřím, že by tenhle film tak, jako zapůsobil na mě, oslovil i běžnou čtrnáctiletou holku, která by to všechno potřebovala pochopit, aby nedopadla stejně jako "Babsi" a mnoho dalších. Takže "jen" 85%.

nemohu hodnotit, protože TOHLE prostě nechápu...

Jestli byla doba, kterou představuje "Commodus" opravdu tak odporná, tak jsem velmi ráda, že si své předchozí životy nepamatuju. Nevím, jestli najdu odvahu a náladu podívat se na Gladiátora ještě jednou (potřetí), abych mohla změnit názor, ale na 5* to podle mého nebylo - i přes velmi dobré obsazení hlavních postav.

Náznaky a momenty překvapení v prvním díle jsou mnohem děsivější než makety v dalších pokračováních. Nevím, kolik mi bylo, když jsem tenhle film viděla poprvé, ale pak jsem si dlouho obezřetně prohlížela hladiny českých přehrad, rybníků i kdejaké větší louže :)